Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 26.1.2004
Svátek má Zora




  Výběr z vydání
 >HISTORIE: Vouziers a Terron 1918
 >DETEKTIVKA: Případ s hubeňourem
 >FEJETON: O svůdnosti
 >SPOLEČNOST: Kdo vymyslel válku?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak ti mladí vlastně mluví?
 >PSÍ PŘÍHODY: Aféra s koblihou
 >GLOSA: DPH z hospod, předpoklad a skutečnost.
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 6 : různá povyražení
 >POSTŘEH: O hexapodovi
 >MEJLEM: Mejl
 >LIDŠTINY: Fízlovské vynálezy
 >GLOSA: Zpátky ke knihtisku
 >POSTŘEH: O čipu
 >INFO: Evropská komise připravila soutěž pro školní děti
 >MOBY DICK: A debilové přicházejí...

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
26.1. PSÍ PŘÍHODY: Aféra s koblihou
Ondřej Neff

Zdánlivě ten příběh nemá nic se psy a jejich příhodami společného. Jen zdánlivě. Pes se objeví na jeho konci.
Začíná v hostinci, kam jsem zašel s Vločkou a dalšími přáteli na odpolední pokec. Rozhodl jsem se jít suchou cestou, tedy: žádný alkohol! Objednal jsem si tedy kafe s mlíkem a koblihu. Dostal jsem kafe s mlíkem a koblihu.

Mám rád koblihy. Snědl jsem jich v životě spousty. Byl by to pořádný kopec, kdyby se na sebe navršily. Mám s nimi zkušenosti. Pojídání koblih je rizikový sport. Běda nezkušenému kobliháři, který se zaraduje nad jejím kyprým tvarem, nad cukrovým sněhem, nad její vůní a zakousne se do ní! Kobliha se pomstí tím, že na něho vystříkne marmeládu.
Proto je třeba nakousnout koblihu zvolna, malým rafnutí. Je to spíš sonda, než co jiného. Musíte nejdřív zjistit, kde je marmeláda. Jakmile marmeládu lokalizujete, uvolnili jste i tlak a pak už můžete volně a s chutí koblihu dorazit. Navíc, marmeláda bývá uložena v koblize asymetricky a když si takto vysondujete, kde marmeládová dutina leží, můžete stanovit velikost dalších soust či rafů tak, abyste distribuovali marmeládu rovnoměrně.
Tolik teorie, nyní praxe.
Opatrně jsem sondoval. Nakusoval koblihu hned zde, hned onde. Nakonec jsem dospěl k poznání, že je to kobliha bez marmelády!
Povolal jsem obsluhu. Obsluha odmítla odpovědnost.
"My tu nepečeme koblihy, pane. Dostáváme je z pekárny. Neneseme za ně odpovědnost."
Chvilku mě bavilo se hádat, že aktem převzetí přebírají i odpovědnost a že mám tedy nárok na další koblihu nebo na vrácení peněz, jenže spor o koblihu rychle pozbýval na zábavnosti a víc jsme se nasmáli, když jsme si pak povídali o feminismu Evy Hauserové.

Večer jsem se vrátil domů a u dveří mě vítal Bart.
Jenže jinak, než obvykle. Místo, aby kolem mě poskakoval a dorážel na mne tlapami, vrhl se mi k nohám a olizoval mi spodek nohavice.
Bodejď by neolizoval, byla plná koblihové marmelády.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku