Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 19.1.2004
Svátek má Doubravka




  Výběr z vydání
 >INFO: Astronomická korespondenční soutěž 2004
 >TÉMA: Nebojme se úložiště radioaktivního odpadu!
 >FOTOMOMENTKA: Šel za Julií, ale rozmyslel si to?
 >TÉMA: Nejen muži budou lovnou zvěří
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Dívčí válka v garáži
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart se po dlouhé době potkal s koněm
 >POLITIKA: Ideály na prodej
 >FEJETON: O fejetonech
 >MÉDIA: Rada na nezávislé poradě
 >NÁZOR: Pyramidová hra a špidlovy děti
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 1 : trošku úvodu
 >ZAMYŠLENÍ: Fosílie v době internetu
 >GLOSA: Igelitky
 >LIDŠTINY: Chvála papíru
 >POLITIKA: Vláda pohrdá ústavou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Média  
 
19.1. ZAMYŠLENÍ: Fosílie v době internetu
Lubomír Ptáček

Začnu hned pointou. Víte, jak se k brněnským čtenářům dostávají Lidové noviny? Vytisknou se v Praze, naloží se na auto (nevím, jestli je to pick-up nebo náklaďák) a odvezou se do Brna. To není vtip.

Kdybych fandil Spartě a nemohl si druhý den přečíst komentář o utkání, které skončilo řekněme v sedm večer, dost by mě to rozčílilo. Naštěstí nefandím, a protože vím, že o moravských týmech se v pražských novinách stejně nepíše, nechává mě to chladným. Nicméně si občas vzpomenu na řidiče, který někdy kolem druhé hodiny ranní přistavuje automobil k nějaké pražské tiskárně, pije kafe, zívá a oni mu mezitím nakládají balíky novin pro brňáky. Je vlastně rád, že mu internet nevzal práci. Megabyty ať si sviští, kam chtějí, noviny poctivě odvezeme na vlastních zádech. Jako dříve. Ale kdy dříve? No, to bychom museli jít hodně daleko zpět.

V době mé absolventské vojenské služby v Písku 1972-73 jsem trávil pár týdnů ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích. Na pokoji s námi ležel bývalý vojenský pilot pan Volf (nebo možná Wolf), který nás bavil leteckými historkami. Mimo jiné vyprávěl, jak se někdy v padesátých letech vzduchem přepravovaly tiskové štočky z Prahy do Brna. Civilní piloti prý při špatném počasí mohli let odmítnout, a tak nastoupili vojáci, kteří to dostali rozkazem. Mlha nemlha, museli se třeba dakotou, anebo něčím menším, v noci dokodrcat nad slatinské letiště, zakroužit a shodit štočky někam před hangár. Tam čekalo auto, popadlo štočky a odvezlo je do tiskárny, kde se tiskla brněnská vydání novin. To vše, aby čtenář dostal ráno na stůl čerstvé informace, které ještě neslyšel ve večerních zprávách. Uzávěrka i pro Brno určitě tak kolem 23 hodiny.

Nevím, jak moc si v LN cení čtenářů papírového vydání. Z různých reklamních akcí se zdá, že se poměrně snaží. Naopak, ze způsobu výroby o tom trochu pochybuji. Když je dálnice průjezdná, jsou noviny ve schránce někdy po šesté hodině. Avšak nejméně jednou za měsíc je donáška opožděná, a to je mi pak líto toho řidiče, který třeba bojuje někde u Devíti křížů s namrzlou dálnicí a nadávám, že na internetu smyk ani mlha nehrozí. Mimochodem, naše tři utkání ve skupině D na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku budou končit dvakrát ve 22:30 a jednou ve 20. Vsadím se, že v Brně si komentáře o nich druhý den v LN nepřečteme a o den později už nás nebudou zajímat.

Ale abychom skončili pozitivně. Využívání internetu při výrobě a distribuci LN by určitě umožnilo zařazovat do venkovského vydání čerstvější zprávy a snížilo by výpadky dodávek novin odběratelům i prodejcům.




Další články tohoto autora:
Lubomír Ptáček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku