Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 5.1.2004
Svátek má Dalimil




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Inteligentní intelektuálové
 >POLITIKA: Evropská konventitida - krize politického konstruktivismu
 >REFORMA: Pán bůh s námi a Špidla pryč.
 >SVĚT: Nový rok v Nepálu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Vítejte po svátcích
 >PSÍ PŘÍHODY: Jaký pán, takový a tak dále
 >FEJETON: Po vánocích jako po výprasku
 >VĚDA: Globální oteplování neexistuje
 >NÁZOR: Novoroční Sedmička, opět zklamání pro voliče roku 2004.
 >SVĚT: Zajímavosti kolem srbských voleb.
 >NÁZOR: Není svatého lidu!
 >MEJLEM: Vtip
 >POSTŘEH: O předení
 >MOBY DICK: Návrat Juniora
 >SPORT: Konečné řešení na dosah

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
5.1. FEJETON: Inteligentní intelektuálové
Petr Kersch

Zatímco nadávka …, inteligente ! ztratila hodně na někdejší razanci, slovo "intelektuál" za posledních pár let absolvuje jakýsi remake proces, který známe ze světa kinematografie. Stejně jako u rimejkovaných klasických filmů, kde výsledek je vždy horší než předloha, tak i pojem intelektuál dostává v mnoha příkladech ošklivý přízvuk, kterým se má naznačit pisatelův odpor k dané osobě, odpor založený na přesvědčení, že publikované názory a projevy této osoby podceňují přirozený chod událostí, neuznávají obecné zkušenosti, společenskou morálku a common sense, ten pověstný selský rozum, který se normálnímu člověku v normálním životě už tolikrát osvědčil.
Ještě v roce 1970 kladl Poldauf - Osička (Velký anglicko-český slovník, Academia) k anglickému intellectual ekvivalenty: rozumový, duševní, rozumný; duševní síla, duševní velikán, duševní pracovník, intelektuál. Larousse z roku 1967 považuje za intelektuála zcela mírumilovnou osobu, která ze záliby nebo profesně projevuje činnosti duševního rázu… un romancier tres intellectuel… jeho román připomíná šachovou partii. Ve vydání o pět roků starším Petit Larousse dokonce podává definici: intelektuál je ta osoba, která patří do skupiny inteligence.
Ale výkladový slovník BBC z roku 1992, který čerpá slovní zásobu a příklady jejího užívání z aktuální žurnalistiky, už vidí intelektuála jako "někoho, kdo tráví spoustu času studováním a přemýšlením o komplikovaných idejích". Ilustrovaná česká encyklopedie z roku 1995 se intelektuálům vyhnula a opsala raději od svého dědečka - Ilustrovaného encyklopedického slovníku (z roku 1980) - heslo "Intelektualismus", což je "jednostranné zdůrazňování rozumového přístupu…"
Citovaná vnučka nás přivedla na stopu, odkudže pramení to hanlivé označení intelektuál - čtěme si v IES následující heslo "Inteligence":
(…) společenská skupina lidí, vykonávající jako povolání složitou a kvalifikovanou duševní práci (lékaři, technici, právníci, umělci, vědci, učitelé, většina úředníků). Historicky existovala již za starověku. Je náchylná dělat si iluze o svém postavení ve skutečnosti. Projevuje sociální uzavřenost. Přestane existovat až v rozvinutém komunismu (konec citace).
Intelektuál jako opovržlivé oslovení v našich poměrech má tedy skryté kořeny v době "nedávno minulé", tzn. v době totáče, vlády komančů, sovětského socializmu apod. Ve dvoudílném německo-českém slovníku (Fortuna Praha 1998) najdeme k tomuto významu ekvivalent, který mohli vytvořit jenom Němci : der Intelligenzler - hanl. inteligent, intelektuál.
Přejme tedy všem inteligentním intelektuálům jejich povolání, záliby, snahy a duševní i fyzické zdraví. Nenadávejme jim, když slovo intelektuál znamená vlastně vzdělanec a slovo inteligentní - aspoň jak slovníky učí - bystrý, rozumný (osoba i projev), chápající, vytříbený, dovedný, obratný. Neinteligentním rádobyintelektuálům zde nepřeji nic, těch se tento fejeton netýká. A oněm intelektualistům ponechme jejich vyschlý intelektualizmus. Stejně jej nevymysleli oni, nýbrž antičtí intelektuálové.

© Petr Kersch, Děčín, leden 2004




Další články tohoto autora:
Petr Kersch

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku