Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 20.2.2004
Svátek má Oldřich




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Školství v zajetí politických handlů
 >POLITIKA: Vládní "vadí - nevadí"
 >MÉDIA: Kotel čili Banalizace demokracie
 >FEJETON: VIP k VIPu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Gramofony
 >PSÍ PŘÍHODY: Migrace psů v malém
 >SPOLEČNOST: Přirozené nepřirozenosti
 >Z KNIHY: Vodnář (2.část )
 >ZE ŽIVOTA: Ostraváci
 >POSTŘEH: O čínské pizzerii
 >NÁZOR: Nechte klidně zabíjet zvířata, ale buďte zároveň sobci a tolik NEŽERTE MASO!
 >PENÍZE: Certifikovaný finanční poradce podle AFPZ
 >O KNIZE: Nepochleboval dost - nebyl povýšen
 >ŠKOLNÉ: Nejde o to zda, ale jak
 >NÁZOR: K smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
20.2. O KNIZE: Nepochleboval dost - nebyl povýšen
Marek Toman

Název mého článku vypadá jako titulek z denního tisku. Člověk by očekával nějaké to povědomé dobrodružství z kalných světů byrokracie. Nějaký ten upocený příběh nerovné soutěže ze zaprášených kanceláří, nad nímž by si v duchu odplivl jako nad celou úřednickou cháskou.
Ta věta je ovšem paradoxním shrnutím životního příběhu čínského básníka z osmého století našeho letopočtu.
Jméno Li Po asi vyvolá představu šikmookého mudrce, který v nekonečném poklidu črtá nehmotné verše o kroužících volavkách. Zasvěcenější si možná vzpomenou na legendu, podle níž tento poeta zemřel, když se podnapilý pokusil uchopit odraz měsíce na vodní hladině. Vize nezodpovědného, asociálního alkoholika - jakéhosi Verlaina s mongoloidními rysy - je úplná.
Kniha Ferdinanda Stočese Li Po - život v básních však přináší dosti odlišný obraz, s mnoha zajímavými paralelami s dneškem.
Li Po se v ní jeví spíš jako dnešní adrenalinový manažer, drandící v nadupané limuzíně s natlakovaným vědomím vlastní ceny, cílů a prostředků.
Li Po se totiž celý život snažil dosáhnout úřednického postavení ve správě císařské Číny. Systém to nebyl pro každého. Li Po musel například překonat nevýhodu, že pocházel z rodiny poslané kdysi do vyhnanství, aby v bůhvíkolikáté generaci trpěla za vinu svých předků. Lukrativní místa byla vyhrazena pro dítka současných hodnostářů.
Li Po dokázal díky svým výjimečným schopnostem tohle zmoci. Kromě klasického vzdělání v konfuciánských a taoistických textech, zářivého literárního talentu a osobního charismatu uměl například ještě skvěle zápasit s mečem.
(Opět si musím představit manažera, dovedně trestajícího po celodenním zápase s tvrdými hlavami podřízených squashový míč…)
Kromě správného rodinného původu musel mít adept na úřednické místo ve staré Číně zvláštní cit pro jednání s lidmi - tedy s těmi výše postavenými. I tady Li Po zapřáhl svého génia. Vysokým státním úředníkům psal žádosti o místo ve formě vytříbených pajánů na jejich profesionální, lidské i literární kvality.
Když se Li Po konečně prosadil u císařského dvora, jeho génius byl příčinou jeho zkázy. Mafie profesionálních pochlebovačů nemohla snést někoho, kdo se neúčastnil zápasu mocenských klik a ještě ke všemu byl opravdu schopný… Li Po se zřejmě věnoval příliš císaři a zanedbával nutné vlichocování se jeho okolí.
Li Po od dvora odchází a celý jeho další život je řetězem nekonečných frustrací při hledání postavení. Teprve po jeho smrti dorazí císařský posel s dlouho očekávaným jmenováním - císařským cenzorem.
Úvahy nad paralelami se současnými úředními systémy vyrážejí dech. Nebo snad pochlebování, pomluvy a vytváření frakcí patří ke každému správnímu systému, který je člověk schopen vytvořit?
A jak to může Ferdinand Stočes všechno vědět? - Jeho knížka je vlastně Li Poovým životem vyloženým z jeho básní. A Stočes přesvědčivě ukazuje, že mnohé ty nadzemsky abstraktní obrazy popisují vlastně ústrky na cestě k vytouženému úřednickému místu.
Knížka vydaná Univerzitou Palackého v Olomouci pro "pro studenty orientálních, literárněvědných oborů a veřejnost" je proto nečekaně žhavým materiálem ke střetu individua s mašinérií.
Ovšem, k odbourání frustrací se spíše hodí pořádné napálení squashového míče… Na to je obsah knihy Li Po: Život v básních až příliš povědomý.
Stočes alespoň nabízí ještě jednu legendu o Li Poově smrti: že ho mohutný delfín vynesl z řeky na dvůr nebešťanů. Takže nakonec přece jenom povýšení…




Další články tohoto autora:
Marek Toman

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku