Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 13.1.2004
Svátek má Edita




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Kdo všechno jsou Češi?
 >ARCHITEKTURA: Rytíř na kole
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Na Měsíc!
 >INTERNET: Český Telecom - zoufalé "zlevnění" ISDN
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo na horách
 >PSÍ PŘÍHODY: Ach, ty ženy
 >SVĚT: Pohled do ciziny: Jak (znovu) nastartovat ekonomiku (2).
 >ŽIVOT: Ešus rallye
 >NÁZOR: Hastrmane - tatrmane, dej nám kůži na buben !
 >SPOLEČNOST: McDonald na Měsíci
 >NÁZOR:Až už to nejde jinak
 >NÁZOR: V předvečer temnězelené exekuce
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POSTŘEH: O životě
 >ODBORY INFORMUJÍ: Žaloba pro diskriminaci 25. den hledání identifikace místa Chmelíčka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
13.1. Navigare necesse est
(nov)

Navigare necesse est, vivere non est necesse, pronesl prý Pompeius k námořníkům, když se zdráhali vyplout na rozbouřené moře. Věta, že je nutné plout a ne žít, se pak stala mottem Západu, neboť vystihuje objevitelské ideály naší civilizace - od Kolumba až po Voyager.
Platilo i pro projekt lunární mise "Apollo", se kterým přišel americký prezident Kennedy a který se též realizoval v době, kdy panovala bouře - bouře vietnamské války. A nyní přichází prezident Bush s obdobně grandiózní vizí, byť je Západ konfrontován s islamistickým terorismem, takže opět se nedá hovořit o nějakém závětří.
Patrně zítra či do konce týdne vystoupí americký prezident, aby představil velkolepý plán kosmických expedic. V prvním kroku hodlají USA vybudovat stálou základnu na Luně a zkušenosti s dlouhodobým pobytem astronautů uplatnit při pilotovaném letu na Mars, nejlépe v roce 2019 - u příležitosti 50. výročí přistání na Měsíci.

Po 30 letech nabírání dechu a přešlapování na místě tak euroatlantická civilizace navazuje na odkaz, který ji vytvořil. Bushův plán nabízí novou vizi, jež nynějším generacím, zbaveným možnosti uspokojovat vrozenou touhu objevovat, zkoumat a osidlovat nové prostory, chybí. Je to šance i pro Evropu, jež se své objevitelské vize sama vzdala a nahradila ji konzumem, který, paradoxně, přičítá Americe a který maskuje programy pomoci třetímu světu.

Ačkoli prezident Bush ještě oficiálně americké vesmírné plány nepředstavil, stačily již vyvolat odmítavé názory. Oponenti namítají, že jde o zbytečný luxus, když k průzkumu vesmíru bohatě stačí automatické sondy a že vyplýtvané prostředky by mohly pomoci chudému Jihu. Ačkoli selhání evropské stanice Beagle II, k němuž došlo právě v těchto dnech, prokazuje, že automaty na všechno nestačí, důvod, proč podporovat americký plán, leží jinde.
Planetární expedice jsou prostě jenom dalším logickým krokem na cestě, po níž Západ kráčí již více než 500 let. A nelze čekat na ideální podmínky, až na kosmické expedice zbudou peníze. Nezbyly by nikdy a dějiny dokládají, že i zdánlivě bezcenné zkoumání se vždy vyplatí.

A na konec, zcela upřímně, to, co je nad všechny důvody. Západní člověk vždy potřeboval k životu dobrodružství poznání a podnikání. Jeho velikost byla vždy v tom, že objevitelským snům dokázal i obětovat život.
Žít snad můžeme, ale plout musíme - i tak se někdy překládá Pompeiův výrok, vystihující duši euroatlantické civilizace, jíž americký kosmický plán dává nový prostor.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku