Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 13.1.2004
Svátek má Edita




  Výběr z vydání
 >SPOLEČNOST: Kdo všechno jsou Češi?
 >ARCHITEKTURA: Rytíř na kole
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Na Měsíc!
 >INTERNET: Český Telecom - zoufalé "zlevnění" ISDN
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak bylo na horách
 >PSÍ PŘÍHODY: Ach, ty ženy
 >SVĚT: Pohled do ciziny: Jak (znovu) nastartovat ekonomiku (2).
 >ŽIVOT: Ešus rallye
 >NÁZOR: Hastrmane - tatrmane, dej nám kůži na buben !
 >SPOLEČNOST: McDonald na Měsíci
 >NÁZOR:Až už to nejde jinak
 >NÁZOR: V předvečer temnězelené exekuce
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POSTŘEH: O životě
 >ODBORY INFORMUJÍ: Žaloba pro diskriminaci 25. den hledání identifikace místa Chmelíčka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Doprava  
 
13.1. NÁZOR:Až už to nejde jinak
Lubomír Ptáček

Dnes (12.1.) jsem se dočetl v Lidových novinách, že dopravní situaci na části dálničního obchvatu Plzně, na níž dochází bezprostředně po uvedení do provozu k častým nehodám, kritizovali ještě před otevřením lidé, o nichž by se dalo říci, že vědí, o čem mluví. Mimo jiné i automobilový závodník Václav Pech. Nikdy dříve jsem o něm neslyšel, ale bude to asi rozumný člověk. Na dálnici se dodatečně instalují značky "provoz v obou směrech", uvažuje se o zákazu předjíždění. Článek správně upozorňuje na bohorovnost odpovědných, kteří podobné připomínky ignorují a vymlouvají se na nekázeň řidičů, nedodržování předpisů, formálně správné značení, a to až do doby, kdy je opravdu zle. Pak se věci "napravují" pomocí zvláštních komisí, do jejichž čela se obvykle staví sám ministr. Kolik mrtvých má už obchvat na svědomí?

Nikterak se nechci zastávat těch, kdo mají tuto situaci na svědomí. Jenom bych si dovolil upozornit na skutečnost, že nejde o nic mimořádného. Naopak, v případě obchvatu Plzně nastala modelová situace, jak se věci řeší napříč naším politicko - správním spektrem. Princip ignorance zdravého rozumu je v našich poměrech povýšen na princip zcela obecný, a to na všech úrovních. Každý z nás by dokázal uvést nespočet příkladů, kdy zdravý rozum hospodského štamgasta po pěti pivech předčí rozum poslance PČR se všemi jeho poradci. Marně si kladu otázku, proč tomu tak je a hlavně proč to trpíme. Ve svobodném, demokratickém státě.

Ani se mi nechce uvádět příklady tuposti těch, kteří mají z titulu svých politických, zastupitelských či správních funkcí v rukou osudy obyčejných lidí od každodenních starostí až po tragické životní osudy.

Celý posametový vývoj je poznamenán nedostatkem zdravého rozumu, diletantstvím, anebo dokonce zlým úmyslem, což je ovšem jen druhá strana téže mince. Vezměme si privatizaci, vezměme si překotné zakládání bank a všelijakých kampeliček, zdravotních pojišťoven, investičních fondů, jejich rušení, vznik daňových zákonů, miliardových krádeží, pravým bonbónkem je pak zdravotnictví, ať pohlédnete kamkoli, vždy dojdete ke stejnému závěru. Všechno se "jaksi" vyvíjelo, ale proč tak krvopotně, jak říkají Slováci? Zdravý rozum spočívá mimo jiné i v tom, že si umím zvolit správný vzor a nedomnívám se, že jsem spolkl všechnu moudrost světa a každý zákon napíši nejlépe sám. Proč si nesedli poslanci na zadek a neopisovali ty zákony, které v zahraničí fungují, anebo proč se v nich alespoň neinspirovali? Obchodní zákoník, občanský zákoník, zdravotní péče, kdybych si vybral kterýkoli z těchto zákonů z libovolné evropské země, vždy bych opisováním dosáhl lepších výsledků než při slohovém cvičení na téma zákon, pracujte prosím bez pomůcek. Oblíbenou výmluvou legislativních fundamentalistů je, že nepotřebujeme zákony vytržené ze souvislosti, nýbrž zákony zapadající do určitého systému. Právě zde by se mohly uplatnit tvůrčí schopnosti zákonodárců.

Teď na téma zdravý rozum z jiného soudku. Po zveřejnění statistických údajů za minulý rok nastalo všeobecné zděšení nad výší nezaměstnanosti u nás, a to zejména těch, (jsme zase u věci), kteří jsou za vývoj v této oblasti zodpovědní: vláda a parlament. Proč už patnáct let ignorují osvědčené postupy boje s nezaměstnaností? Je to stále stejná písnička: O ně se i v této oblasti odpovědní začnou zajímat až tehdy, když už budou úplně v koncích.

Dosud nikoho z odpovědných nezajímalo, že vznik nových pracovních míst je dán zejména možností snadného zakládání malých firem a zřizování živností. Tedy podporou střední třídy, možností založení firmy během několika dní, jednoduchými daňovými zákony, triviálním daňovým přiznáním. Kdyby kdokoli z našich politiků vlastnil alespoň špetku zdravého rozumu, jistě by se přinejmenším snažil o vytváření příznivého podnikatelského prostředí. A kdyby se to nedejbože podařilo, určitě by se záhy ukázalo, že naši lidé dokáží být nejméně stejně vynalézaví v podnikání jako v podvádění. No, podpora, ona ta podpora vlastně spočívá jen v minimalizaci házení klacků pod nohy. Není vyloučeno, že se časem něco začne měnit, až už to jinak nepůjde. Kolik že procent nezaměstnaných k tomu budeme potřebovat? Dvanáct? Patnáct? Nebo dokonce dvacet?

Od dálničního obchvatu Plzně jsem poněkud odběhl. Popis našeho oblíbeného principu "až už to nejde jinak" to ovšem vyžadoval.




Další články tohoto autora:
Lubomír Ptáček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku