Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 11.2.2004
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Politicky nekorektní úvaha o multikulturalismu
 >SPOLEČNOST: Pravděpodobně tomu nebudete věřit
 >KAUZA: Orchideje a novináři
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jen po bílých
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako Hanč a Vrbata
 >TÉMA: Růst a pokles populace - amatérské zamyšlení
 >PENÍZE: Drží stavební spořitelny své klienty pod krkem?
 >FEJETON: Příběh lásky v koupeném mobilu
 >POSTŘEH: O počasí
 >Z KNIHY: Vodnář (1.část )
 >FEJETON: Letamida
 >NÁZOR:Vítej v době internetu, Ameriko!
 >ARCHITEKTURA: Stuttgart 1927|2002 aneb Vize moderní architektury
 >GLOSA: A co takhle jarní úklid?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Daně kličkovaně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
11.2. SPOLEČNOST: Pravděpodobně tomu nebudete věřit
Prostě Gentleman

Termín pravděpodobnost a slova odvozená patří k základní občanské jazykové vybavenosti - "pravděpodobně nepřijdu" řekne i absolvent pomocné školy. Přitom se často zaměňuje pravděpodobnost a statistika, pravděpodobnost jevu s jeho výskytem aj. Brutálně zjednodušeně (znalci prominou) se statistika zabývá tím, co se stalo (události určené), pravděpodobnost tím, co by se stát mohlo (události neurčené).

Ne nadarmo běžná pravděpodobnost se statistikou splývá a pravděpodobnostní jevy se navíc interpretují tak, jako kdyby možnost jejich výskytu byla rovnoměrná. Jako příklad si vezměme "běžnou" pravděpodobnost, jako je třeba výskyt panny a orla při hodu mincí: teorie praví, že při hodu (ideální) mincí je pravděpodobnost panen a orlů jedna polovina. Z toho se chybně usuzuje, že panna a orel se vyskytne (přibližně) stejněkrát. Ti věci znalejší vědí, že zmíněná pravděpodobnost (jedna polovina) platí až při dostatečně velkém počtu hodů, v podstatě při počtu pokusů blížícím se nekonečnu. Do té doby se může dít cokoli, může padnou třeba milion panen a jeden orel, přičemž pravděpodobnost tohoto jevu je kupodivu stejná jako každá jiná posloupnost panen a orlů, tedy třeba p, p, o, p, o, o, p... Nedosti na tom, i v limitním případě se může stát, že pravděpodobnost jedna polovina bude dosažena dokonce i tehdy, když rozdíl počtu panen a orlů bude nekonečně velký. U hodů kostkou se bůhví proč považuje hození pěti šestek za sebou za zázrak, zatímco pět jedniček po sobě přijde většině hráčů za normální.

V jedné scifi povídce o paralelních vesmírech se hrdina ocitl před dveřmi, které každého po průchodu zavedly do sousedního vesmíru vlevo či vpravo od stávajícího (předpokládejme, že jednotlivé vesmíry byly vedle sebe, jako by navlečeny na niti) - s pravděpodobností jedna polovina. Když to zjistil, chtěl se vrátit, ale ocitl se pokaždé opět v jiném vesmíru. Chvíli zmateně pobíhal, než po "logické" úvaze usoudil, že stačí, aby jen procházel dveřmi sem a tam, a po nějaké době nutně musí skončit v původním místě. Zkuste si to, nemusí.

Ani oblíbené strašení výbuchem jaderné elektrárny nemá reálný základ. Pravděpodobnost výbuchu jedna ku deseti tisícům totiž vůbec neznamená, že jednou za deset tisíc let jedna elektrárna vybuchne. Říká, že kdybychom měli značný počet elektráren a provozovali je hodně, hodně dlouho (déle než deset tisíc let), a pak délku provozu vydělili počtem vybuchlých elektráren, dostali bychom jednu desetitisícinu. Nic víc.

Posledním mýtem je nepravděpodobnost něčeho, tedy pravděpodobnost rovná nule. Jev, který nemůže nastat, má pravděpodobnost nula. Jev, který má pravděpodobnost nula, proti tomu nastat může. Vzácně, ale může. Příkladem může být posloupnost hodů mincí. Každá konkrétní nekonečná řada pokusů, třeba střídání p, o, p, o,..., má pravděpodobnost nula. Přesto je zřejmé, že není vyloučeno, že ji někdo hodí. Nebo názornější příklad. Při hodu ideální šipkou (která má špičku o rozměru bodu) je pravděpodobnost zásahu konkrétního místa v terči nula. Přesto šipka nějaké místo trefí. Ani u hodně malých pravděpodobností nemá mnoho lidí jasno: první cena ve sportce má pravděpodobnost přibližně jedna ku 15 milionům. Být to pravděpodobnost infarktu, každý by to bral. Přesto neustále někteří dokazují, že nemá cenu sázet - jen blázen prý by riskoval takovou nepravděpodobnost. Jenže vysvětlujte to těm, co vyhráli...

Na závěr historka, která dokazuje, že reálná pravděpodobnost si servítky nebere. Existuje hlavolam tvořený nepravidelnými segmenty, z nichž lze složit kostku. Není to úplně triviální, záleží na počtu dílů. Jeden takový přinesl kamarád do společnosti a zadumaně na něj hleděl. "To musí být těžké jej složit," povídá. "Naopak," opáčil jsem v hecu, "stačí úlohu rozdělit na několik jednodušších dílů, ty dát více lidem, a pak to složit." Hrábl jsem do segmentů, náhodně je rozdělil na dvě hromádky, rozdělil přítomným s příkazem "složte něco podobného kostce", posléze jsem, opět náhodně, vzniklé útvary položil na sebe - a...: před námi ležela kostka. "Tak se to dělá vědecky," pravil jsem sebejistě užaslým tvářím kolem sebe.

Gentleman


Gentlemanův deníček




Další články tohoto autora:
Prostě Gentleman

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku