Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 20.2.2004
Svátek má Oldřich




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Školství v zajetí politických handlů
 >POLITIKA: Vládní "vadí - nevadí"
 >MÉDIA: Kotel čili Banalizace demokracie
 >FEJETON: VIP k VIPu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Gramofony
 >PSÍ PŘÍHODY: Migrace psů v malém
 >SPOLEČNOST: Přirozené nepřirozenosti
 >Z KNIHY: Vodnář (2.část )
 >ZE ŽIVOTA: Ostraváci
 >POSTŘEH: O čínské pizzerii
 >NÁZOR: Nechte klidně zabíjet zvířata, ale buďte zároveň sobci a tolik NEŽERTE MASO!
 >PENÍZE: Certifikovaný finanční poradce podle AFPZ
 >O KNIZE: Nepochleboval dost - nebyl povýšen
 >ŠKOLNÉ: Nejde o to zda, ale jak
 >NÁZOR: K smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
20.2. SPOLEČNOST: Přirozené nepřirozenosti
Prostě Gentleman

Docvaklo mi to při pozorování štíhlých dívek vlnících se v pseudobřišním tanci (pseudo bylo břicho i tanec) na Febiofestu? Kolik jen zvyklostí a způsobů chování je nám podáváno jako normálních?

Začněme tím tancem. Je to módní záležitost, nic proti tomu, i když móda je dnes dirigována shora, nikoli že by vyvěrala zdola. Břišní tanec má mít úžasný medicínský vliv: pomáhá na kde co. Od menstruačních bolestí přes plodnost po klid v duši. Jenže to je stejné jako oblékat Pygmeje jako eskymáky, aby nenastydli. Břišní tanec je spojen s jistou tělesnou konstrukcí a dispozicemi, o podnebném prostředí a zvycích nemluvě. Macaté ženské s krátkýma tlustýma nohama nutně jinak chodí a vlní se, protože to holt jinak nejde. Potřebují to, je to pro ně přirozené, proto taky břišní tanec vznikl v zemích, kde venušský typ ženy dominuje. Štíhlý chlapecký typ s dlouhýma nohama se řádně nerozvlní a nerozvlní už z fyzikálních důvodů. Tahat to sem jako spasení či objev nebo životní způsob je nesmysl.

Podobně bojová umění nejsou v zemích původu zdaleka tak masovým jevem, jak se nám předkládá (je pravděpodobné, že prostná cvičení či stavění máje nebo folklorní krojové tance si oblíbí třeba Japonci...?)

Pokračujme módním otcem u porodu. Nikdy, pokud vím, nebyl účast otce běžnou zvyklostí a propagovat ji jako normu je stejně na místě jako institut otce-rodičky, běžný u některých kmenů, kde otec při porodu sténá za dozoru a péče stařešinů kmene, zatímco co rodička tiše rodí vaříc krmi pro porodem vysíleného muže. Muže u porodu nám zastánci této novoty nutí, zatímco přítomnost porodní asistentky, která je mnohem prospěšnější než omdlévající či vše pilně filmující laik, je prakticky nemožná.

Rození doma je další podobný případ. Bylo dříve pravda normální a běžné, jenže nikoli pro "přirozenost" porodu doma, ne proto, že je to lepší, ale proto, že vycházelo z tehdejších podmínek dostupnosti a kvality lékařské péče a bylo ekonomicky většinově akceptovatelné. "Přirozených" porodů je dnes ostatně celá řada: v kleče, v dřepu, do vody, s hudbou, letmo, ve visu střemhlav, v podporu ležmo za rukama...

Trochu soudnosti by neškodilo.

Gentleman


Gentlemanův deníček


Další články tohoto autora:
Prostě Gentleman

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku