Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 29.1.2004
Svátek má Zdislava




  Výběr z vydání
 >DROGY: Špatné zprávy, adopce úspěchu a zdravý rozum
 >POLITIKA: Minimální mzda diskriminuje mladé lidi!
 >POLITIKA: Komunistická strana na rozcestí
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč jedeme do Afghánistánu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Ať žijí silné názory
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes na rozcestí
 >ŽIVOT: Jedna poznámka k úklidu pražských chodníků
 >SPOLEČNOST: Zdravotní koncepce
 >NÁZOR:Nezaměstnanost - žádný problém?!
 >REAKCE:Ještě o soustružníkovi z Vítkovic. (NP 27.01.2004)
 >TELEVIZE: Kefalín - hrubý omyl Juraje Herze
 >SVĚT: Atlantická halekačka (3) - Motýli z Višegrádu
 >PENÍZE: Nemovitostní bublina začíná splaskávat
 >FEMINISMUS: Je sameček extravagancí přírody?
 >MROŽOVINY: Pohled do kuchyně U.S. Navy

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
29.1. ŠAMANOVO DOUPĚ: Proč jedeme do Afghánistánu
Jan Kovanic

NATO

Začíná právě parlamentní sněmování o vyslání až stopadesáti našich vojáků do Afghánistánu, kam by měli vyrazit v půli dubna. A tu se vyrojují nejrůznější dohady a návrhy, jak v médiích, u čtenářů denního tisku - ale i mezi politiky, kteří mají o tomto kroku rozhodnout, tedy senátory a poslanci. Jak je naším oblíbeným sportem, když existuje nějaký problém, vymyslí se nějaký jiný a o něm se hádáme, o něm diskutujeme, ten řešíme a podstata původního problému nám uniká. Proto v tomto článku nečekejte komentáře k zástupné fikci, která víří mysl naší veřejnosti, snad proto, aby odpoutala pozornost od skutečnosti. Tedy toto nebude článek o "amerických vízech", ale článek "proč jedeme do Afghánistánu".

Lépe řečeno, napíšu jen několik upřesňujících poznámek a faktických připomínek k politotaimentovým scénkám, jež hýbou médii.

Tak tedy poznámka první, která se přece jen ilustrativně otře o ona víza: "Poláci je chtějí taky, jako odměnu za svoji účast v Iráku." Tak tedy ja: Poláci jsou v Iráku, taky my jsme trochu v Iráku. Britové jsou v Iráku i v Afghánistánu, stejně jako třeba Němci. Spousta zemí je v Iráku i v Afghánistánu, nebo v Iráku nebo v Afghánistánu. Jsou to země, které jsou v NATO i v EU, jsou to země, které chtějí do NATO i do EU, jsou to země, které jsou v NATO, ale ne v EU, jsou to země, které nikdy nebudou, ani v NATO, ani v EU (Japonsko a Austrálie). Největší podíl vojáků v obou akcích mají USA. Ale mezi Irákem a Afghánistánem je jeden obrovský rozdíl:

Mise v Iráku byla a je akcí USA, kterou Američani vedou za pomoci dalších zemí a kde by měla vzrůst úloha EU a OSN. Mise v Afghánistánu byla od začátku akcí OSN, která podle rezoluce Rady bezpečnosti č. 1386 z prosince 2001 ustanovila International Security Assistance Force, ISAF, kde se angažovali hlavně Američané, ale šlo o širokou koalici. ISAF vedly s několikaměsíční rotací síly různých zemí - avšak vždy z NATO, proto jim tato organizace poskytovala podporu. Situace už byla neúnosná. Proto s požehnáním RB OSN převzalo v loňském srpnu NATO ISAF pod své velení - jako alianční operaci! No a protože my jsme také členem Aliance, je samozřejmé, že vůči misi ISAF máme určitý závazek, k jehož plnění byli vyzváni v prosinci minulého roku na zasedáních ministrů zahraničních věcí a obrany NATO v Bruselu všechny spojenecké země. Kdežto účast v Iráku je čistě dobrovolnou záležitostí. Proto mají Poláci jistý kredit ke své žádosti o zrušení víz, kdežto my ho za plnění svých spojeneckých závazků nemáme!

Poznámka druhá:

Z poznámky první plyne i to, že když "naťácké" velitelství ISAF je v Kábulu, jsou v Kábulu i čeští "naťáčtí" důstojníci v počtu pěti. I jich by se měly týkat výkřiky komunistické opozice, že je "nepřípustné vystavovat naše občany nebezpečí". K tomu připomínám, že tito naši občané jsou profesionální důstojníci a členové vojenské spojenecké struktury NATO!!! Stejně, jako jimi bude stovka českých commandos, kteří se v Prostějově připravují na zahraniční misi.

K tomu patří připomínka: Krize na Balkáně ukázala, že všechny evropské armády jsou schopny mimo své území nasadit zhruba pouze 2 % svého vojska! (Kanada to vytáhla na 16 procent, o Američanech se nemluví, tam je samozřejmé, že kterýkoli záklaďák se může ocitnout kdekoli na zeměkouli.) Pro misi v Bosně Evropa zflikovala jednotky z velice různých druhů uniforem. K čemu je nám těch zbylých 98 %? Náš výsadek v Afghánistánu je ukázáním směru, kterým by se měly ubírat všechny evropské armády, pokud chtějí hájit evropské zájmy!

K těm zájmům ještě další připomínka: Proč honit heroinové dealery po Praze, když jeho hlavním zdrojem je dnes pro Evropu - Afghánistán!!!

Poznámka třetí:

Do Afghánistánu máme vyslat experty na obranu letiště v Kábulu. Toto letiště je prakticky jediným bezpečným přístupovým bodem pro dálkové lety do této země. Na letišti budou naši dva rosničkáři, deset "odborníků na výbušniny" (odminovací tým), podle dostupných informací by se zbytek fakticky stoosmičlenného týmu měl podílet hlavně na přímém hlídání letiště a akce v jeho bezprostřední blízkosti. Naši vojáci mají zkušenosti s odminováním, mají zkušenosti s ostrahou letiště v Prištině - proč nevyužít těchto zkušeností - což by měl být náš národní příspěvek k mezinárodní akci NATO?

Připomínám, že zkušenosti z Prištiny mají i islandští vojáci, se kterými máme na kábulském letišti spolupracovat - stejně, jako tomu bylo v Prištině. Připomínám, že Island vlastně ani nemá armádu, v tom smyslu, jak ji chápeme. Když tam může být Island, proč ne Česko?

Tlustá poznámka čtvrtá, kterou by měl hlavně číst stínový ministr obrany Nečas:

Ten si klade jako podmínku k souhlasnému hlasování "důkaz vlády, že armáda má dostatek lidí na tři střídání jednotky". Tato podmínka vypadá docela odůvodněně. Aby totiž nějaká jednotka mohla být někde trvale nasazena, musí mít trojnásobný počet lidí, kteří jsou účastni přímo v bojové misi: Třetina je v akci, druhá třetina odpočívá a třetí se cvičí na další nasazení. Toto jest vojenská logika - podobně to funguje i při plánování letů kosmonautů. Proto se taky prapor libereckých chemiků, součást vznikajících mezinárodních NATO Response Force (NRF, překládáno jako "Síly rychlé reakce", přeložil bych spíše jako "Síly rozhodné odpovědi NATO" anebo nepřekládal), rozroste časem na celou brigádu s třemi prapory. A Aliance bude v Afghánistánu ještě dlouho. Po půlročním turnuse naši hoši odjedou, kdo je nahradí?

Opětně připomínám, že jde o akci NATO. Nyní jsou na kábulském letišti Němci. Jejich půlroční turnus končí v polovině dubna. Pak je někdo vystřídá - někdo v rámci NATO, a ten někdo máme být my. A za dalšího půl roku nás vystřídá zase někdo jiný, třeba Maďaři, možná Belgičané, ale jistě někdo z Aliance. My nabízíme letos obsazení půlročního turnusu, za rok za dva možná zase vystřídáme Němce.

Ke stínovému ministru ODS Petru Nečasovi mám ještě jednu tlustou připomínku: Mezi "kategorická a nepřekročitelná minima pro podporu vládního návrhu" klade i požadavek, aby "prostějovská jednotka byla převedena z podřízenosti vojenské zpravodajské službě". Toto může zařídit až bude slunečným ministrem obrany. Protože až přiletí hoši z Prostějova do Kábulu, tak jim nebude velet ani naše vojenská tajná služba, ani náš ministr obrany. Budou podřízeni štábu ISOF. Ten zas bude dostávat rozkazy od vrchního velitele spojeneckých sil (SACEUR) v Monsu. Který je nakonec podřízen politikům a vojákům z hlavního stanu NATO v Bruselu.

V Kábulu, v Monsu i v Bruselu jsou zastoupeni také čeští důstojníci. A je naším zájmem, aby jich bylo co nejvíc. Protože akceschopné NATO se silnou Amerikou může být protiváhou k rozhádané Evropské unii, jejíž nejmocnější státy chtějí omezit "nepřiměřené zastoupení" svých menších sousedů v jednotném "evropském domě". A naše zastoupení v (bruselském) NATO může posílit i naše (bruselské) zastoupení v EU!

K tomu se váže i má poslední poznámka:

Právě teď je nejvhodnější doba dostat do štábů NATO naše důstojníky a praporčíky, generály a plukovníky. Po pražském summitu se totiž dramaticky změnila a stále mění velitelská struktura Aliance.

Tito lidé se naučí jednat v mezinárodním štábu, pochopí standardy a systém plánování, osvojí si všechny nuance moderní vojenské profese - včetně manažerských dovedností a umění komunikovat s médii a politiky! (Pláču, že Šaman musí psát argumenty za socdemáckého ministra obrany proti ódéesákovi!!!) Tyto devizy si po hostování v NATO přinesou zpět do naší armády, která tak konečně snad získá tu správně militaristickou tvář! Takovou, která by nenutila naše mladé muže s dobrodružnou povahou emigrovat do USA nebo Francie, kde pak slouží v jejich armádách...

Nemylme se: služba v NATO není žádným "korytem". Naši důstojníci, kteří o ní budou mít zájem, musí projít náročným výběrovým řízením. Nikoho tam nevemou jen proto, aby byla správná "participace národů". Tato možnost by měla být i motivací pro naše mladé důstojníky, aby neprchali z armády České republiky...

A opakuji: Naši lidé v Bruselu (a nedalekém Monsu), i když tam budou pod vlajkou NATO, jsou pořád naši lidé v Bruselu, "hlavním městě Evropy". O obsazení těch míst rozhodne i naše angažovanost v akcích Aliance - už máme dobrou pověst z Bosny a Kosova.

Naši legionáři na Sibiři, v Itálii i Francii byli nejsilnějším Masarykovým argumentem pro vznik samostatného československého státu. Naši vojáci u Tobruku, piloti v Británii a bojovníci od Sokolova, Dukly a Ostravy byli mohutnou podporou Benešovi, když obnovoval naši státnost.

V Afghánistánu obhajujeme nejen euroatlantickou civilizaci, ale i budoucí českou svrchovanost!

Psáno v Praze 28. ledna 2004


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku