Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 25.2.2004
Svátek má Liliana




  Výběr z vydání
 >UNIE: Superkomisař
 >MROŽOVINY: Tygr a drak v exsovětské zbroji
 >EKOLOGIE: Prodavači smrti
 >GLOSA: Chybí mi "zastaralé, nemoderní" zboží a výrobky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak se jeden nezavděčí
 >PSÍ PŘÍHODY: Čmuchání ve sněhu
 >ANKETA: Co Balík z Plzně zjistil
 >ARCHITEKTURA: V Bruselu vznikla secese II
 >FEJETON: Sportovní bulvár? Ne, díky…
 >EKONOMIKA: Investoři preferují méně rizikové dluhopisy
 >POSTŘEH: O hračkách
 >NÁZOR: Mýtus nezaměstnanosti
 >PENÍZE: Neprávem neplatičem: jak se bránit
 >NÁZOR: Sudetský komplex aneb hraničáři útočí
 >EKONOMIKA: Americká ekonomika bude i letos oporou světových burz

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
25.2. O KNIZE: Nepochleboval dost - nebyl povýšen
Marek Toman

Název mého článku vypadá jako titulek z denního tisku. Člověk by očekával nějaké to povědomé dobrodružství z kalných světů byrokracie. Nějaký ten upocený příběh nerovné soutěže ze zaprášených kanceláří, nad nímž by si v duchu odplivl jako nad celou úřednickou cháskou.
Ta věta je ovšem paradoxním shrnutím životního příběhu čínského básníka z osmého století našeho letopočtu.
Jméno Li Po asi vyvolá představu šikmookého mudrce, který v nekonečném poklidu črtá nehmotné verše o kroužících volavkách. Zasvěcenější si možná vzpomenou na legendu, podle níž tento poeta zemřel, když se podnapilý pokusil uchopit odraz měsíce na vodní hladině. Vize nezodpovědného, asociálního alkoholika - jakéhosi Verlaina s mongoloidními rysy - je úplná.
Kniha Ferdinanda Stočese Li Po - život v básních však přináší dosti odlišný obraz, s mnoha zajímavými paralelami s dneškem.
Li Po se v ní jeví spíš jako dnešní adrenalinový manažer, drandící v nadupané limuzíně s natlakovaným vědomím vlastní ceny, cílů a prostředků.
Li Po se totiž celý život snažil dosáhnout úřednického postavení ve správě císařské Číny. Systém to nebyl pro každého. Li Po musel například překonat nevýhodu, že pocházel z rodiny poslané kdysi do vyhnanství, aby v bůhvíkolikáté generaci trpěla za vinu svých předků. Lukrativní místa byla vyhrazena pro dítka současných hodnostářů.
Li Po dokázal díky svým výjimečným schopnostem tohle zmoci. Kromě klasického vzdělání v konfuciánských a taoistických textech, zářivého literárního talentu a osobního charismatu uměl například ještě skvěle zápasit s mečem.
(Opět si musím představit manažera, dovedně trestajícího po celodenním zápase s tvrdými hlavami podřízených squashový míč…)
Kromě správného rodinného původu musel mít adept na úřednické místo ve staré Číně zvláštní cit pro jednání s lidmi - tedy s těmi výše postavenými. I tady Li Po zapřáhl svého génia. Vysokým státním úředníkům psal žádosti o místo ve formě vytříbených pajánů na jejich profesionální, lidské i literární kvality.
Když se Li Po konečně prosadil u císařského dvora, jeho génius byl příčinou jeho zkázy. Mafie profesionálních pochlebovačů nemohla snést někoho, kdo se neúčastnil zápasu mocenských klik a ještě ke všemu byl opravdu schopný… Li Po se zřejmě věnoval příliš císaři a zanedbával nutné vlichocování se jeho okolí.
Li Po od dvora odchází a celý jeho další život je řetězem nekonečných frustrací při hledání postavení. Teprve po jeho smrti dorazí císařský posel s dlouho očekávaným jmenováním - císařským cenzorem.
Úvahy nad paralelami se současnými úředními systémy vyrážejí dech. Nebo snad pochlebování, pomluvy a vytváření frakcí patří ke každému správnímu systému, který je člověk schopen vytvořit?
A jak to může Ferdinand Stočes všechno vědět? - Jeho knížka je vlastně Li Poovým životem vyloženým z jeho básní. A Stočes přesvědčivě ukazuje, že mnohé ty nadzemsky abstraktní obrazy popisují vlastně ústrky na cestě k vytouženému úřednickému místu.
Knížka vydaná Univerzitou Palackého v Olomouci pro "pro studenty orientálních, literárněvědných oborů a veřejnost" je proto nečekaně žhavým materiálem ke střetu individua s mašinérií.
Ovšem, k odbourání frustrací se spíše hodí pořádné napálení squashového míče… Na to je obsah knihy Li Po: Život v básních až příliš povědomý.
Stočes alespoň nabízí ještě jednu legendu o Li Poově smrti: že ho mohutný delfín vynesl z řeky na dvůr nebešťanů. Takže nakonec přece jenom povýšení…




Další články tohoto autora:
Marek Toman

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku