Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 11.2.2004
Svátek má Božena




  Výběr z vydání
 >MROŽOVINY: Politicky nekorektní úvaha o multikulturalismu
 >SPOLEČNOST: Pravděpodobně tomu nebudete věřit
 >KAUZA: Orchideje a novináři
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jen po bílých
 >PSÍ PŘÍHODY: Jako Hanč a Vrbata
 >TÉMA: Růst a pokles populace - amatérské zamyšlení
 >PENÍZE: Drží stavební spořitelny své klienty pod krkem?
 >FEJETON: Příběh lásky v koupeném mobilu
 >POSTŘEH: O počasí
 >Z KNIHY: Vodnář (1.část )
 >FEJETON: Letamida
 >NÁZOR:Vítej v době internetu, Ameriko!
 >ARCHITEKTURA: Stuttgart 1927|2002 aneb Vize moderní architektury
 >GLOSA: A co takhle jarní úklid?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Daně kličkovaně

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
11.2. POSTŘEH: O počasí
Ivo Rýznar

"Zítra bude jasno až polojasno, místy zataženo s deštěm, ve vyšších polohách déšť se sněhem nebo sněžení." Ano, tak nějak bych si představoval univerzální předpověď počasí. Nikdo by nemohl říci, že to zase těm meteorologům nevyšlo. Zkrátky by si nikdo nemohl stěžovat, že je vedro, zima, sucho, slunečno, zataženo, prší, sněží nebo padají kroupy, ačkoli rosničkáři slibovali úplně něco jiného.

Předpovídání počasí je staré snad jako lidstvo samo. Jak známo, už Egypťané věděli, kdy přijdou povodně a kdy bude sucho. Nedivím se jim, matička příroda se chovala pořád přibližně stejně a neměla důvod to jakkoli měnit. Pokud se z oblohy nezřítil velký meteorit, nevybuchla blízká supernova, nebo nepřišel na scénu člověk se svými pokusy o poroučení větru dešti. V pražském Klementinu se počasí pravidelně sleduje snad už od osmnáctého století. I když vlastně nechápu proč, neb příroda si díky lidské činnosti stejně dělá co chce, nejčastěji však to, co nám příliš po chuti není. Přesto obdivuji odborníky erudované v oboru meteorologie, kteří nám s obdivuhodným optimismem servírují den co den své vědecky podložené předpovědi.

Není to tak dávno, co jsem v rozhlase po několik dnů poslouchal jak se má citelně ochladit, přitom jsem vesele mohl nosit lehkou jarní bundu. Nebo jindy, týden jsem dbal na rady odborníků a v tašce s sebou tahal deštník. Kdyby mi to nebylo hloupé, mohl jsem jej použít akorát tak jako slunečník. Ale choďte během slunečného dne po městě a tvařte se, že se chráníte před škodlivým UV zářením. Zejména když to vše se událo v období, které je podle kalendáře označováno jako zimní.

Minulý týden jsem se (taktéž) z rádia dozvěděl, že následující den bude v Klementinu očekáváno překročení dvousetletého teplotního rekordu. Šalamounsky řečeno, neboť už nesdělili jestli maximálního či minimálního. Ale spíš bych věřil tomu maximu. Pokud klementinský topič víc přiloží do kotle, klidně mohou rosničkáři vypouštět přebytečné teplo ze svých kanceláří a laboratoří okny ven sluníčku a hvězdičkám pod sukénky. Sloupec teploměru se vyšplhá k požadované čárce a všichni budou spokojeni.

Dlouho, předlouho jsem přemítal, jak mohou odborníci určovat počasí na den, týden, měsíc dopředu. Ale asi to jde, mají k dispozici výsledky dlouhodobých pozorování, snímky z meteorologických družic, mapy, počítače.. Ale není to trochu zbytečný luxus?

Vždyť stačí se každý den před osmou podívat na předpověď v televizi :-)


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku