Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 26.1.2004
Svátek má Zora




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Vouziers a Terron 1918
 >DETEKTIVKA: Případ s hubeňourem
 >FEJETON: O svůdnosti
 >SPOLEČNOST: Kdo vymyslel válku?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak ti mladí vlastně mluví?
 >PSÍ PŘÍHODY: Aféra s koblihou
 >GLOSA: DPH z hospod, předpoklad a skutečnost.
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 6 : různá povyražení
 >POSTŘEH: O hexapodovi
 >MEJLEM: Mejl
 >LIDŠTINY: Fízlovské vynálezy
 >GLOSA: Zpátky ke knihtisku
 >POSTŘEH: O čipu
 >INFO: Evropská komise připravila soutěž pro školní děti
 >MOBY DICK: A debilové přicházejí...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
26.1. POSTŘEH: O hexapodovi
Ivo Rýznar

Nevzpomínám si, jak jsem se coby batole učil chodit. Ani nemohu, moje kusá paměť nesahá dále než zhruba do věku tří čtyř let. Ale jistě to pro mne musel být oříšek, zvládnout spolehlivou koordinaci všech svalů. A to prosím pěkně mám jako drtivá většina z nás toliko dvě nohy. Docela by mne zajímalo jak to dělá stonožka. Vím, vím, sto nohou nemá, ale i tak. Na druhou stranu když ztratí dvounožec rovnovánu, obvykle padá, nejčastěji dolů. Mít nohy tři, už by to bylo podstatně jistější. Stonožka se má nejlépe. Zajímavé je, že fotografům pomáhá ke zvýšení stability jejich aparátů často i jednonožka - monopod. Kdysi byla v jedné televizní soutěži položena otázka, co prý udělá švec, když se mu kývá verpánek. Víte? Nevíte? Nic. Verpánek má totiž tři nohy, ten se prostě kývat nemůže.

Na co si ale pamatuji dobře, to byla stavba kráčejícího stroje. Bylo mi tak dvanáct třináct let, když v ABC otiskli návod na výrobu této čtyřnohé hračky. Netuším jestli si vymýšleli, ale nazývali to tuším pedipulátorem. Jako dítko z paneláku jsem pochopitelně neměl k dispozici dílnu, obráběcí stroje ani potřebné materiálové zásoby, a tak nezbylo než improvizovat. Pomohla stavebnice Merkur a po hodinách snahy se výsledek dostavil. Celý mechanismus jsem ukryl do dózy na máslo. Jakmile jsem však spustil motorek, dostavilo se zklamání. Pedipulátor se začal na svých čtyřech nohách pohupovat, k nějaké chůzi směrem vpřed se však neměl. Zato když jsem jej položil na záda, zdařile napodoboval berušku, která se nechtíc překulila nožičkami nahoru. Jen ten jeden pár končetin mu ještě scházel...

V pátek jsem si listoval časopisem Průmyslové spektrum a narazil jsem na článěk s titulem "Historie hexapodů..." V tomto oboru jsem naprostým laikem, naštěstí mi vše osvětlil závěr, z něhož si dovolím část ocitovat:

"Je důležité uvědomit si obsah běžně užívaných slov a důsledně rozlišovat význam pojmů hexapod, oktahedrální hexapod a paralelní mechanismus. Ve stručnosti lze tvrdit, že paralelní mechanismus je mechanismus, jehož členy jsou řazeny vedle sebe, tj. paralelně. Hexapod můžeme chápat jako paralelní mechanismus se šesti rameny s různým uspořádáním, zatímco oktahedrální hexapod (např. Goughův stroj) je paralelní mechanismus, který má šest ramen uspořádaných tak, že tvoří hrany osmistěnu."

Z toho tedy usuzuji, že moucha je ve své podstatě hexapod, kdežto pavouk oktahedrální hexapod.


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku