Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 24.1.2004
Svátek má Milena




  Výběr z vydání
 >GLOSA: Zpátky ke knihtisku
 >POSTŘEH: O čipu
 >INFO: Evropská komise připravila soutěž pro školní děti
 >MOBY DICK: A debilové přicházejí...
 >NÁZOR: Vlaky jsou o život
 >NÁZOR: Důchodová reforma se zcela jistě nepovede
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 4 : kontrasty
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - sportovní střelnice
 >PSÍ PŘÍHODY: Ve sněhu na Dívčích hradech
 >POSTŘEH: O barvě
 >NÁZOR: Otázka svobody v povinném spoření
 >Radčin světelný gramofon: Deníček Alicie Keys
 >SVĚT: Atlantická halekačka (2)
 >Odtrhnout dítě od rodiny je jednoduché

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
24.1. GLOSA: Zpátky ke knihtisku
Jan Handl

Před pár lety jsem řešil zásadní problém. Budu si na cestách číst noviny a časopisy, nebo texty z kapesního počítače nalezené na internetu? Moderní technologie mě začala pomalu ale jistě pohlcovat, výběr Pocket PC proběhl celkem rychle, cestou z obchodu jsem skoro běžel, jak jsem se nemohl dočkat. Zprovoznění a instalace zabrala celý večer, nejsem zrovna technický typ. A pak hurá na internet - sehnat texty a nacpat je do šikovné příruční krabičky.

Druhý den probíhala cesta metrem skvěle, dokud jsem nezjistil, že se po mně dívá ohromný pobuda. Sledoval počítač v mé ruce a zcela určitě uvažoval o tom, kolik by mu za něj dali v non-stop bazaru, kdyby mi ho vytrhl z ruky a utekl těsně před zavřením dveří. Rychlým manévrem jsem uschoval objekt potenciální krádeže do aktovky a ze čtení díla mého oblíbeného publicisty nebylo nic.

Postupem času jsem zjistil, že hrozí nejenom krádež, ale také ztráta. Při mé roztržitosti by to nebyl žádný div. V zamyšlení bych byl snad schopen vyhodit poměrně drahý přístroj do koše. Začal jsem si uvědomovat, že ty opravdu nejmodernější technologie pro mne nejsou. Nepotřebuji starosti navíc, starosti s instalací, baterií, konfigurací a dalšími nezbytnostmi. Přišel jsem na to, že nejspokojenější budu opravdu s časopisem v ruce. Tedy když pominu nesporné výhody kapesních počítačů, které nezmiňuji. Takže můj elektronický kamarád putoval do skříně.

Po nějaké době mi ho přišlo líto. Sfoukl jsem tedy prach z krásně provedené schránky a těšil se, že budu zase působit důležitě. Bohužel, počítač jsem nezprovoznil. Prostě nefungoval. Záruční dobu jsem propásl o pár dnů, a když jsem se konečně rozhodl, že budu investovat do opravy, zjistil jsem, že prodávající firma již servis neposkytuje. V několika dalších opravnách mi řekli, že zrovna ten můj přístroj opravit neumějí. Nakonec jsem rezignoval. V metru si čtu noviny, poznámky si znamenám do obyčejného bločku a doma mi leží docela dost drahá dekorace.




Další články tohoto autora:
Jan Handl

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku