Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 5.3.2004
Svátek má Kazimír




  Výběr z vydání
 >PENÍZE: Podniky v EU: svoboda podnikání
 >SPOLEČNOST: Fenomenální Harry Potter
 >ZE ZAHRANIČNÍHO TISKU: Střet britských delegátů Konventu
 >NÁZOR: Havel si svůj život poplival sám
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - sovětské filmy
 >PSÍ PŘÍHODY: Ranní ptáče
 >ZAMYŠLENÍ: Poslední věci člověka
 >GLOSA: Mobil má, ale zná divadlo?
 >MÉDIA:Aktualizovaná digitální Koncepce v nejistotě.
 >POLITIKA:Jak jsme jednali v Bruselu ?
 >NET: Na síti se odehrává bitva virů.
 >ŠAMANŮV KALENDÁŘ: Několik rad starého holubáře
 >SVĚT: Další zauvažování o vodě , zejména v řece Nilu
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Problémy s časem
 >PSÍ PŘÍHODY: Pes nikdy nevyčítá

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
5.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - sovětské filmy
Ondřej Neff

Pokračování vzpomínek na dobu dětství - celý seriál je na mém serveru Hyena. Už jsem se tu zmínil o filmu Hlídka v poušti, v pokračování o zábavě. Nemohu ale nevzpomenout ještě na jiné sovětské filmy z padesátých let.

Úžasné dílo byl především Pád Berlína. Dvoudílný, jeho scéna "bombardování Berlína" se točila v Praze na Barrandově - model zničeného města zabíral plochu největšího tamního ateliéru (pikantní je, že ho postavili za války Němci) a část pak byla vystavena v Technickém muzeu. Já viděl ještě tu původní verzi, kdy na konci filmu přiletí do Berlína Stalin a osobně vyznamená tuším že Aljošu, hrdinu filmu. Měl na sobě sněhobílou uniformu a byl to první barevný Stalin, kterého jsem viděl. Později Stalina z filmu vystřihli. Když se tedy zpívalo "Aj laj lijá, pojď do kiny! Co tam dávaj? Pád Berlína!", bylo to už bez Stalina.

Stalina jsme si užili ve filmu Sedmý úder, též o válce, o "sedmi stalinských úderech". Jeden z úderů spočíval v tom, že sovětští vojáci vystrčili - každý svého - panáka na bajonetu ze zákopu, Němci v domnění že to jsou lidé stříleli, pak panáky zastrčili, vystrčili - a na potřetí skutečně vyběhli a frontu prorazili. K velké radosti obecenstva. A Stalina jsme viděli, jak to všechno vymýšlí.

Z historických filmů si rád vzpomínám na Koráby útočí o ruském admirálovi Ušakovovi, ten bojoval na Černém moři (hrdina téhož) proti Turkům a jejich podlým pomahačům Francouzům a Angličanům. No a pak to byly pohádky - o Malém Mukovi, který měl utíkací botičky, takže když se dnes říká, že je někdo jako "motorová myš", tehdy se říkalo "jako Malý Muk". Výpravný byl film o kupci Sadkovi, který se dostal až do podmořského království, a samozřejmě skvělý Ilja Muromec z roku 1956.

Uzavřu připomenutím sci-fi filmů. Planeta bouří měla tak - na tu dobu - skvělé spešl efekty, že ji koupili Američané, hrané pasáže vyhodili a dotočili do nich svoje a vznikl americký film. Totéž mimochodem udělali s naší Cestou do pravěku od Karla Zemana. Ideologicky husté bylo Tajemství dvou oceánů, podmořská sci-fi / political fiction o imperialistické podmořské základně, kterou nakonec zničí sovětská ponorka. Zničí, přestože na palubě se ukrýval zrádce. Zrádci byli tehdy všude a posláním filmu bylo: pátrejte po zrádcích, odhalujte a jakmile odhalíte, nahlašte! Tak jsme koukali po zrádcích, ale žádného nenašli.
Od toho byli jiní, dospělí.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku