Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 19.2.2004
Svátek má Patrik




  Výběr z vydání
 >ŠKOLNÉ: Nejde o to zda, ale jak
 >NÁZOR: K smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem
 >LIDÉ: Vzpomínka na Slávka Šimka
 >SVĚT: Ošidnosti předpovědí
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Legrační policajt na Starém městě
 >PSÍ PŘÍHODY: Je tu u nás psí počasí
 >VESMÍR: Venuše neboli Krasopaní
 >FEJETON: Pepa míchal pivo s džusem,a to fakt neměl dělat
 >O KNIZE: Nepochleboval dost - nebyl povýšen
 >PENÍZE: Na leasing limit (ne)platí
 >Díky, že jste tady
 >VZPOMÍNKA: Milý pane Šimku!
 >MROŽOVINY: Micheli nesmrtelný, Angelo božský…
 >LIDŠTINY: Ňadro a vějíř - pomyslné symboly volnosti a osobní svobody.
 >KULTURA: Kulturní skvrna v barevné Ostravě

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
19.2. ŠKOLNÉ: Nejde o to zda, ale jak
Radim Valenčík

Radim Valenčík starší

Je potěšitelné, že články věnované otázce školného vyvolávají velké množství reakcí (v poslední době pak těch, které s jeho zavedením souhlasí). Tak tomu je i v případě příspěvku M. Molnára Proč platit školné uveřejněném v Neviditelném psu 17.2. Poněkud překvapující ovšem je, že veřejnost je nedostatečně obeznámena s konkrétními návrhy, jak v podmínkách naší země školné zavést. S návrhy, které jsou s využitím mezinárodních zkušeností a mezinárodní spolupráce připravovány již několik let. Nejde totiž jen o to, zda školné zavést, ale především o to, jak jej zavést. Pokud zvolíme vhodný způsob, opadne řada námitek.
O co jde konkrétně? Institut pro sociální a ekonomické analýzy (www.isea-cz.org) připravil originální návrh zapojení soukromých zdrojů do vysokoškolského vzdělávacího systému založený na následujícím principu - každý platí jen z toho, co mu vzdělání vynese, a platí přímo tomu, kdo mu vzdělání poskytl. Navrhovaný systém lze ve stručnosti charakterizovat takto: Dnešní způsob financování vysokých škol zůstane jednou z jeho součástí. Vysoké školy budou mít možnost na vybraných oborech uplatnit princip podílu vysoké školy na budoucím příjmu absolventů za podmínek, že tyto podíly budou vysokou školou závazně stanoveny a veřejně oznámeny před zahájením přijímacího řízení. Absolvent je povinen ve prospěch vysoké školy odvádět maximálně 3 procenta ze svého příjmu z výdělečné činnosti (bakaláři) a 5 procent magistři, resp. částku odpovídající době studia, pokud student školu nedokončí. Tyto částky se odvádějí až v době, kdy příjem z výdělečné činnosti přesáhl např. 1,5násobek statisticky vyčíslené průměrné mzdy v daném období, celková délka období, ze kterého je odváděna stanovená část příjmu absolventa vysoké škole, nesmí přesáhnout 12 let. Odvody prostředků absolventů i těch, kdo školu neukončili, včetně přímých úhrad, budou realizovány přes centrální evidenční systém, přičemž data o podmínkách i výsledcích úhrady budou veřejně přístupná. Při odvodu těchto prostředků budou platit stejné zásady jako při odvodu daně z příjmu fyzických osob. Finanční instituce, které poskytnou půjčky studentům na přímou úhradu závazku, získají za sjednaných podmínek právo na vymáhání těchto prostředků stejně jako vysoké školy.
Tento návrh je svým způsobem kombinací veřejného financování vysokého školství a systému MyRichUncle (viz www.myrichuncle.com), který byl na komerční bázi s mimořádným ohlasem zaveden ve Spojených státech v roce 2001 a který je považován za přelom v řešení problematiky financování vysokého školství.
Širší veřejnosti byl návrh Institutu pro sociální a ekonomické analýzy představen formou publikace "Proč tak těžko...?" v červnu 2003, na následné tiskové konferenci a poté i prostřednictvím několika medií. V červnu loňského roku se v Praze z iniciativy Institutu pro sociální a ekonomické analýzy rovněž konala mezinárodní konference Reforma univerzit a dostupnost vysokoškolského vzdělání, která - účastí světových špiček i obsahem jednání - patří k nejvýznamnějším akcím, jaké kdy kde na dané téma proběhly.
Pokud bychom zapojili soukromé zdroje do financování vysokého školství navrhovaným způsobem, okamžitě by byl vyvolán silný tlak na kvalitu vysokoškolského vzdělání, vytvořilo by se konkurenční prostředí, zastavil úpadek našeho vysokého školství a začaly probíhat změny odpovídající povaze přechodu ke vzdělanostní společnosti. Nezbývá než položit otázku, kdo a proč navrhovaným změnám, kterým se stejně nevyhneme a jejichž oddalování přináší zbytečné ztráty, brání.

valencik@cbox.cz




Další články tohoto autora:
Radim Valenčík

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku