Špatně pochodil ten, kdo dal všechny peníze na výrobu sněhuláků. Je teplo a sníh taje. Tak aspoň to bylo včera, tedy v neděli ráno. S Bartem jsme procházeli obvyklou trasu jen s obtížemi. Když sníh taje, místo aby se proměnil na vodu a odtekl někam do kanálu vytváří na sněhu krustu ledu. Připomíná mi to zmírající komunistický režim, když se ještě na poslední chvíli snažil utahovat pouta, zavíral a mlátil lidi. Až na to, že se do kanálu neodplavil, ale to je svinská, nikoli psí historie.

Objevil jsem i trosky sněhuláka. Bart je poctivě podepsal a já si je poctivě prohlédl. Sněhulák se nerozpadl tlakem slunečních paprsků, nezničilo ho teplo, ale lidská blbost.

Lidi můžete dělit stovkami různých dělítek. Existuje i hranice sněhuláková. Někteří lidé sněhuláky vytvářejí, někteří je boří. Většina lidí ani nevytváří, ani neničí sněhuláky. Jsou to přihlížeči sněhuláků. Není na tom nic špatného, být přihlížeč sněhuláků. Naopak, kdyby všichni lidé vytvářeli sněhuláky, bylo by v zimě přesněhulákováno.

Nikdy jsem nepochopil mentalitu lidí, kteří sněhuláky ničí. Komu ubližuje sněhový mužík s kulatým bříškem svou existencí? Komu vadí? A kdyby nakrásně chtěl někdo změřit síly, pak by si těžko našel méně důstojného protivníka, než je sněhulák. Slečno, to byste mě měla vidět, jak jsem rozkopal sněhuláka! Och, vy musíte být úžasný chlapák, pane Karle, vzdychá slečna...

Ne. Tak to určitě není, to vím. Jak to skutečně je, to nevím.
Jen jedno vím - kdyby Bart takového bořitele sněhuláků kousnul do prdele, nekáral bych ho - i za tu cenu, že by TV Nova natočila další senzační materiál o brutalitě rotvajlerů a nezodpovědnosti jejich majitelů.

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku