Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 11.2.2004
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Politicky nekorektní úvaha o multikulturalismu
 >SPOLEČNOST: Pravděpodobně tomu nebudete věřit
 >KAUZA: Orchideje a novináři
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jen po bílých
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako Hanč a Vrbata
 >TÉMA: Růst a pokles populace - amatérské zamyšlení
 >PENÍZE: Drží stavební spořitelny své klienty pod krkem?
 >FEJETON: Příběh lásky v koupeném mobilu
 >POSTŘEH: O počasí
 >Z KNIHY: Vodnář (1.část )
 >FEJETON: Letamida
 >NÁZOR:Vítej v době internetu, Ameriko!
 >ARCHITEKTURA: Stuttgart 1927|2002 aneb Vize moderní architektury
 >GLOSA: A co takhle jarní úklid?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Daně kličkovaně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
11.2. PSÍ PŘÍHODY: Jako Hanč a Vrbata
Ondřej Neff

Strašná vánice přepadla Prahu v pondělí večer. V té největší čině jsme se s Bartem vydali na procházku. Částečně proto, že mě baví vzdorovat živlům, částečně proto, že jsem chtěl dělat nějaké fotografické experimenty. A Bart? Ten je ochoten vyrazit kdykoli, i kdyby venku padali tajtrdlíci.
Což částečně byl ten případ.
Chumelilo o sto šest. Nikde nikdo, jen šílenec, a kromě něho já a Bart by v takovém nečase vyšel z domu. Čepici jsem měl až na nos, hlavu mezi límci, postupoval jsem v náklonu. Došel jsem na začátek ulice Mrázovka. Otočil jsem se - a Bart nikde. Chvilku jsem čekal. Za rohem má Bart čuchací místo - vždycky se tam na chvíli zasekne.
Po nějaké době se objevil a běžel více méně ke mně. No konečně, uvažoval jsem. Že ti to ale tentokrát trvalo. Copak tam asi může vyčuchat, pod vrstvou čerstvého sněhu? Inu, vyčuchá. Je to pes, táhly se mi jalové myšlenky hlavou.
A co se táhlo Bartovi hlavou?
Uběhl deset metrů a pak se najednou otočil a běžel tryskem na opačnou stranu.
On mě neviděl, uvědomil jsem si v tu chvíli. On bloudí jako Hanč a Vrbata před vrátky vlastního domu!
Zařval jsem na něho. To slyšel a celý šťastný, že nezahyne bídnou smrtí, s ušima plácajícíma hnal se ke mně a děkoval mi otíráním hlavy o nohu.
Děkuju ti, pane, jsi moje hlubina bezpečnosti, bez tebe bych šel a šel, až bych sešel bílou smrtí z tohoto světa.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku