Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 25.2.2004
Svátek má Liliana




  Výběr z vydání
 >UNIE: Superkomisař
 >MROŽOVINY: Tygr a drak v exsovětské zbroji
 >EKOLOGIE: Prodavači smrti
 >GLOSA: Chybí mi "zastaralé, nemoderní" zboží a výrobky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak se jeden nezavděčí
 >PSÍ PŘÍHODY: Čmuchání ve sněhu
 >ANKETA: Co Balík z Plzně zjistil
 >ARCHITEKTURA: V Bruselu vznikla secese II
 >FEJETON: Sportovní bulvár? Ne, díky…
 >EKONOMIKA: Investoři preferují méně rizikové dluhopisy
 >POSTŘEH: O hračkách
 >NÁZOR: Mýtus nezaměstnanosti
 >PENÍZE: Neprávem neplatičem: jak se bránit
 >NÁZOR: Sudetský komplex aneb hraničáři útočí
 >EKONOMIKA: Americká ekonomika bude i letos oporou světových burz

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
25.2. GLOSA: Chybí mi "zastaralé, nemoderní" zboží a výrobky
Jiří Šodek

Dost možná, že je tato má glosa tak jaksi nepatřičná. Vdobě bouřlivé globalizace. V době našeho vstupu do EU. Ale také dost možná, že také ve svém hyper, super, mega či jiném marketu rádi dáte přednost zboží produkovanému ve vašem městě nebo jeho okolí, byť je cenově většinou v podstatě na stejné úrovni jako to zahraniční nebo přivezené z druhého konce země či dokonce zeměkoule.

Právě včera jsem se u tohoto patriotismu přistihl. Jednalo se o obyčejné kysané zelí. U Meinla ve Frýdku-Místku měli Bašovo zelí odněkud z Čech, v Invě bylo v regálu zelí otické - od Opavy. To je dosti vyhlášené. Ale měli tam také zelí z nošovického družstva. Nošovice jsou vzdáleny pět kilometrů od Frýdku. Koupil jsem to nošovické. Byť stálo v podstatě stejně jako ta jiná zelí, měl jsem dobrý pocit z toho, že kvůli němu nikdo nehnal kamión přes půl Česka. Podobně to dělám u jiných druhů zboží. Asi jsem nějak starosvětský, ale opravdu jsem měl dobrý pocit. Uzeninu do zelňačky jsem koupil také raději místní - od Hájka - nežli tu z Kostelce, byť i ta je výborná Měl jsem dobrý pocit. Asi jsem nějak starosvětský. Rajskou šťávu jsem pořídil tu v tradiční plechovce z Otmy - byla levnější a lepší než ta řídká, která za mnou putovala až odněkud od Hamburku. Asi jsem staromil. Dokonce někdy pro zboží místní provenience jdu do dalšího obchodu, byť bych jinak mohl nákup pořídit jednodušeji při jednom nákupu. Kozí mléko kupuji u místního chovatele Eduarda Němce z Bílé v Beskydech, byť jsem v Tescu viděl francouzské. Jednou jsem ho zkusil, bylo mnohem dražší než Němcovo, a chuťově mnohem horší než Němcovo.

Mám také jako člověk, jehož nástup kapitalismu v Čechách zastihl ve třiceti letech, v paměti některé výrobky, na něž už bohužel nemohu natrefit. Vzpomínám si na báječný sýr se zeleninou a uzeným masem, který se ze staniolu krásně vyloupl v takové kostce. Dnes většinou natrefím na jakési velmi patlavé sýry, které není možno z onoho hliníkového obalu odstranit. Chybí mi spousta dalších výrobků - vzpomínáte třeba na ten čaj ve zlatavé plechovce s otevíracím víkem? Zpočátku dokonce s drobounkými pantiky? S nápisem Čaj Zlatá směs, s obsahem netto 50 g, cenou 11. 50 Kčs. Byla to ČSN 58 1350 a producentem Balírny obchodu. Ten čaj asi dodával podnik v Jemnici. Ten sice s označením Jemča čaj dodává dále, ovšem ta roztomiílá krabička zmizela. Pár nožná trochu starobylých, ale milých výrobků zůstalo - třeba takové mýdlo s jelenem, nebo voda po holení Don. Jiné mají tradiční název, ale je to ve skutečnosti něco jiného - třeba zahraniční majitel Rakony Rakovník, teď myslím nějaký Henkel, nám ze zcela praktických obchodních důvodů ponechal Palmex. Nějakou dobu jsem vcelku naivně kupoval Merkur ze Severočeských tukových závodů, až později jsem zjistil, že název podniku je stejný, jen majitel vcelku obskurní.

Aby nedošlo k nedorozumění - oceňuji fakticky současný mnohem pestřejší výběr zboží všeho druhu. Jen mi opravdu dost dobrých, kvalitních českých, moravských a slezských výrobků chybí.

Vzpomenete si na další? Napište mi.




Další články tohoto autora:
Jiří Šodek

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku