Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 3.2.2004
Svátek má Blažej




  Výběr z vydání
 >EKONOMIKA: Určí letos leden vývoj trhů pro zbytek roku?
 >DETEKTIVKA: Konečná, vyskočit!
 > ŠAMANOVO DOUPĚ: Daně v plenkách
 >LETECTVÍ: Pohled do kuchyně U.S. Air Force
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsem si kupoval džíny
 >PSÍ PŘÍHODY: Imaginární nepřítel
 >MEJLEM: Vtip
 >POLITIKA: Nesnesitelná lehkost svobody
 >POLITIKA: Ekonomický holocaust
 >ŽIVOT:Řežba o mobil a cigaretu
 >HISTORIE: Příběh neznámého vojína
 >SPOLEČNOST: Sejde z očí….
 >PENÍZE: Cestovní pojištění v plastu: třešnička na dortu?
 >NÁZOR: Neskutečný svět požadavků
 >NÁZOR: Vládní koalice zabodovala.

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Mejlem  
 
3.2. NÁZOR: Komu prospívá regulace nájemného?
Vladimír Matějovský

Jedním z pozůstatků reálného socialismu u nás je regulace nájemného. I přes rozhodnutí ústavního soudu neustále přežívá a vypadá to, že vydrží ještě velmi dlouho. Argumenty, se kterými ji podporuje mnoho našich politiků, jsou stále stejně podivné. Neustále v nich vystupuje chudý důchodce, kterého chce okamžitě po deregulaci vyhnat z bytu zlý majitel, aby mohl byt pronajmout bohatému cizinci. Tento argument platí ovšem jen pokud je bytů nedostatek a pronajímatelé si mohou vybírat mezi davy žadatelů samé bohaté jedince.
Musím tedy popsat současný stav. V naší republice je přibližně 4 milióny 400 tisíc bytů. Takže při deseti miliónech obyvatel připadá jeden byt asi na dva a čtvrt obyvatele. Kdo tedy vykládá o tom, že je bytů nedostatek a že ceny po deregulaci vylétnou do astronomických výšek, buď nechápe realitu, nebo lže. Já osobně jsem přesvědčen, že bytů je dostatečné množství a jejich nedostatek a vysoké ceny na neregulované části trhu jsou vyvolány umělým administrativním opatřením - regulací nájemného. Zajímavý je totiž počet neobydlených bytů - těch bylo v roce 2003 při posledním sčítání 540 tisíc, což je 12,4 procent z celkového počtu. Řeknete asi, že jde o nějaké barabizny v zapadlých vískách a že ve velkých městech je tomu úplně jinak. Není. Ve městech nad 100 tisíc obyvatel je neobydlených 91 tisíc bytů z celkových 982 tisíc bytů.
Dále se tedy pokusím zaměřit na to, komu tento stav vyhovuje. Neustále je nám předesíláno, že tento stav vyhovuje nájemníkům v bytech s regulovaným nájemným a navždy jim bude vyhovovat. Nemluví se ovšem už o tom, že takový nájemník je v podstatě nevolníkem přivázaným k tomuto bytu, protože jak ho jednou opustí, tak už nemá žádnou možnost se do této privilegované skupiny nájemníků vrátit. Ostatně i regulované ceny neustále rostou a tento růst se při regulaci nikdy nezastaví, protože při nedostatku, i když uměle vyvolaném, pochopitelně není žádný mechanismus umožňující růst nájemného zastavit, nebo dokonce nájmy snižovat.
Stav umělého nedostatku bytů také samozřejmě vyhovuje majitelům domů s neregulovaným nájemným, protože jim umožňuje udržovat vysoké ceny nájmů a tím i zisky. O kom se však vůbec nemluví a má z tohoto stavu největší profit, jsou naše banky. Stát jim tímto opatřením přihrává davy klientů, kteří umožňují bankám vydělávat ohromné částky prakticky bez rizika. Například při hypotéce na nákup bytu ve výši 1 milión korun, zaplatí klient bance při úrokové míře 5% a délce splácení 20 let 1,6 miliónu . Takže za byt zaplatí nešťastný klient jednou původnímu majiteli a bance zaplatí s různými poplatky za další dvě třetiny bytu.
A teď je třeba napsat, komu současný stav nevyhovuje. Především mladým rodinám, které potřebují vlastní byt. Mají možnost buď platit horentní nájemné na nedostatkovém volném trhu, nebo se na celá desetiletí zadlužit a koupit si opět na nedostatkovém trhu byt. Většina rodinného rozpočtu pak padne na platby za byt. Zplození potomka, natož několika je v této situaci čirou finanční sebevraždou.
Dále si je třeba vyjasnit, co je nájemné. Většina nájemníků si pod pojmem nájemné představí celou částku, kterou platí za byt. Z této částky ovšem regulované nájemné činí obvykle méně jak polovinu. Zbytek je poplatek za služby, takže skutečný nárůst celé částky placené za bydlení nebude ani zdaleka tak drastický. Pro skutečně chudé občany je zde sociální síť, která ostatně může být vhodně upravena. Po deregulaci budou konečně moci obce, jako vlastníci většiny bytů s regulovaným nájemným, pronajímat byty podle skutečných sociálních potřeb. Dnes je paradoxně stejným sociálním případem v případě určení výše nájemného matka samoživitelka i ředitel banky.
Musím ještě připomenout onen mýtus o chudém důchodci. Průměrné čisté peněžní příjmy na osobu v domácnosti důchodců byly za první tři měsíce loňského roku 7 495,- Kč, zatímco průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti zaměstnanců byl 8 306,- Kč. Rozdíl v čistých příjmech je tedy zhruba 10%. Důchodce si ovšem až na výjimky nemusí z této částky pořídit bydlení a zařídit domácnost.
Je velmi smutné pozorovat, jak současné kroky vlády, které jsou vydávány za boj mezi příznivci regulace ve vládě a jejími vládními odpůrci, vyplodily výsledek, který ke skutečné deregulaci nepostoupil ani o píď. Pouze se domluvili, že regulovaná cena se během třech let zvýší o 30%. To není deregulace, to je pouhé zdražování nájemného a nemá jediný potřebný pozitivní efekt, který by měla skutečná deregulace. Tedy především odstranění umělého nedostatku nájemních bytů a tím jejich neúměrně vysokou cenu na volné části trhu s byty. Dále odstranění diskriminace občanů, kteří nejsou nájemci bytu s regulovaným nájemným a nemají žádnou šanci k němu přijít. Pak jsou tu majitelé bytů s regulací, kterým by stát konečně vrátil ústavní právo disponovat se svým majetkem. A nakonec by deregulace umožnila volné stěhování občanů za prací, což by mělo velmi příznivý dopad na vývoj nezaměstnanosti a rozvoj hospodářství vůbec. Takže tento střet ve vládě je střetem regulátorů, kde jedni straní nájemníkům a druzí pronajímatelům. Celospolečenský zájem je jim samozřejmě úplně ukradený. Tím není stranit těm či oněm, ale umožnit normální racionální využití bytů se všemi pozitivními důsledky.
Předstírat tedy regulaci nájemného jako pouhý spor mezi nájemníky a vlastníky bytů, kde stát dělá arbitra, je zcela špatné a zavádějící. Jedná se o daleko větší spor napříč celou společností, jestli chceme prostřednictvím regulace nájemného uplácet část voličů nízkými nájmy, které jdou ještě ke všemu z kapsy majitelů jejich bytů, umožnit velké zisky majitelům neregulovaných nájemních bytů, masivně podporovat banky a za to platit rychlým vymíráním našeho národa a hospodářským zaostáváním.




Další články tohoto autora:
Vladimír Matějovský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku