Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 26.2.2004
Svátek má Dorota




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Co je skutečnou příčinou kauzy eurokomisař
 >POLITIKA: Moc izoluje. Absolutní moc izoluje absolutně
 >Z KNIHY: Úloha katolické církve v epoše fašismu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Cikánský zlořád by měl být potřen. Ale jak?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Potíže s oblečením
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes kazifot
 >FEJETON: Máte rádi pojišťovny?
 >SVĚT: Rozhovor s Lichtenštejnským panovníkem knížetem Hansem-Adamem II.
 >FEJETON: Únor bílý - pole sílí
 >Rabování na Slovensku podněcují lichváři
 >PENÍZE: Kolik stojí jeden lidský život?
 >UNIE: Superkomisař
 >MROŽOVINY: Tygr a drak v exsovětské zbroji
 >EKOLOGIE: Prodavači smrti
 >GLOSA: Chybí mi "zastaralé, nemoderní" zboží a výrobky

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
26.2. Rabování na Slovensku podněcují lichváři
www.infoservis.net

Levoča, 18. února 2004. Supermarket Billa čelí útoku rozzuřených Romů. Děti srdceryvně křičí: "My máme hlad!" Dospělí vypadají rozzlobeně.

Od případu v Levoči se odehrála před televizními kamerami další rabování obchodů a obchůdků. Jenže to není žádná novinka - Romové se bouří od ledna, přestože na snižování sociálních dávek dojde až od března. Případ v Levoči také dokumentuje, jak důležitou roli hrají v celé cause média.

"Rabování je možné pouze odsoudit," říká Jan Černý, ředitel terénních programů společnosti Člověk v tísni. "Zároveň je nutné hledat jeho příčiny. Rozhodně to není hlad nebo okamžitý pocit ohrožení. Lidé žijící v sociálním vyloučení reagují na situaci bez váhání, zároveň ale nejsou s to předvídat, co pro ně budou znamenat reformní opatření vlády, která na vlastní kůži teprve pocítí. Hlavní příčinu vidím v dlouhodobém neřešení problému sociálního, ekonomického a etnického vyloučení lidí na východním Slovensku a špatně nastavené sociální politice na Slovensku."

Rabuje jen hrstka lidí

Karel Novák, koordinátor terénní sociální práce na východním Slovensku a spolupracovník společnosti Člověk v tísni, vidí za rabováním akci organizovanou lichváři. "Lichváři potřebují, aby se lidem zvýšily příjmy ze sociálních dávek, které jsou jediným zdrojem ke splácení dluhů. To je nejpravděpodobnější důvod nepokojů." Novák však připouští, že se může jednat i o druh protestu.

Lichváři půjčují chudým lidem v ghettech peníze na sto a více procentní úrok. Dávky státní sociální péče obyčejných lidí od nich na poště rovnou vymáhají. Při plánovaném drastickém snížení státních podpor chudým a nezaměstnaným lidem lichváři přijdou o své zisky.

"Rabování akceleruje pozornost médií," říká Karel Novák. Na východním Slovensku je okolo 660 převážně romských osad, podle odhadů v nich žije přes čtvrt milionu lidí, někteří odborníci dokonce tvrdí, že až 400 tisíc. Je zřejmé, že nepokoje se odehrávají jen v malé části osad, drtivá většina Romů žije beze změn svůj obyčejný život.

Chudoba uprostřed Slovenska

"Teprve po zveřejnění levočského případu se začaly v médiích objevovat další případy v určité vlně. I když přijmeme hypotézu, že rabování je organizované jistými skupinami, je vysoce nepravděpodobné, že by bylo nějak předem koordinované. Zdá se tedy, že mediální pozornost, a také pozornost vysoce postavených politiků spojená s rozpačitostí jejich vyjádření, je inspirací a živnou půdou pro opakování rabování v dalších lokalitách," analyzuje situaci Novák. "Je pravděpodobné, že v některých případech rabování zneužívají kriminálními osoby, které podobnou trestnou činnost páchají stabilně. Skrývají svou trestnou činnost v nastalém chaosu, nebo k ní dokonce můžou zneužívat jiné osoby a stát se organizátory rabování," dodává.

"Některé oblasti středního a východního Slovenska jsou nejchudší části země. Nezaměstnanost a špatné sociální poměry trápí většinu zdejších obyvatel. Není se co divit, že mezi Romy v osadách panuje téměř úplná nezaměstnanost," zasazuje události do širšího kontextu Jan Kamenický z vedení společnosti Člověk v tísni. Podle nového zákona, který platí od ledna letošního roku, ale do praxe jej od března uvedou prováděcí předpisy, se jim drasticky sníží příjmy ze státních sociálních dávek. Bezdětný člověk dostane 1450 slovenských korun, v případě jednorázové zvláštní pomoci celkem 3280 korun. Dvojice s méně než čtyřmi dětmi 3210 slovenských korun, pokud mají více než čtyři děti, mohou od státu dostat 4210 korun.

Martin Šimáček

Autor působí ve společnosti Člověk v tísni.


Další články tohoto autora:

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku