Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 13.2.2004
Svátek má Věnceslav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Bude za psa platit i ten, kdo psa nemá?
 >EVROPA: Nerozumný spojenec USA
 >SPOLEČNOST: Starší muži a mladší ženy
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Hračky samo domo
 >PSÍ PŘÍHODY: Přísné hledění
 >PENÍZE: Blíží se k nám vlna certifikací?
 >FEJETON: Jako opařená - filmy
 >IRÁK: Zbraň hromadného ničení
 >POSTŘEH: O hustým
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >ZAMYŠLENÍ: Paralelní vesmír Martina Zemana
 >ZAJÍMAVOST: Česká republika v Guinnessově knize rekordů 2004
 >VÝSTAVA: Vzývání, Vášeň, Odevzdání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Válka s šátky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
13.2. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Hračky samo domo
Ondřej Neff

Pokračuji ve vzpomínkovém seriálu. Celý seriál zveřejňuji v mém serveru Hyena. Tentokrát o hračkách, jak z titulku patrno. Nebude to ale o hračkách kupovaných, leč po domácku vyráběných - připomněli mi je čtenáři inspirovaní minulým dílem o patentních sodovkových uzávěrech.

Tančík se dělal z dřevěné špulky od nití - bylo třeba nožem vyřezat do okrajů zářezy, aby to byl pořádný teréňák. V ose špulky, jak známo, je díra. Tou se prostrčila gumička, ta se na jedné straně zajistila sirkou, a na druhou stranu se dala špejle tak, aby na jedné straně čouhala pokud možno co nejdál. Tou dlouhou stranou špejle se guma natočila a když pak se soustrojí položilo na zem, a jakmile se uvolnilo, dalo se do pohybu.

Z gumiček, kolíků na prádlo a krabičky od sirek se dělala pistole. Na delší stranu krabičky se položil jeden kolíček a napevno se připojil gumičkami. Na kratší stranu se jednou, dvěma gumičkami docela volně připevnil druhý kolíček. Pak se vzala gumička a natáhla se přes pevná kolíček a uskřípla se ve štípacím konci kolíčku. Jakmile se kolíček uvolnil, gumička vyletěla.

Jaké další hračky? Teď váhám, zda mezi ně zařadit čuďák , byl skvěle předveden ve filmu Obecná škola: hořlavý film stočený do kuličky a zabalený v papíru. Bylo třeba ho zapálit a zadupnout. Přestal hořet a už se jen škvařil a chrlil ze sebe úžasné množství štiplavého dýmu. Podobný efekt dokázalo i umělohmotné pravítko či trojúhelník.

Ložisák a bob z bruslí snad už nebyly hračka - zmiňoval jsem se o nich v díle o Žižkovu. Jim podobné byly vozíky vyrobené z dětských kočárků. V padesátých létech se pěstovala vysoká kultura výroby draků - ale o nich až jindy. Klasické hračky, jako byl špaček a obruč už z praxe neznám, o to více používaný byl prak neboli kaťan. Srabový prak byl ze zavařovacích gum, pořádný používal modelářské gumy, ty se chodily kupovat do obchodu Mladý technik nedaleko Jindřišské věže v Jindřišské ulici (v Praze). Byla to hračka? Hračka plačka, někdy.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku