Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 14.1.2004
Svátek má Radovan




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Kdo profitoval z nelegálního používání software ?
 >ŽIVOT: Jak získat práci?
 >EVROPSKÁ UNIE: Evropský mráz přišel z východu
 >MROŽOVINY: Klientelismus a demokracie
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Chudák Ericsson
 >PSÍ PŘÍHODY: Tunel pro Barta
 >EKONOMIKA: Slabý dolar Čechům zlevňuje americké akcie
 >RECENZE: Divadelní
 >SPOLEČNOST: Doručování nedoručitelného
 >GLOSA: Případ toho pána, co nemá rád gaunery
 >PENÍZE: Nový rok s novými daněmi
 >POSTŘEH: O měření
 >NÁZOR: Socialismus v sociálně-demokratické praxi
 >NÁZOR: O národních zájmech "Bakšikistanu" - Dodatek: Praha na Bosporu
 >MEJLEM: Vtipy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
14.1. TÉMA: Kdo profitoval z nelegálního používání software ?
Tomáš Foldyna

Desítky a stovky miliónů dolarů škod, které působí nelegální používání software (...). Pirátství ohrožuje samotnou existenci softwarového průmyslu (...). Touto představou usilovně masírují uživatele na celém světě mnozí, ve svém oboru téměř monopolní, producenti komerčních aplikací. Skutečnost je však daleko složitější a vyvstává otázka, zda si skutečně stěžují ti praví.

1. Výpočet škod
Jako programátor pochopitelně cítím účast s majiteli firmy, kteří vložili do vývoje produktu množství peněz, hlavně na platy svých zaměstnanců. Díky svému úspěchu se nešťastná aplikace rozšířila masově v nelegálních kopiích mezi "lid" a malý počet skutečně prodaných licencí sotva stačí na pokrytí nákladů. Nelehká situace.
Jaké škody piráti způsobili? Mnohé (bohužel často i prosperující) společnosti se chopí kalkulaček a vyplodí čísla, kterými potom apelují na každého, kdo může nějakým způsobem přiskřípnout zbojnickému národu tipec.
Jak k těmto číslům dospěli? Podle presentovaných gigantických sum je způsob výpočtu zhruba následující:

1. V dané zájmové oblasti je například odhadem 1mil. domácích počítačů
2. Cca 20% uživatelů používá náš populární software - t.j. 200tisíc
3. Doposud jsme prodali jen 20000 licencí, t.j. 180tísíc užívá náš software nelegálně
4. Při ceně 6000,- Kč za licenci tak byla naší firmě způsobena škoda přes 1miliardu korun!!

Spravedlivé rozhořčení je na světě. Obrat přes 1miliardu, to je pokušení! Hned by se mohlo zaměstnat pěkných pár lidí navíc. Místo toho bylo dosaženo obratu "pouhých" 120 miliónů, což stačí tak tak na pokrytí nákladů.

Budeme věřit, že některé firmy jsou při svých výpočtech soudnější a počítají trochu jinak:
5. Kdyby opravdu nebylo možné software používat nelegálně, produkt by si koupilo jen (například) 30% dalších uživatelů, t.j. 60 tisíc.
6. V tomto případě vychází škoda na 360miliónů. Což taky není zanedbatelná částka.

Je výpočet správný? Ne tak docela...

2. Jak se nakupuje
"Normální" (materiální) produkty mají jednu, pro výrobce software záviděníhodnou, vlastnost. Prakticky se nedají kopírovat a pokud ano, tak výroba kopie taky něco stojí a navíc je možné, že kopie nebude tak kvalitní jako originál. Pravděpodobně vám nikdo nezabrání vyrobit si doma věrnou kopii piana Petroff, přehazovačky Shimano, mobilního telefonu Nokia. Proč ne? Je to dobré vyžití pro masochisty. Cena takové "kopie" většinu lidí od podobných dobrodružství odradí. (S výjimkou drahých tzv. značkových šatů, které mnohá šikovná švadlena dokáže ušít daleko levněji)
I některé produkty duchovní podstaty mají ztížené kopírování. Můžete vzít klidně barvy a štětec a malovat pro vlastní použití obrazy svého oblíbeného malíře - jen se u toho "trochu" potrápíte. Michallangelův David na dvoře? Proč ne! Sežeňte pořádný kus kamene, nafasujte dláta a kladivo a můžete se realizovat.
Ale teď vážně. Jakou mají tyto produkty společnou vlastnost? Je to jednoduché. Pokud se rozhodujete, který z nich si koupíte a budete používat, hledíte nejen na užitné vlastnosti, ale také na cenu. Poloprázdná peněženka nejednou udělá favorita z levnějšího konkurenta špičkového výrobku...
Co to znamená pro výrobce? Že může přijít na trh s něčím, co zjevně nedosahuje kvalit konkurence, ale může se pokusit zaujmout poměrem cena/výkon, nebo i jen prostou neodolatelnou cenou. Jinak řečeno, jsou široké možnosti, jak konkurovat.
I začínající výrobce se může při troše štěstí postupně vtěsnat do mezer trhu, etablovat se, přežít a prosperovat.

3. Jak se (ne)nakupuje
Kategorie "snadno kopírovatelných" produktů, to je jiný svět. Vypalovačka má zajímavou vlastnost, že za stejnou cenu vám vypálí třeba fotky z dovolené (tržní cena 0,- Kč) i třeba 3D Studio MAX (cena mnoho desítek tisíc). Dokonce i řada "černých paličů" prodává software jako housky. Kus jako kus. CD za stovku, dvě, pět, nezávisle na ceně obsahu. Vsjo ravno.
Je zřejmé, že při volbě produktu "zadarmo" se rozhodujeme víceméně podle jeho užitných vlastností (nebo zvyku). Proč bychom pracovali s Paintshopem Pro, když jsme si oblíbili Photoshop? (Mnozí řidiči by si taky rádi oblíbili nový Peugeot 307 namísto ojetého Favorita nebo Felicie, že. Kdyby jim to někdo za pár korun zkopíroval...)

5. Deformace
Vidíme, že došlo ke značné deformaci trhu. Do tržních vztahů až na výjimky nevstoupila jeho jindy podstatná proměnná - cena. Lepší (nebo oblíbenější, viditelnější, více propagované) produkty se staly rozšířenějšími, v důsledku rozšíření se staly všeobecně známé (a používané), pak se ještě více rozšířily až tato lavina doslova zasypala konkurenci až po krk.

Jistě, úplné nebo částečné monopoly existují ve všech odvětvích. Ale v těch ostatních to byla často trnitá cesta, trvající mnoho desítek let, masivní investice, skupování menších, sem tam pády, podrazy a.j. Vždy se může objevit nový hráč, kterému se klidně může podařit ukousnout kus koláče.

Nově vzniklé majoritní společnosti rozšířily svůj software do mnoha zemí za cenu a námahu neporovnatelnou s jiným průmyslem. Každý si dokáže představit, co stojí třeba automobilku průnik na cizí trh. Co vše se musí vyrobit, dopravit, projednat, investovat, vybudovat. Sledovat náklady, zda se to vyplatí. Bojovat s konkurencí.

Na druhé straně je zřejmé, že si každý obchodník dobře rozmyslí, zda bude investovat do vývoje konkurenčního software, když se velký hráč už pevně uchytil na legálním trhu prostřednictvím nelegálního podhoubí. Když je případný zisk obrovskou neznámou a získání 30% nelegálního trhu nemusí znamenat zisk 30% toho menšího, legálního.

6. Vítězové bijí koně, který je donesl do cíle
Lidé mají často krátkou paměť, když se jim to hodí. Majoritním společnostem se nelíbí, že si lidé kopírují a používají jejich software zadarmo. Hledají právní a technické prostředky, jak tomu zabránit.
Najednou zapomněli, že právě z velké části díky nelegálnímu kopírování se dostali tam, kde jsou. Že byly doby, kdy tomu víceméně mlčky přihlíželi a je dokonce možné, že i tiše podporovali. Jako vychytralý obchodník, který vytvoří u zákazníků nějaký zvyk nebo návyk, na kterém následně zbohatne. Jenže malí lidičkové nehrají podle jejich pravidel a nechtějí platit.
Na lítost není důvod. Mohou si za tento stav sami a úspěšně se jím nechali vynést až na vrchol. V málokterém odvětví si produkt, který má ambice být masově rozšířen, někdo dovolí prodávat za desítky až tisíce násobky ceny "kopie". Náklady na vývoj a udržování? Vývoj každého produktu stojí obrovské prostředky. Kolik stojí vývoj automobilu, telefonu, čipu, napsání obsažné týmové publikace, ledničky, vysavače... A pak každá vyrobená kopie stojí nemalé prostředky, ba samotné zahájení výroby není jednoduché. Připočítejme dopravu, skladování, prodej, servis. Vývojové náklady se spolu s dalšími musí vtěsnat do ceny výrobku, která často nepřesahuje pouhý několikanásobek výrobních nákladů každé "kopie".
Softwarový průmysl měl ambice prodat každou kopii (nebo užívací právo), jejíž výrobní náklady nepřesahují i s příručkou cca 100-500 Kč, za nehorázné násobky cen a doufal, že prodá desítky miliónů kopií po celém světě. Je správné, že se tyto plány tak docela nenaplnily.
A ještě jedna zajímavost. Potřebuji-li na pár dní v roce auto, nemusím si je kupovat. Mohu si za zlomek pořizovací ceny pronajmout. Dokonce i vrtačku za pár tisíc dostanu půjčit. Ale když si chci jednou za rok dát dohromady domácí video, za kolik dostanu na týden půjčit software ? (třeba i s kartou, to by se mi docela líbilo).

Jak věci dopadnou, nikdo s jistotou neví. Pokud se jednou skutečně podaří víceméně zabránit nelegálnímu kopírování, je kromě obav důvod i k jistému mírnému optimismu. Konečně (snad) začne být šance vyvíjet jiný než zákazový software a věřit v nějaký zisk i pro jiné firmy. Konečně se budou moci reálně utkat produkty s různou cenou a užitnou hodnotou. Velcí hráči si tak mohou, kromě nových zisků, připravit neúmyslně půdu pro novou, skutečně tvrdou konkurenci. Řekněte pravdu, když už musíte zaplatit, nekoupíte si třeba místo 3D Studia MAX verze XY za (například) 35000,-Kč třeba fiktivní singapurské Space3D Studio Profesional za 8990,-Kč ? No, není sice tak dobré, ale stačí? V podstatě ano. Pak zbývá jen kliknout na ikonu "Přidat to koše"...




Další články tohoto autora:
Tomáš Foldyna

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku