Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 24.1.2004
Svátek má Milena




  Výběr z vydání
 >GLOSA: Zpátky ke knihtisku
 >POSTŘEH: O čipu
 >INFO: Evropská komise připravila soutěž pro školní děti
 >MOBY DICK: A debilové přicházejí...
 >NÁZOR: Vlaky jsou o život
 >NÁZOR: Důchodová reforma se zcela jistě nepovede
 >VÍKENDOVINY: Na obzoru plachta bílá - jsou to uši krokodýla!
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 4 : kontrasty
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - sportovní střelnice
 >PSÍ PŘÍHODY: Ve sněhu na Dívčích hradech
 >POSTŘEH: O barvě
 >NÁZOR: Otázka svobody v povinném spoření
 >Radčin světelný gramofon: Deníček Alicie Keys
 >SVĚT: Atlantická halekačka (2)
 >Odtrhnout dítě od rodiny je jednoduché

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
24.1. POSTŘEH: O čipu
Ivo Rýznar

Odštěpek, střepina, zlomek, úlomek, smažené brambůrky, mikroobvod, hoblina, žeton, krejcar, konfeta, tříska (dřeva). Zkrátka čip, anglicky chip.

Jo, jo, kde jsou ty časy, co světu vládly elektronky. Velké, těžké, energeticky náročné. A nespolehlivé. Kdo pamatuje elektronkové televizory, jistě mi dá za pravdu. Kolikrát jsem jenom kupoval při poruše synchronizace novou PCL805. A kolikrát jsem odcházel ze specializovaných prodejen s prázdnou, protože tohle zboží bývalo jeden čas velice úzkoprofilové. Pamatuji se, jak jednou opravář z nouze odštípl z elektronky, která prostě opravdu nebyla nikde k mání, nějaké nožičky a k patici připájel tranzistor. Ano, tranzistor. Bomba přelomu čtyřicátých a padesátých let. Takové maličké kovové nebo platové nic. Ale co všechno to umí. Léta jsem coby pubertální a pospubertální elektrobastlíř tyhle diskrétní součástky používal.

A pak přišly integrované obvody. V zamích českých jako jedny z prvních byly třítranzistorové MAA115. To už nebyla bomba, to byla přímo elektronická revoluce. Alespoň u nás. Možnosti integrovaných obvodů, kterým se pro jejich vzhled říkalo švábi, se rok od roku zvyšovaly, výrobci se předháněli, kdo dokáže na malou destičku z křemíku (čip) nahňácat více tranzistorů. Desetitisíce, statisíce, milióny. A jako se švábi dokáží rozlézt po celém domě, tak se i čipy dostávaly kdekam. Průmyslová elektronika, automobily, fotoaparáty, automobily, počítače...

Tuhle jsem v televizním zpravodajství zaregistroval, že se vědcům povedlo vyrobit jakýsi inteligentní čip. V přívalu slov jsem možná leccos nepostřehl, nicméně mi v paměti pár příkladů využití nového čipu utkvělo. Čipem vybavené zboží potravinářského průmyslu vyšle o sobě zprávu, že jeho trvanlivost se chýlí ke konci a z obchodní sítě okamžitě vyráží dodavatel se zbožím novým. Nové pračky nebude třeba programovat, do nich vložené prádlo s čipy si samo řekne jak má být vypráno. Třetím příkladem bylo mléko v čipovém obalu, které uložíte do chladničky. Do chladničky, kde je zima větší než je mléku libo. Inteligentní lednička na povel inteligentního čipu bude chladit méně. Krásně se to poslouchá, pravda? Jen nevím, jestli všechnu tu inteligenci trochu nepřeceňujeme.

Co se totiž stane, když mléko v lednici bude řvát že je mu zima, zatímco šunkový salám bude žádat snížení teploty aby se nezkazil?


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku