Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 13.2.2004
Svátek má Věnceslav




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Bude za psa platit i ten, kdo psa nemá?
 >EVROPA: Nerozumný spojenec USA
 >SPOLEČNOST: Starší muži a mladší ženy
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Hračky samo domo
 >PSÍ PŘÍHODY: Přísné hledění
 >PENÍZE: Blíží se k nám vlna certifikací?
 >FEJETON: Jako opařená - filmy
 >IRÁK: Zbraň hromadného ničení
 >POSTŘEH: O hustým
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >ZAMYŠLENÍ: Paralelní vesmír Martina Zemana
 >ZAJÍMAVOST: Česká republika v Guinnessově knize rekordů 2004
 >VÝSTAVA: Vzývání, Vášeň, Odevzdání
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Válka s šátky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
13.2. POSTŘEH: O hustým
Ivo Rýznar

Časy se mění a my se měníme s nimi. To je známá věc. A tak není divu, že se čas od času mění i úsloví, která naprosto běžně používají naši potomci. Já jako dítě jsem určitě z úst vypouštěl jiná slovíčka než můj malý synek. Snad jedině ono "ty vole" přetrvalo a bezpochyby se dožije i dalšího tisíciletí. Když už jsem u toho skotu, můj bratr vždy nezapomene dodat, že nejde o oslovení anóbrž o citoslovce údivu. Jestliže za mých mladých let bylo něco silné, kruté, boží, pak dnes je něco husté. Včera se mi šestiletý potomek svěřil, že slovíčko "hustý" se nesmí používat. Vykulil jsem na něj krátkozraké oči a optal se na důvod. Že prý je to sprosté, protože tím hustým se myslí ho..... A protože je klouček ještě malý, citoval zdrobnělinu. Pokoušel jsem se jej přesvědčit, že hustá může být kaše nebo třeba provoz na dálnici. Trval si však na svém. Při té příležitosti nemohu nevzpomenout příhodu mého spolužáka ze základní školy, který jako prepubescent na svou (zřejmě nedoslýchavou) matku v údivu zvolal "Ty vado!" Načež obdržel poctivou facku s tím, aby jí nenadával do hovad.

Kromě slovíček jdou s dobou i hračky. Jestliže dcera v útlém dětství obdivovala Pokémony a dokázala je skoro všechny pojmenovat, pak dnes vládnou dětem, hlavně klukům, bejblejdi. Snad se na mne nebudou zlobit, když jsem je napsal s malým bé a česky. Už tehdy jsem byl mimo mísu a spolehlivě jsem dokázal poznat jen jediného Pokémona. Pikaču. Včera jsem se dozvěděl další novinku. A to tu, že i bejlejdi mají svá jména a je každý jiný. Mým školitelem byl opět synek, kterýžto mi zasvěceně podle katalogu ukazoval jednotlivé typy. Zároveň mi sdělil, který je nejrychlejší, nejsilnější, nejlepší. Který má výměnné duchy... Jenomže teorie bez náležité praxe je k ničemu, a tak školení pokračovalo o chvíli později v nedalekém hračkářství, kde jsem měl tu čest poznat některé bejblejdy osobně.

Stejně si ale myslím, že i bejblejdi jsou jen sezónní záležitostí a zájem potomka se po čase bude ubírat úplně jiným směrem. Asi bude ornitologem, protože na závěr hračkářské exkurze ukázal na jednoho bejblejda a pravil:

"Tenhle má ohnivýho ptáka."


Další články tohoto autora:
Ivo Rýznar

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku