Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 27.1.2004
Svátek má Ingrid




  Výběr z vydání
 >FEJETON: Soustružník Karel Božoň z Vítkovic stojí osm miliońů korun
 >ARCHITEKTURA: Plečnikův žák Karel Řepa
 >INTERNET: Na světě vládnou schizofrenní a hrabiví tučňáci aneb kauza Napal tučňáka.
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jak prošel táta Osvětimí
 >NÁZOR: Čipy mají hlídat pacienty i lékaře
 >EKONOMIKA: Americkým akciím se dolů moc "nechce"
 >SVĚT: Nakřáplé filipíny 7 : jazyk, rasa, příroda
 >PENÍZE: Investovat už lze i na poště
 >MEJLEM: Vtip
 >HISTORIE: Vouziers a Terron 1918
 >DETEKTIVKA: Případ s hubeňourem
 >FEJETON: O svůdnosti
 >SPOLEČNOST: Kdo vymyslel válku?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak ti mladí vlastně mluví?
 >PSÍ PŘÍHODY: Aféra s koblihou

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  >>  Architektura  
 
27.1. ARCHITEKTURA: Plečnikův žák Karel Řepa
Zdeněk Lukeš


Někdy mi právem vyčítáte, že se příliš soustředím na Prahu, dnes tedy navštívíme Pardubice. Rád bych totiž upozornil na novou pěknou knížku, která je věnována tvorbě pardubického architekta Karla Řepy. Narodil se v roce 1895 a studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Josipa Plečnika (o tom jsem psal třeba zde). Poté, co slavný Slovinec odešel definitivně z Prahy do rodné Lublaně, Řepa ho následoval a dokončil studia tam.

Po návratu pracoval krátce v atelieru arch. Františka Krásného. Když Krásný adaptoval Michnův palác na Malé Straně pro potřeby Sokola, navrhl mladý Řepa krásnou vstupní mříž do ulice Na Újezdě. Zhruba od poloviny 20. let působil Karel Řepa v Pardubicích. Postavil tam řadu staveb od rodinných domů až po stavby obchodní, hrobky, rekonstrukce atd. Dvě témata však mají mimořádný význam. Je to především sportovní stadion a přilehlé pavilony na Výstavě tělovýchovy a sportu, která se konala na počátku 30. let (z celého komplexu se zachovalo jen torzo stadionu). Stavby byly příkladem tzv. bílého funkcionalismu a byly často publikovány i v zahraničí. Druhou významnou prací je areál nového pardubického nádraží (spolu s arch. Kalvodou a Dandou, projekt 1947-8). Pozdně funkcionalistická stavba byla po etapách stavěna v období stalinské architektury, dodnes ale skvěle reprezentuje moderní styl.

Ve své pozdní tvorbě se Řepa navrátil k odkazu Plečnikově a se svým profesorem si také psal. V knize jsou ukázky této korespondence a není to čtení radostné. Karel Řepa zemřel v roce 1963.

Knížka Karel Řepa - Pardubický architekt ve věku nejistot vyšla v nakladatelství Helios. Autorem textů je Pavel Panoch, velmi kvalitní barevné fotografie jsou dílem Štěpána Bartoše. Úvodní slovo napsal akad. arch. Miroslav Řepa - syn Karla Řepy a známý český architekt (mj. spoluautor čs. pavilonu na EXPO ´67 v Montrealu). Přeji hezké čtení!

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998



Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku