Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 26.2.2004
Svátek má Dorota




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Co je skutečnou příčinou kauzy eurokomisař
 >POLITIKA: Moc izoluje. Absolutní moc izoluje absolutně
 >Z KNIHY: Úloha katolické církve v epoše fašismu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Cikánský zlořád by měl být potřen. Ale jak?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Potíže s oblečením
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes kazifot
 >FEJETON: Máte rádi pojišťovny?
 >SVĚT: Rozhovor s Lichtenštejnským panovníkem knížetem Hansem-Adamem II.
 >FEJETON: Únor bílý - pole sílí
 >PENÍZE: Kolik stojí jeden lidský život?
 >UNIE: Superkomisař
 >MROŽOVINY: Tygr a drak v exsovětské zbroji
 >EKOLOGIE: Prodavači smrti
 >GLOSA: Chybí mi "zastaralé, nemoderní" zboží a výrobky
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak se jeden nezavděčí

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Zábava  
 
26.2. FEJETON: Únor bílý - pole sílí
Eva Muzikantová

Únor si přinesl své pěkné pranostiky. "Únor bílý pole sílí". Po loňském suchu je tedy letos naděje na lepší úrodu. Úsloví si oblíbil i Jiří Šlitr. V dobách, kdy byl únor téměř výlučně vítězný, užil je v typické černé buřince v písničce Lexikon. Jak nás ty semaforské písničky těšily a dosud těší! Dej mu pánbůh věčnou slávu, letos 15.února by se byl dožil osmdesátky.
Únor znamená předjaří. "Na Hromnice musí skřivánek vrznout, kdyby měl zmrznout". Chudinka. Začátkem února přichází někdy obleva až k pláči, i na Špindlerovce prší, natož na Davidovkách. Lyžaři bědují, ale jaro zdaleka nemá vyhráno. Vichřice, chumelenice, závěje, sněhové jazyky na silnicích jsou vždycky v záloze. A pak naříkají silničáři a cestáři. Milovníci zimních sportů si ovšem ještě o Velikonocích přijdou na své. "Na Hromnice- o hodinu více". To je už docela jisté, nezávisle na počasí. Předjaří je tady i s novodobě importovaným a nadšeně slaveným svátkem svatého Valentýna, úctyhodného a láskyplného světce, který rád obdarovával své mladé přátele. Stal se tedy patronem všech zamilovaných a milujících. Obchodníci si mnou ruce. Vy dříve narození, prosím, nebuďte nevrlí! Zůstává ještě slavná Matějská pouť, také zmodernizovaná a rok od roku slavnější. A maškarní veselí je tím bujarejší, čím víc by se člověk mohl rmoutit nad ledačíms kolem. Maškarní průvody získávají znovu na oblibě i ve městě, vyvrcholí nejpozději na masopustní úterek, letos 24. února. Děti i dospělí si přijdou na své. A smaží se koblihy, ty dobré, domácí. Po masopustním úterku přicházející středa je popeleční a to se už ohlašují Velikonoce.
Únor ovšem přináší v našich krajích také povinnosti, dokonce těm nejmenším. Nelze myslet jenom na zábavu. Neměli snad šestiletí předškoláčci pod vánočním stromečkem vedle jiných dárků i tašku do školy? Všichni asi neměli. Někteří rodičové se snaží hrozící pohromu oddálit a bláhově prodloužit dětem dobu bezstarostného dětství. Nebo chtějí sobě dopřát ještě rok klidu bez další odpovědnosti? - - - - -
Po příchodu ze školky oblékli Vendovi nové manžestráky -mají mimo jiné i krásné barevné kšandy. A musel si obout nové polobotky s neokopanými špičkami.
" Já jdu k zápisu", sdělil na ulici zvědavé sousedce paní Novotné, trochu plaše, trochu důležitě. V Prkenné uličce už bylo živo, předškoláčci mířili k té velké, poněkud tajemné škole.
" Do kolika umíš počítat?"
" Do kolika chci", řekla Míša s bezelstným sebevědomím. Umí totiž počítat až do sta. Nanynka s otevřenou náručí utíká Vendovi vstříc, aby se s ním bouřlivě objala. Chce mít i ve velké škole svého kamaráda.Venda zůstal zachmuřený. Je to všecko poněkud podezřelé, musí si to s tou školou ještě dobře rozmyslet. Musí se tam prý sedět tiše v lavicích. Ale snad tam bude i Nanynka ….Ve škole je všecko velké, schodiště široké, vysoké stropy. Ve třídě dokonce dvě paní učitelky, obě jen samá líbeznost. Barevné obrázky na tabuli- slon a myš. Co je velké a co je malé? Jablko je červené a hruška žlutá."Vezmi žlutou tužku, namaluj mně hrušku. A pod hrušku talíř, sláva, ty jsi malíř." Na Hrubínovu básničku nakonec nedošlo. Za to paní učitelka chtěla vědět, jestli se ve školce učil anglicky nebo německy. Odpovídal na všecky otázky rozvážně a soustředěně. Co kdyby Nanynku do školy vzali a jeho ne? Teprve na chodníku před školou si vesele poskočil, napětí z toho vážného životního kroku polevilo. Zapsali ho, je z něj opravdový školák.----
Příští rok před prázdninami bude většina prvňáčků umět číst a psát. Naučit těmto dovednostem, to je - mimo jiné - úkol každé první třídy v Čechách. Školská reforma na tom snad nic nezmění. Škoda, že ani v dnešní době to není ještě vždycky bezbolestné, jak píší vševědoucí noviny. Ve středověku, v převážně analfabetické společnosti, bylo umění číst a psát výsadou a charakteristickým znakem intelektuála.V jednadvacátém století je tato dovednost základním předpokladem pro práci s počítačem. Krasopis se už nevyučuje. Marie Terezie by se podivila.

11.2.2004 Eva Muzikantová




Další články tohoto autora:
Eva Muzikantová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku