Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 19.2.2004
Svátek má Patrik




  Výběr z vydání
 >PENÍZE: Na leasing limit (ne)platí
 >VESMÍR: Venuše neboli Krasopaní
 >SVĚT: Ošidnosti předpovědí
 >Díky, že jste tady
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Legrační policajt na Starém městě
 >PSÍ PŘÍHODY: Je tu u nás psí počasí
 >NÁZOR: K smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem
 >FEJETON: Pepa míchal pivo s džusem,a to fakt neměl dělat
 >LIDÉ: Vzpomínka na Slávka Šimka
 >ŠKOLNÉ: Nejde o to zda, ale jak
 >O KNIZE: Nepochleboval dost - nebyl povýšen
 >VZPOMÍNKA: Milý pane Šimku!
 >MROŽOVINY: Micheli nesmrtelný, Angelo božský…
 >LIDŠTINY: Ňadro a vějíř - pomyslné symboly volnosti a osobní svobody.
 >KULTURA: Kulturní skvrna v barevné Ostravě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
19.2. SVĚT: Ošidnosti předpovědí
Ota Ulč

Astronomové dovedou předpovědět zrod nebeského tělesa miliardu kilometrů vzdáleného, kdežto mudrcové, zabývající se pozemskými záležitostmi, si počínají s daleko menší zručností. Anglický spisovatel H.G.Wells na začátku 20. století tvrdil, že discovery of the future - objevování budoucnosti, bude stejně vědecky přesné jako v přírodních vědách. To bylo v době, kdy prezident britské vědecké společnosti ujistil laickou veřejnost, že stroje těžší než vzduch nikdy nebudou schopny vzletu, že rádio nemá budoucnost, že Roentgenovy paprsky jsou sprostý podvod. Irving Fisher, profesor na slavné univerzitě Yale, v roce 1929 předpověděl další nepřetržitý rozkvět newyorské burzy, pár týdnů před jejím krachem a začátkem světové hospodářské krize. Hollywoodský mogul Darryl Zanuck v roce 1946 ujišťoval filmové producenty, že televize je zcela bezperspektivní - lidé přece nebudou ochotni trávit čas civěním na malou bedýnku. Ještě před nemnohými lety na konferenci v New Yorku specialisté dumali o budoucích krocích lidstva, aniž je napadla novinka v podobě dvou písmen - P.C., personal computer.

Thomas Watson, zakladatel giganta I.B.M., vyjádřil v roce 1943 přesvědčení, že na celém světě se všeho všudy podaří prodat asi pět kompjútrů. Teď jich jsou stovky milionů, ubývají na váze a přibývají na výkonnosti. V roce 1997, kompjútr zvaný Deep Blue, výtvor právě této firmy I.B.M., porazil v šachovém utkání mistra světa Kasparova. Ranný počitač UNIVAC byl mamut, zaplnivší místnost. To co uměl zvládnout, teď zastane mašinka, kterou strčíme do kapsy. Zmenšuje se nejen velikost stále výkonnějších zázraků, ale také jejich cena. Gordon Moore, spoluzakladatel firmy INTEL, v šedesátých letech správně předpověděl zmenšování transistoru o polovinu každé dva roky. Nová elektronika ztratí v prvním roce své existence 80 procent své hodnoty, následující jeden až dva roky si podrží zbylých 20 procent a pak to spadne k nule. Četl jsem tvrzení, přirovnávající tempo tohoto pokroku ke stavu v automobilovém průmyslu: ten kdyby si tak zdárně počínal, Rolls-Royce by už stál jen jeden dolar a ujel by sto kilometrů na spotřebu jednoho náprstku benzinu. Třeba to není úplně akurátní, ale hezky se to poslouchá.

Jiný Američan Watson, křestním jménem James, spolu s britským biofyzikem Francis Crickem, rozluštil tajemství DNA, "knihy života," našeho genetického biochemického kódu. Na zpracování všech zhruba 100.000 genů, zakódovaných 3 miliardami chemických párů DNA, se začalo s velkým úsilím a výlohami pracovat v r.1990 a gigantický úkol již je zdárně dokončen. S rozluštěním funkcí všech genů se též získá odpověď na příčiny jejich malfunkcí, vedoucí k chorobám - a pak tedy i možnosti se s nimi úspěšně vypořádávat. Ústavy státní a privátní jakož i farmaceutický průmysl utrácejí na tento výzkum miliony v očekávání jak miliardových zisků, tak nemateriálního blaha. Pořádně se bude život dál prodlužovat, tento pokrok vyřeší léčbu zhoubných nádorů a další vítané zázraky nám poskytne klonování, s nímž se úspěšně započalo ve Skotsku stvořením ovečky Dolly.

Netrpíme však nedostatkem pesimistických scénářů o rostoucím počtu lidí a hnutí, poháněných vášněmi, nenávistí a se stále mocnějšími nástroji své jakkoliv úchylné tužby uskutečňovat. Po dvou světových válkách a dvou zničujících ideologiích, po pádu nacismu a komunismu, svět ohrožuje islámský fundamentalismus, mezinárodní terorismus. Je to svět stále zranitelnější: netřeba atomových zbraní, toxický ricin, s 6.000krát větší potencí kyanidu, postačí .

Navíc máme AIDS, jehož dopad, zejména v částích Afriky, se rovná morové pohromě kdysi ve středověké Evropě. Co kriminalita, nebezpečnost ulic po setmění a vlastně i někdy v pravé poledne? Co ten smog, zasvinění ovzduší? Ano, připouštím, že po prvním dlouholetém návratu do rodného prostředí mě tamější vzduch natolik zasáhl, že jsem znovu začal kouřit, abych si plíce uchraňoval dýmem z kvalitního virginského tabáku. Rovněž bych ale nedal přednost době před vynálezem automobilu, když v pražských ulicích převládal puch hromadících se kobylinců.

Kouření přestalo být obligátní módou a jeho zbývající příznivci jsou vyháněni z uzavřených prostorů. Třeba si zopakují historickou zkušenost prvotních křesťanů v katakombách. Emancipační hnutí získávají všelijaké podoby, máme feministky rozumných, sympatických názorů, jakož i neurotické, obtížně snesitelné extrémistky.

Že bychom o inspiraci požádali marxisty-leninisty, vědecké socialisty, kteří nikdy neměli potíže s vysvětlováním budoucnosti? Ta přece jim byla jasná, nevyhnutelná jako zákon o přitažlivosti zemské. (Horší to bylo s minulostí, podrobované vzájemně se vylučujícím interpretacím podle politických potřeb té které sezóny.) Ovšem i tito mistři se dovedli netrefit. Chruščov slíbil pohřbít kapitalismus a už v roce 1970 předběhnout Ameriku v produkci spotřebních statků. Jeho partner Kosygin předvídal výměnný kurs jednoho rublu za deset dolarů a navíc se zaručil, že rubl nahradí dolar jako nejvýznamnější světovou měnu. Berlínská Zeď míru, postavená na věky, vydržela jen o pár roků déle, než Hitlerova tisíciletá Říše.

Špionážní centrály s desetitisícovým personálem a miliardovým rozpočtem nepředvídaly rozpad sovětské říše. Kolaps a následný vývoj pořádně neodhadli nejen outsideři, ale ani přímí účastníci dramatu. Kdo v davech klíči cinkajících českých nadšenců na konci onoho annus mirabilis 1989 byl předvídal, že za nemnoho let stále ubývající procento národa bude dávat přednost výhodám/nevýhodám demokratického pořádku/nepořádku před minulostí v komunistické svěrací, ale ne zas tak obtížně snesitelné, kazajce? Že lze zlikvidovat komunismus jako vládnoucí systém, ale nikoliv jako setrvávající mentalitu?

Svět nikdy netrpěl nedostatkem věštců apokalyps. V sedmdesátých letech dvacátého století mudrcové z tzv. Římského klubu sepsali scénář o de facto nevyhnutelném zániku lidstva - nadmíra populace, ekologická devastace, vyčerpání zdrojů. V roce 1992 už nebude k mání ani kapka ropy. Vědec Paul Ehrlich v knize POPULAČNÍ BOMBA (The Population Bomb) předpověděl zánik světa už v r.1983. Jonathan Schell se proslavil rovněž mimořádně populární knihou OSUD SVĚTA (The Fate of the Earth), zaručující zánik v podobě nukleární devastace. Další významní myslitelé stvořili opusy s tituly jako KRACH V ROCE 1979; BANKROT 1985; PANIKA 1989, předvídajících kolapsy hospodářské, výbuchy politické.

Jestliže se podaří odvrátit tento či kterýkoliv jiný konflikt s globálně zničujícím dopadem, lidstvo bude mít příležitost těšit se z mnoha náramných novot. Rozmach robotizace značně bude nahrazovat lidskou práci. Kompjútry budou vybaveny kapacitou, přesahující mozkové schopnosti jejich tvůrců. Distribucí miracle food (tzv. izolovaná sojová tekutina) se vymýtí hlad ve světě. Uříznu-li si ruku při sekání trávy, doktoři zařídí, aby mi vyrostla náhradní. Však s úspěšnou regenerací kůže se už začalo v minulém století. Regenerace srdeční chlopně se uskuteční z několika málo buněk. Jestliže se už povedlo stvořit ovci z miniaturní genetické zásoby, proč nestvořit tvory z předchozích generací - čili někoho z nás? Nebo na to jít jinak a k životu probouzet zvlášť hodnotné nebožtíky. Odvážlivci v příštích generacích odletí na Mars.

Dvacáté století nám nadělilo video, takže se v domácím pohodlí kocháme oblíbenými dramaty. Dívám se na Casablanku a vbrzku budu prý mít příležitost shlédnout její pokračování, dozvědět se, jak to mezi Bogardem a Bergmanovou mohlo dopadnout. Nebo místo takového instantního díla na objednávku bych dal přednost si s nimi popovídat. Virtuálně zařízeno bude. Rozhodnu se pro rozprávku s Aristotelem. Nebo třeba se Stalinem, géniem všech věků, dozvědět se jeho vědecké hodnocení nového stavu věcí.

Bude plno zábavy na zemi. Nebo třeba vůbec nebude. V jedné knize jsem četl toto motto: stihač vystřelil, ale tím se i sestřelil, poněvadž jeho letadlo se řítilo vpřed tak obrovskou rychlostí, že kuli dostihlo. Čili symbol zlověstné věštby o sebezkáze člověčenstva.

K O N E C




Další články tohoto autora:
Ota Ulč

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku