Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 7.1.2004
Svátek má Vilma




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Koruna vůči dolaru posiluje na historická maxima
 >SPOLEČNOST: Causa Goldflam
 >EKOLOGIE: Věda o globálních změnách klimatu
 >MROŽOVINY: Evropa v mlze
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Na tři krále o hodinu dále
 >PSÍ PŘÍHODY: Kauza zmrzlých uší
 >NÁZOR: Emigranti mediálně a umělecky vytváření
 >FEJETON: "Queen Mary 2 potopena !!!"
 >PŘÍBĚH: Nepochopitelný
 >POSTŘEH: O velikosti
 >SVĚT: Předvánoční plavba 5.: Kostarika bez armády a diktatury
 >GLOSA: INDOŠ se moc nepovedl, ať žije INDODO !!
 >MEJLEM: Vtip
 >ARCHITEKTURA: Tajuplné pražské ghetto
 >FRANCIE: Kde ty hroby jsou, kde jsou ti vojáci ?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
7.1. POSTŘEH: O velikosti
Ivo Rýznar

Před necelými pěti lety mi vypršela platnost tramvajenky (obdoba brněnské šalinkarty). Nezbylo než navštívit okénko dopravního podniku a nechat si vystavit novou. Dostal jsem novou, s platností do konce roku 2009. Celá léta jsem s ní cestoval všemi pražskými dopravními prostředky a vůbec jsem netušil, že se nade mnou stahují mračna.

Definitivně se zatáhla třicátého prosince 2003. Čekal jsem na Kačerově ve frontě na nový kupón, když mne zarazila otázka pána stojícího kus přede mnou u okénka: "A vejde se tam ten nový kupón?" V duchu jsem se podivil proč by se neměl do pouzdra průkazky vejít, zejména když paní za okénkem zvědavce ubezpečila, že bez problémů. Až když jsem u okénka odevzdal peníze a dostal za ně ceninu, pochopil jsem. Proti původním byl ten nový skoro dvakrát tak veliký. Tenhle do své průkazky určitě nenacpu. Spěchal jsem však, a tak nezbylo než odložit sběr dalších informací na poslední den roku.

Na Silvestra jsem si přivstal a vyrazil opět ke kačerovskému okénku. Optal jsem se, zda tedy vůbec ještě budou platit původní průkazky, když se mi do ní nový kupón nevejde. "Nebudou, musíte si vyzvednout novou," odpověděla dobrá duše za sklem, "ale zajeďte si raději na Roztyly, tam nikdo nebude a tady kolega už za chvíli zavírá." I vydal jsem se po vzoru slepičky ze známé pohádky na Roztyly. Na rozdíl od ní jsem ale měl štěstí hned napoprvé. Paní za přepážkou mi totiž slíbila, že mi po vyplnění žádanky a dodání fotografie nový průkaz mileráda vystaví. Leč kde sehnat na Silvestra dopoledne otevřenou fotoslužbu? Poprosil jsem ji, zda by nemohla použít mou fotografii ze staré průkazky. Prý ano, ale musím si ji vypreparovat sám, protože kdyby mi ji náhodou roztrhla, bylo by to na ni. Opatrně jsem fotku odlepil a po chvíli jsem již odcházel s novou tramvajenkou. Vlastně ne tak docela, ještě předtím jsem musel zaplatit dvacet korun. Jen mne tak napadá, že to není špatný nápad. Povinná výměna legitimací, samozřejmě zpoplatněná. Co to tak praktikovat častěji? Řekněme každý druhý rok? Nevím kolik je v Praze vydaných legitimací, ale nějaký peníz to jistě musí hodit.

Akorát se trochu obávám, že příště si bude muset každý cestující s předplatným koupit svou vlastní tramvaj...


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku