Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 12.2.2004
Svátek má Slavěna




  Výběr z vydání
 >ZAMYŠLENÍ: Paralelní vesmír Martina Zemana
 >ZAJÍMAVOST: Česká republika v Guinnessově knize rekordů 2004
 >VÝSTAVA: Vzývání, Vášeň, Odevzdání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Válka s šátky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Příběh čaje
 >PSÍ PŘÍHODY: Marš ven, jde se pěšky!
 >MÉDIA: Pan gen. řed. Janeček chatoval a já ho minul.
 >SPOLEČNOST: Registrované partnerství
 >MALTA - Tak už to bude jen za 80 dní ( co se otevře eurovod ?)
 >EKONOMIKA: Koruna by vůči dolaru měla posilovat
 >FEJETON: V likvidaci
 >PENÍZE: Jak přežít na mateřské
 >MROŽOVINY: Politicky nekorektní úvaha o multikulturalismu
 >SPOLEČNOST: Pravděpodobně tomu nebudete věřit
 >KAUZA: Orchideje a novináři

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
12.2. MALTA - Tak už to bude jen za 80 dní ( co se otevře eurovod ?)
Radovan Němeček

Od loňského 3. září ( viz NP) uplynulo hodně vody i v moři, ta v místním Středozemním prý cirkuluje od Gibraltarské úžiny k tureckým břehům a pak zase zpět. A tak Maltu, v očekávání slavného prvomájového vstupu mezi tentokrát už další čtyřiadvacítku podobných zemí, několikrát omyly vody plné pesimismu, aby pak byly opět vystřídány novými, zase trochu optimisticky bělejšími. Ale podívejme se se trochu podrobněji a zopakujme si fakta, ať nám ta přehršel čísel dává lepší smysl a je použitelnější i pro srovnání. Pro srovnání s Českem, prvým vdechem květnového vzduchu se Euro-Čech i Euro-Malťan stanou ve mnohém stejní (a nemusí se jim to vždy líbit), ale srovnávat budou stále a ještě dlouho.

400 000 místních obyvatel tu počítá v maltských lirách (Lm) a za jednu každou by místní Centrální banka měla vyplatit 77,43 Kč. Kdyby ovšem byla Lm volně směnitelná (existují pořád limity, ačkoli dosti vysoké) a kdyby české koruny ve fyzické podobě (bankovkách) tu byly kmání.

A na hlavě každého Malťana balancuje břemeno státního dluhu, pravda, i v Česku tomu není jinak. Jakpak si s ním poradili tady v loňském roce ?

Tedy plán - podle schváleného rozpočtu na r. 2003 - byl, že vzroste "jen" o 75 miliónů Lm, tedy o 4,1 procenta GDP. Plány se ani tady nedaří plnit a notoricky. A tak se v časném loňském podzimu chmurně sdělovalo, že se deficit přešvihne a bude 135 miliónů, pak přišlo listopadové projednávání rozpočtu na tento rok a odhad deficitu se vylepšil - bude jen 108 miliónů a máme tu finále - ano, dopadlo to dobře : loňský rok přidal ke státnímu dluhu pouhopouhých 105 miliónů Lm.

Už jsem to tu několikrát počítal, ale neuškodí v tom pokračovat. Jestliže loni v létě zatížil každého místního obyvatele 233 275,81 korunami, pak připočítejme další : 105 000 000 : 400 000 x 77,43 = 20 325 Kč. Přes čtvrt miliónu, docela impozantní číslo.

Ona se tu stále pohybuje i inflace, nahoru - deflaci, známou z loňského léta v Česku, tu určitě desetiletí nikdy nezažili a pamětníci drží bobříka mlčení. Je, ehm, lepší než v prosinci 2002, tehdy byla 2,19 %, o rok později sice jen 1,30 %, avšak ideálu ze října 2002 - 1,05 procent, se už dlouho nedaří dosíci.

Ale pozor, může být i hůř. Vyšší sazba maltského DPH (VAT) poskočila s letošním 1. lednem nahoru, namísto 15, je nyní 18 procent. Celý letošní rok to dost možná nebude tolik bolet, protože stejný rozpočet přinesl každému plně zaměstnanému Malťanovi i zvýšení platu jednorázovým bonusem ve výši 39 Lm, bude vyplacen v březnu. Důcbodci dostanou o třetinu méně a celý zisk ze zvýšeného DPH má jít na zdravotnictví, "to secure the sustainability of health services", neodpustím si přesnou citaci.

Státní dluh, structural deficit, se má letos snížit o asi 13 miliónů Lm a, uff - konečně ! - letos i dojde dalších 24 miliónů Lm, především těch dle italsko-maltského protokolu (čekaly se loni, kdyby přišly, málem by se plán splnil, že ano), ale i "through EU membership". I z titulu členství v EU. Divíte se tedy mému titulku o eurovodu; i tento střízlivý úvodník z novoročního vydání The Times, připomíná spíše smetanu a tu do podoby šlehačky zpracovávají příznivci vládní Nacionalistické strany denodenně.

Tiskem, ale hlavně rozhlasovými a televizními stanicemi, plně a neskrývaně vlastněnými dvěma hlavními politickými stranami. Představu české televizní stanice, vlastněné a provozované např. KSČM anebo ODS ( dovolte mi zůstat nestranným), ponechám na čtenářích.

Ale jděme po faktech, raději méně čísel ( bez nich to ale nepůjde) a ani moc komentářů přidávat nebudu.

Nezaměstnanost. No jak se to vezme. Registrovaných nezaměstnaných bylo loni v září 7942 - 5,5 % z celkového ( a klesajícího !) počtu 136 980 zaměstnaných osob. Užije-li se ale mezinárodní metodologie, bylo ve stejném září 13 166 nezaměstnaných - 8,2 procentní míra nezaměstnanosti. (Díky, NSO - National Statistics Office, díky za to, že po mnoha létech musíš používat jinou než jen "svou" metodologii; může za to taky EU, že ano?).

VF : mínus 240 zaměstnanců, leden 2004. Textilka, vyrábějící džínsy a vyvážející je především do zemí EU, německá. Co zůstane na Maltě po jejím většinovém přesunu do Maroka je ve hvězdách. Avšak je tu i prvek sociální solidarity - největší, vládu vůbec nemilující, odborová organizace G.W.U. se servala s manažery oné VF a vybojovala pro propouštěné i odstupné navíc - 300 Lm pro ty, co tam odpracovaly ( samozřejmě téměř výlučně to byly ženy) jen jeden rok a které pobíraly 70 Lm týdně; o 1 500 Lm zbohatnou ty, co tam odpracovaly šest let.

Hotely - inu, nové se staví a dokonce budou nabírat zaměstnance, že ano, manažeři hotelu Intercontinental. Nicméně jiné a více jich, se zavírají. Čtyři - sedm, kdo ví ? Všechny jsou ve tří- a čtyřhvězdičkové kategorii. Gozem táhnou řeči, že jeho symbol - růžový Imgarr hotel hned nad přístavem, se má přestavět ... na byty k odprodeji majitelům pod ním zakotvených jachet v maríně.

Cruises ( jakpak se říká česky těmto luxusním plouvoucím hotelům ?) se také míní po 1. máji Maltě vyhýbat - duty free režim se vstupem do EU totiž končí. Ale prý to možná tak žhavé nebude, tři nové linie naopak Maltu zařadily na svůj itinerář.

Tisíce si užily hezkého lednového počasí na vzduchu, ani dýchat výfukové plyny nemusely, protože hlavní město Valletta má přece jen svou nejcentrálnější část vyhrazenu jako pěší zónu. Onoho 27. ledna poslaly cestou G.W.U. vládě vzkaz, že "we will rock you". Nechtějí se smířit se ztrátami pracovních míst, ba mají i pár nápadů co udělat. Snížit byrokracii. Vláda musí okamžitě pomoci turistickému průmyslu tréninkem, inovací a průzkumem. Zřídit orgán poradců (counsellors), pomáhajících těm, co utrpěli trauma ztrátou místa. Ti dělníci a mladí lidé, co mají půjčky, by měli mít prodlouženo moratorium k jejich splácení, pokud ztratili práci. Maltští vyslanci a velvyslanci by měli být lépe využíváni k získání zahraničních investic. Zařídit finanční pomoc těm studentům, jejichž rodiče nemají zaměstnání, z ní budou platit za svoje zkoušky. "Set up a task force to tackle problems and draw up clear solutions" - tuto kratinkou, avšak celou větu se neodvažuji přeložit. Ale vrátím se k ní.

Tváře kuřáků jsou od prvního ledna zachmuřené, dvacítka zde vyráběných cigaret zn. Rothmans, Dunhill anebo Benson&Hedges stojí 1.50 až 1,55 Lm, inu zvýšila se excise duty. Dovážené (např. Marlboro) stojí ještě víc. Tváře majitelů všech těch mnoha barů, restaurací a i hotelů se zachmuřují také - od 5. dubna se tam prakticky nikde nebude smět kouřit, praví loni v tichosti přijatá Legal Notice/vládní vyhláška. A nebude, kategoricky opakuje ministr zdravotnictví; on - letitý těžký kuřák - dokázal totiž přestat.

Dostali jsme se do humannější oblasti a už v ní zůstaneme. Bude to i veselejší. Předseda vlády, Dr. Eddie Fenech Adami se dožil 70 let a oznámil, že již nadále nebude lídrem vládnoucí Nacionalistické strany. Možná do konce února bude zvolen jeho nástupce, jsou nejméně tři uchazeči a John Dalli, stávající ministr financí - čísla o velikosti deficitu vyslovil všechna právě on - je jedním z nich. Chvalozpěvy na EFA coby nejdéle sloužícího maltského premiéra ale poněkud ztichly - někdo si propočítal mnohá, i kratinká období, kdy byl premiérem Dom Mintoff ("nemesis Fenecha Adamiho", napsal pak tisk) a vyšlo, že Dom vyhrál. Nemilé. Ale EFA se může stát maltským prezidentem a už v dubnu - je volen jako u nás jen parlamentem a prostou většinou - a tím Dom nikdy nebyl.

Mnoho osob, převážně v USA, ale i v jiných zamích západní polokoule se teď radostzně usmívá nad doručenými vánočními i novoročními přání, ba i nad dopisy, odeslanými odtud již v loni v říjnu. 11. října z Malty, 27. ledna v New Yorku, potěšený adresát sdělil e-mailem. Zčistajasna se tu objevily čtyři veliké přepravky, plné této korespondence. MALTAPOST, podivně privatizovaná do novozélandských rukou, ač v ní nemají akciovou majoritu, je - prý - odeslala normálně, uvízly však na londýnském letišti Heathrow ( " ale my za to vůbec nemůžeme", pravili tamní zodpovědní) a tak se pátrá.

Tolik strachu, že lukrativní obchodování Malty s Libyí skončí také po maltském vstupu do EU ! O ne, Muammar Kaddáfí pravil předevčírem Guidovi De Marcovi, stávajícímu maltskému prezidentovi.

"Libye bude mít člena rodiny uvnitř EU, jakmile tam Malta vstoupí v květnu", takto zní celý citát, jemuž nasluchal i Joe Borg, nyní ještě maltský ministr zahraničí, avšak již zanedlouho komisař EU.

A Corinthia Grand Hotel Royal v Budapešti, vlastněný maltskou stejnojmennou společností ( říkají ještě pořád Američané, že je vpodstatě jen zástěrkou, neboť je libyjská ?) byl zařazen mezi pět nejlepších

pětihvězdičkových hotelů v tomto jejich hlavním městě (zařazen Az Utazó - The Traveller, maďarským to magazínem a na základě širokého průzkumu mezi svými čtenáři, cestovkami i aerolinkami). Zdalipak si podobně skvěle vedou Corinthia hotely i v Praze ?

Ne, nechci být cynický, nechci poukazovat na samé špatné, nechci z koláče vybírat jen zkažené rozinky.

Malta na tom v současné době není dobře a příčin je mnoho. Nelze svádět všechno na globalizaci (která odtud stěhuje lehký průmysl do Afriky a Azie), na pokles turistiky po atentátech na newyorkská dvojčata, na nejistotu v období válečného tažení do Iráku, ba i po něm, na nadhodnocenou měnu ( v r. 1964 byla jedna místní koloniální libra sterlinků rovna jedné anglické; poté se Malta stala nezávislou a obě měny divergovaly = dnes potřebujete 1,60 Lstg ke koupi jedné maltské), na hlavně linguisticky zanedbané školství (nikdo, ani jediný překladatel z a do maltštiny neprošel přísnými zkouškami komise EU... a přihlášených bylo původně kolem 200), na politickou nejistotu v zemi, kde 6 až 13 tisíc hlasů voličů vede ke stoosmdesátistupňové změně orientace nově zvolené vlády, která buď vstup do EU strašně chce anebo nechce teď o něm ani slyšet. Což zahraničním investorům nedělá dobře.

Možná trochu úsměvné, ba i naivní nápady G.W.U. však rozsvěcují světlo na konci tohoto zatím temného tunelu - ani jediný z nich nepožaduje na vládě, aby se pokusila eurovodem z Bruselu sem dopravit víc peněz. Vyznívají tak, že my sami, Malťané, si musíme pomoci - a ty vládo vládni, potřebuješ-li k tomu onu task force, jsme tu, jsme připraveni. Čekáme na vypracování jasných řešení.

Času nikdy není mnoho, teď se navíc ona řešení i ráznější kroky budou komplikovat politickými rošádami ještě před začátkem května. Ale je tu přece jen cítit jistý optimismus. Věřím a doufám, že budu příště psát o jeho hlubším zakořenění, o prvých viditelných pupenech a snad i o nesmělých pokusech - o jejich otevirání se do květů.

Radovan Němeček


Další články tohoto autora:
Radovan Němeček

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku