Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 5.2.2004
Svátek má Dobromila




  Výběr z vydání
 >GLOSA: Devětadevadesát slov pro MF Dnes
 >PŘÍBĚH: Bumerang
 >REAKCE: Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Mnoho vajec v zimě
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nahaté sny
 >PSÍ PŘÍHODY: Bart a debordelizace
 >POLITIKA: Skončí visegrádská spolupráce?
 >NÁZOR: Otevřený dopis paní Olze Čuříkové a "naší" České televisi
 >NÁZOR: Internet pro všechnny
 >ZDRAVÍ: Ranní topoření
 >PENÍZE: Bez pevné linky nepůjčíme
 >POSTŘEH: O sportu
 >ARCHITEKTURA: Tajuplná pražská pasáž U Závoje otevřena
 >PENÍZE: Podivná praxe pojišťoven
 >MROŽOVINY: Z pekla do stínu katedrály

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Šamanovo doupě  
 
5.2. ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Mnoho vajec v zimě
Jan Kovanic

Sděluje Marie P. v N.D.

Mnoho vajec v zimě! To si zajisté přeje každá hospodyně! Ale jak toho docíliti? Jak způsobiti, aby slepice hojně i v zimě nesly. Zde několik slov o mých zkušenostech - co se týče zimních vajec.

Prodávám u nás zimní vejce neobyčejně draho, protože blízké průmyslové město mi je dobře zaplatí. Mám tam několik rodin zámožných, které už kolik let ode mne vejce berou. Je známo, že lékaři stále v městech doporučují slabým dětem i dospělým: co nejvíce mléka a čerstvých vajec! Proto, když mohu svým odběratelům zajistiti, zaručiti i v zimě čerstvá vejce, tu docílím za ně slušný peníz. Jak si počínám, uvedu v následujícím.

Není to tak lehké, milé hospodyňky! Bez práce - žádné koláče! Kdo chceš mít z drůbeže zisk, musíš se jí také patřičně věnovat!

A nyní přímo k věci! Od jakých slepic mám určitě a jistě zimní vejce? Od "letošních", od nejranějších. Takové slepice, které se vylíhly v dubnu a v první části května, nesou mi v prosinci, nesou mi o vánocích. Hle, jaká důležitost připadá zde samému líhnutí. Proto Amerikáni, aby měli ranou drůbež, mají stroje k líhnutí, mají líhně, takže nejsou odvislí od kvokání slepic.

Mladé mé slepičky - šest až sedm měsíců staré - začínají mi nésti v listopadu. Jenom v pádu nepříznivého počasí se opozdí a začnou nésti o vánocích nebo po vánocích. - Ovšem mně nesou v zimě i slepice starší, protože si je k tomu "připravím".

Především musím slepice dobře krmiti. Jakmile přijde na podzim chladno, tu dávám slepicím "míchanice", v nichž teplé brambory jsou důležitou částí. Při tom je nutno dbáti, aby kurník byl suchý, aby v něm slepice měly dobrý útulek před mrazem a nepohodou. Bez dobrého kurníku jest snaha po zimních vejcích marnou!

Slepice, které mají nésti už v zimě, musejí míti už časně ráno pokrm připravený. "Kdo by však vstával kvůli slepicím i v zimě ještě za tmy a to každodenně!" - namítne mi mnohá hospodyně.

Ale já nevstávám! Udělám věc jednoduše. Když slepice večer na hřádech pevně už spí, tu jim dám do "předsíně" kurníku, čili do hrabárny, kde je nastláno řezanky, něco zrní. Ráno, jak slepice slétnou se hřádů - hrrr do hrabárny, do řezanky. Tu nastane rej a shon po zrní zde rozsypaném! Tak mají slepice "co dělat" až do té doby, kdy k nim přijdu, dát jim v zimě "dobré jitro".

"Dobré jitro" jest u mne míchanice z teplých bramborů se šrotem, otrubami, řezankou jetelovou a pod. V poledne dostanou trochu zadiny, zbytky zeleniny (i krmné řepy).Voda k pití nesmí býti ledová! To je jed na zimní vejce! Pěkně "oražená" budiž! Dobré zimní krmivo jest spařený, ale vychladlý oves.

Loni měli jsme mnoho ovsa zčernalého, takže nebyl valně k prodeji. Proto jsem jej soustavně slepicím pařila.

Ovšem - nesmíme slepice zchoulostivěti. Za pěkného počasí musí být venku i v zimě. Zima slepicím tak neškodí, jako studené mokro!

Při takovém hlídání slepice mi nesou v zimě a v březnu a dubnu už mi mnohé začnou seděti. Proto mohu mít tak raná kuřata, která zase na zimu, před vánocemi začnou nésti.

To jest stručné vypsání mého postupu při starostech o zimní vejce.

Nevím, milé hospodyňky, jestli vám tím přijdu vhod! Zkuste také takto slepice odchovávati a snad se také setkáte s úspěchem!

(Z hospodářského kalendáře na rok 1914 opsal v únoru 2004 Šaman)

Šamanova poznámka: Jo, stroje na líhnutí. Dnes jsou stroje na snášení vajec. A ta "příprava slepic" je úplně jiná, než "dobré jitro" paní Marie. Celoročně se slepičky v klíckách opalují pod ultrafialovými lampami, takže si myslí, že je stále léto. (Jenom v pádu pádu jističe se udusí...) A my pak máme stále hojnost levných vajec - v zimě i v létě.
A já ještě pamatuju - už dávno po roce 1914 - slepičince na zápraží...
Avšak už se nepamatuju na lékaře, kteří by doporučovali co nejvíce čerstvých vajec...

Aktuální přípodotek: Evropští drůbežáři mají radost z ptačí chřipky v Asii. Země Evropské unie "trpí" nadprodukcí!!! Drůbeží maso je v Evropě dražší, protože musí dodržet desítky zdravotních hledisek. Do Asie bude dodávat kuřata Brazílie, přestane se tlačit do Evropy. Na evropském trhu začne kralovat domácí slepičina. "Země EU mají dostatek nosnic, které mohou prudce zvýšit produkci kuřat už v druhé polovině letošního roku," radují se v tisku ekonomičtí odborníci.

Snad se nezačne ptačí chřipka šířit mezi lidmi. Španělská chřipka, která vypukla po konci 1. světové války, měla prý na svědomí víc obětí, než činily ztráty na bojištích. Ta válka začala v roce 1914 - ale až v červenci. Dnes se válek už nemusíme bát, ani chřipek, vždyť je rok 2004!

A máme teprve únor.


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku