Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 12.1.2004
Svátek má Pravoslav




  Výběr z vydání
 >ODBORY INFORMUJÍ: Žaloba pro diskriminaci 25. den hledání identifikace místa Chmelíčka
 >SVĚT: Kauza Kaddáfí aneb co se to s ním stalo ?
 >GLOSA: Tvrdá slova tvrdé době
 >TERORISMUS: Obsesní paranoia
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ještě ke Třem králům
 >PSÍ PŘÍHODY: V zajetí slov, v zajetí titulů
 >RECENZE: Ondřej Neff, Tma 2.0
 >FEJETON: Do divadla
 >FEJETON: Jaký je rozdíl mezi myšlenkou a údem?
 >FEJETON: Lečo
 >TELEKOMUNIKACE: Co mi provedl - a provádí - Telecom
 >SVĚT: Pohled do ciziny: jak (znovu) nastartovat ekonomiku.
 >MEJLEM: Vtipy
 >PENÍZE: Co nás v roce 2004 čeká a nemine II.
 >NÁZOR: Maladaptivní sklony věčných klausobijců

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
12.1. TERORISMUS: Obsesní paranoia
Prostě Gentleman

Snímání otisků a fotografie obličeje, kterou USA začaly uplatňovat na cestující do USA při jejich příjezdu a odjezdu, vyvolalo řadu komentářů vesměs souhlasně přikyvujících. Nevolám po odvetném opatření, nebojím se ani tak ztráty soukromí, i když mi to celé jako nesmysl a buzerace připadá. Obávám se, že toto nedůsledné opatření bude mít opačný účinek a bude spíše hrozbou než ochranou.

Občané zemí, které mají s USA bezvízový styk, totiž této proceduře nepodléhají. A myslet si, že teroristé jsou pitomci, je chyba větší než velká. Jsou to sice fanatici, patrně dokonce zaslepení, ale nikoli slepí a hloupí. Ti z nich, kteří nás ohrožují, jsou samozřejmě schopní mít občanství státu, jehož občany nikdo kontrolovat nebude. A zatímco ostatní budou jak zločinci stát ve frontě (ano, snímání trvá pár vteřin, ale tok lidí se zastaví, protože průchodnost bude i tím krátkým zastavením omezená - ostatně proto vznikají na dálnicích zácpy).

Nesouhlasím s tím, že za chvilku zdržení ta "jistota bezpečnosti" stojí. Nestojí, protože žádná není. Nesouhlasím s K. Steigerwaldem (MFD 7. 1. 2004), že svobodu ohrožuje terorismus, nikoli opatření proti němu, ani s tím, že kamery na ulicích jsou jen dalším okem, které nás pozoruje - ty ostatní nám nevadí, tak ani kamery prý nemusí. Právě přehnaná a neúčinná opatření jsou to, co svobodu ohrožuje víc než terorismus, protože je to něco, co většina v zájmu pocitu bezpečí bezmyšlenkovitě přijímá kvůli iluzornímu pocitu bezpečí.

Hromadění dat a jejich analýza za pomoci počítačů je nebezpečná. Programy píší lidé na základě analýz jiných lidí. A dat ke zpracování bude čím dál tím víc a jejich vyhodnocování stále náročnější. Kam mířím? Vzpomínám na jednu povídku St. Lema o záhadné havárii kosmické rakety při přistávání na Marsu. Z neznámých důvodů dal inteligentní řídicí počítač v posledním okamžiku sestupu povel k plnému tahu motorů, což pomalu klesající stroj rozkolísalo a ten se zřítil. Vyšetřování odhalilo příčinu: byl jí úzkostlivý "vychovatel" počítače, který na něj přenesl svou obsesi přehnané odpovědnosti a implantoval mu nevědomky potřebu neustálého ověřování učiněných rozhodnutí. Pečlivý počítač ve snaze zabránit teoreticky možné havárii začal prověřovat hypotézu, že blížící se koule Marsu je velký meteor řítící se proti lodi a ve snaze situaci zvládnout požadoval další a další měření a údaje. Už tak při tak kritické operaci, jakou přistání je, přetížený systém další požadavky na přenos a vyhodnocování dat nezvládl a počítač v časové tísni dal pokyn k plnému tahu...

Stejnou obsesí trpí i USA v opatřeních proti terorismu. Snímání otisků, fotografování, neustálé kontroly, sledování osobních dat cestujících, jejich uchovávání a neustálé porovnávání s rostoucími databázemi, spolu s pověstnou americkou neschopností vnímat kulturní rozdíly, může k výše popsané situaci vést. Klidně se může stát, že člověk milující noční procházky bude pro program vypracovaný analytikem-peciválem teroristou, stejně jako záletný obchodník maskující služebními cestami výlety za milenkou měněním míst odletu. Nebude čas na prověření, automatické zbraně umístěné vedle kamer záškodníka zlikvidují... Pro pocit bezpečí přece uděláme cokoli. Čína se kdysi chránila proti světu Velkou čínskou zdí. Stejná paranoia teď vede Spojené státy do slepé uličky.

Gentleman


Gentlemanův deníček




Další články tohoto autora:
Prostě Gentleman

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku