Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 28.1.2004
Svátek má Otýlie




  Výběr z vydání
 >ODBORY INFORMUJÍ: Přehmaty ministra Mlynáře
 >MROŽOVINY: Pohled do kuchyně U.S. Navy
 >POLITIKA: Daňová přiznání rovných a rovnějších
 >FEMINISMUS: Je sameček extravagancí přírody?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Senzace sezóny - zamrzlá Vltava!
 >PSÍ PŘÍHODY: Útok těžké kavalérie
 >FEJETON: Bratři Zemanové a major Mašín...
 >SVĚT: Preventivní války
 >KOMENTÁŘ: Hledání pravdy
 >GLOSA: Schizofrennost ODS
 >VRAZI ZVÍŘAT: Lidový dobytek s kulovnicí
 >NÁZOR: Strýček Sam
 >EKONOMIKA: Koruna by dále neměla oslabovat
 >Peníze: Leasing v AAA Auto: váhání se vyplácí
 >FEJETON: Soustružník Karel Božoň z Vítkovic stojí osm miliońů korun

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  >>  USA  
 
28.1. NÁZOR: Strýček Sam
Lubomír Ptáček

Pokusím se přejít hned k věci. Kdyby nebylo svobodných Spojených států amerických, s nějvětší pravděpodobností by nyní, na začátku 21. století, ovládala Evropu hnědá nebo rudá diktatura. Její odpůrci by byli hromadně likvidováni, byly by vyvražďovány celé rasy, národy a náboženská společenství.

Pro někoho je toto konstatování zcela samozřejmé, asi jako kdybych řekl, že venku je zima, na někoho naopak účinkuje jako muleta na rozzuřeného býka. Chci teď mluvit o těch druhých. Po tom všem, co přineslo lidstvu 20. století a jak začalo století 21., se vždy najde dostatek lidí, kteří nějak zpochybňují úlohu USA při obraně svobody a demokracie a zejména proevropský význam Spojených států, když už jejich význam celosvětový může být pro někoho těžko pochopitelný.

Kdyby to byli lidé, kteří neovlivňují chod dějin, ještě bych to dokázal pochopit. Jak si ale mám vysvětlit zjevně protiamerické postoje celé řady evropských, demokraticky zvolených politiků, významných intelektuálů, umělců a vůbec celebrit? Upřímně by mě zajímalo, zda si vůbec svobodu a demokracii v současné podobě uvědomují, zda o ni stojí, mají-li představu o tom, jak by vypadaly evropské a světové dějiny bez Spojených států. V každém případě mně tito lidé, z nichž řada je vrcholnými představiteli Evropy, připadají jako malé děti, které kopou do svých rodičů, pokouší se jim vyškubnout a chtějí vběhnout do vozovky přímo pod jedoucí auto.

Třeba se mýlíme my, kteří úlohu USA přeceňujeme a neuvědomujeme si, že mohl existovat "pax europeana", mnohem hodnotnější než mír současný. V tom je ale ta největší potíž, že nikdo nikdy neumí popsat svoji představu o lepším světě bez strýčka Sama. Odpor proti němu nabývá nejrůznějších forem, od skrytého podrývání typu "oni si ten terorismus vlastně přivolávají sami" až po zjevně otevřené, vážně míněné politické činy, jimiž spojenec vráží nůž do zad spojenci.

Když čtu článek například od novinářky Petry Procházkové, která odsuzuje Američny za to, jak málo rozumějí arabskému světu, řeknu si, spojila svůj osud s islámem, je to statečná žena a snažím se ji pochopit, i když s ní nesouhlasím. Když však sleduji postoje řekněme oficiální francouzské, jak varují Spojené státy před zásahem v Iráku a hned po válce začnou usilovat o lukrativní kšefty tamtéž, je mi z toho na zvracení. Tolik věrolomnosti může připomenout jen jediné: Mnichov.

Všechno se dá relativizovat, všechno se dá rozkecat do ztracena, na každý argument existuje protiargument. Nepřekonaletnými mistry v tomto oboru jsou levicoví intelektuálové všech národností. Nakonec, když se děje něco opravdu vážného, jsou to vždy Američani, kteří musí nasednout do svých stíhaček a tanků a jdou riskovat svoje životy za nerozumné Evropany, kteří se dovedou mezi sebou jen hádat, i když jim hoří střecha nad hlavou. Koneckonců už to ukázali v minulém století několikrát, přičemž ve světových válkách šlo opravdu do tuhého.

Troufnu si dokonce tvrdit, že kdyby na světě zavládl hluboký, nikým neohrožovaný mír, levicoví intelektuálové by dokázali zcela rozvrátit vztahy mezi Evropou a Amerikou. Občas mně napadne, zda bych se neměl za chování svých evropských soukmenovců Američanům omlouvit a vysvětlit jim, že nejsme všichni stejní.




Další články tohoto autora:
Lubomír Ptáček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku