Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 18.2.2004
Svátek má Gizela




  Výběr z vydání
 >VZPOMÍNKA: Milý pane Šimku!
 >MROŽOVINY: Micheli nesmrtelný, Angelo božský…
 >LIDŠTINY: Ňadro a vějíř - pomyslné symboly volnosti a osobní svobody.
 >KULTURA: Kulturní skvrna v barevné Ostravě
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Příběh ztraceného diáře
 >PSÍ PŘÍHODY: Orel much lapá?
 >GLOSA: Přestaň lhát!
 >KULTURA: Rozhovor s ředitelem Febiofestu Fero Feničem
 >NÁZOR: Jak města přicházejí o zastupitele
 >EKONOMIKA: Riziko zvyšování inflace je vysoké
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >POSTŘEH: O pluskání
 >NÁZOR: Je limp-dick česky "zvadlej ču.ák" nebo jen "schlíplej pták"? Jste pobouřeni, když to čtete?
 >PENÍZE: Připraví vás pojišťovna v dobré víře o 11 tisíc?
 >CHTIP: Telecom a tarify

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
18.2. GLOSA: Přestaň lhát!
Michal Matoušek

Napsal jsem onehdy v článku o českém nepotismu (NP 3.10.2003; citováno možná nepřesně): “Kdyby alespoň jeden z našich protekčních borců dokázal říct: ´Vstoupil jsem do kariéry s výhodou, kterou jiní nemají. Není to vůči nim spravedlivé; jenže to prostě tak je. Svou šanci přijímám s vděčností, beru ji především jako závazek a nechtějte, abych se omlouval, i když trochu studu opravdu pociťuju. Žádejte po mně, abych vám svou výhodu vyúčtoval prací a výsledky.´ – To by bylo něco!” dodal jsem tehdy a nevím už, jestli jsem opravdu věřil, že je něco takového možné; rozhodně jsem si to z celého srdce přál.

Neříkám to rád, ale zdá se, že to možné není. V posledním Magazínu MFD je rozhovor s vokálním triem významných dcer Black Milk (už sám název nutí k pousmání), a zase: že jsou slavné jen díky otcům? Naprostá hloupost, říká Hana Zagorová. Že to díky otcům máme jednodušší? ptá se Helena Zeťová, nevlastní dcera Leška Semelky, a samozřejmě si odpovídá: hloupost. K dojemné shodě v té věci se přihlašuje i herec Martin Preiss, jehož jméno padlo v článku už zmíněném, hovoří tak všichni významní synové a dcery; tu otázku prostě odbývají, aniž by vůbec připustili její nespornou legitimitu, natož aby se nad ní třeba jen na vteřinu zamyslili. Oni se spíš zamýšlejí, kdo a proč se takto ptá, a hned mají po ruce jednoduché vysvětlení: závist.

Jenže ona to není hloupost. Ani závist. – Já osobně proti Black Milk nemám výhrady; jsou to děvčata pěkná, zpívat myslím umějí, a pokud jejich hudba není zrovna posluchačův šálek kávy, nevypovídá to nic ani o nich, ani o posluchači. Ale jednodušší to díky svým otcům rozhodně měly, mají a budou mít. Život v kumštu (vhodnější výraz není zrovna po ruce) má, řečeno velmi zjednodušeně, dvě dimenze. Jednou dimenzí, a chce se věřit, že tou víc určující, je vlastní zápas o umělecký výraz, a dimenzí druhou jsou záležitosti takříkajíc kariérní – tedy pokud se kumštýř rozhodl, že se kumštem bude živit.

Nikdo netvrdí, že otcové těch děvčat musí přímo stát u jejich kariér a usilovně točit klikou. Ovšem v jednodušších, nezávazných a přitom zcela základních věcech, jako zprostředkovat svým dcerám kontakt s lidmi, k nimž se jinak těžko dostanete a bez jejichž zájmu či přispění se žádná kariéra nerozeběhne, v těch pomoci určitě svedou. Nehledě na to, že k dívkám s takovým rodičovským zázemím se každý člověk z branže chová úplně jinak, kdyby už jen proto, že nemůže dohlédnout, s kým vším se jejich otcové znají a jak všelijak by mu dovedli v případě potřeby zasolit... nebo naopak pomoci. – Vážně nám chtějí naši protekční borci, lidé od kumštu a službu konající media tvrdit, že něco takového se prostě nepočítá?

Ve chvílích nejtěžších se člověk s ideály humanitními uchyluje k latině, a já tedy kladu slavnou Ciceronovu otázku: Quo usque tandem? Jak dlouho ještě z nás hodlají dělat blby? Uměleckých kariér, které se nezrodily za přispění osobních kontaktů, je jako šafránu a pokoušet se o kariéru bez kontaktů je jako sázet do lotynky. Nebo spíš topit peníze v hracích automatech. Mluvme o tom, co se doopravdy děje, a pokládejme i otázky, na které se špatně odpovídá. Vymáhejme na ně odpovědi. – To dosavadní tlachavé tlučhubovství zkrátka nechceme dál poslouchat!

Přestaň, milý český kumšte, přestaň konečně lhát!




Další články tohoto autora:
Michal Matoušek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku