Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 9.3.2004
Svátek má Františka




  Výběr z vydání
 >SVĚT: Atlantická halekačka (5): Zakázat zákony a bude pokoj!
 >ARCHITEKTURA: Pražský hrad známý a neznámý
 >NET: Kup si známku, blbečku!
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Nejradostnější svátek
 >PSÍ PŘÍHODY: Bahenní lázeň
 >MÉDIA: Český tisk: kdo je hříšníkem?
 >NÁZOR: Stal se Verheugen euroskeptikem?
 >POLITIKA: Menšinová vláda ČSSD je cestou k prohře
 >POLITIKA: Bezdomovci veřejnými činiteli
 >VÝSTAVA: Kozy - obrazy Káji Saudka
 >POSTŘEH: O pití
 >PENÍZE: Odpočítáváme daňový silvestr 2003
 >POLITIKA: Dva iniciátoři Ženevské výzvy odpovídají
 >FEJETON: Rozhovor s T.G.M.
 >FEJETON: Mimóza, MDŽ a jaro

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Svět  
 
9.3. SVĚT: Atlantická halekačka (5): Zakázat zákony a bude pokoj!
Podepsán Publius

Ke konci Halekačky (4) je řečnická otázka. Zásahem digitálního šotka se větší část odpovědi na tuto otázku ztratila, a tak ji zodpovíme zde. Pro souvislost je otázka a první řádky odpovědi zopakována.

Proč ta neokonská, černobílá filosofie tolik přitahuje
některé politiky a intelektuály postkomunistických států?

Kořeny neokonského hnutí

Možná že je to ideologická příbuznost: Američtí neokoni se totiž nevyvinuli z konservativní americké tradice, (kterou nazývají opovržlivě paleo-konskou). Nejsou ani noví ani konservativní. Počátky tohoto hnutí lze vysledovat ke „staré levici“, přesněji, k jejímu Trockistickému křídlu .
Zakladatelé hnutí byli absolventi university City College of New York, jíž se přezdívá "Harvard proletáriátu". Během let 1950-1960 přešli k pravici. Kristol, v parafrázi starého vtipu, že „konservativec je liberál, kterého na ulici zmlátili a okradli“ definoval neokony jako „liberály, kteří byli zmláceni skutečností světa“.

Poznámka: nezaměnujte: Byli dva Kristolové, Irwing a William, otec a syn,
jak je vidět v této galerii neokonů. (fotografie jsou na konci článku).
Jedním ze zakladatelů je Irwing. Jeho syn William je citován dříve.

Politický vliv získali během vlády Bushe staršího. Byli proti ukončení války v Perském zálivu příměřím, které nechalo Saddama Husajna u moci. Dosáhli velkého vítězství po útoku na newyorská dvojčata, kdy Bush mladší přijal jejich ideologii a vyhlásil t.zv. Bushovu doktrinu jež hlásá preventivní války proti zemím které by v budoucnu mohly ohrozit Spojené státy. Je to hnutí vysoce ideologické a zaměřené na zahraniční politiku. Tuto orientaci hnutí můžeme vysledovat k jeho historickým kořenům v globalistickém imperialismu. Trocký zastával vývoz socialistické diktatury do celého světa proti pragmatické Stalinově teorii socialismu v jedné zemi. Ve starém vtipu posluchač volá „radio Jerevan“ a ptá se : „Jaký je rozdíl mezi dvěma systémy?“ a rádio vysvětluje „V kapitalismu je vykořisťování jednoho člověka druhým člověkem, v socialismu je tomu přesně naopak“ . V parafrázi toho vtipu, můžeme říci že neokonský přístup je „přesně opačný k ideologii Trockého": Zastává vývoz kapitalistické demokracie do všech zemí světa a přebudováni tradičních společností pomocí síly. Tím se liší od tradiční americké zahraniční politiky která byla pragmatická . Uvážila a zavrhla preventivní válku proti Sovětskému svazu a místo toho budovala bariéry proti komunismu (contaiment of communism). Výsledná strategie, kombinace vzájemného odstrašení (MAD) a přirozeného vývoje dosáhla porážky komunismu aniž by změnila studenou válku na horkou.

Mnozí Američané doufají ,že vláda neokonů v USA je jen dočasná úchylka [cs] , které se Spojené státy brzy zbaví. Bylo by tragikomické, kdyby východní Evropa a Česká republika tuto filosofii přijaly v okamžiku kdy Spojené státy ji vyhodí na smetiště dějin.

Právo na majetek vs suverenita

Jak se změní americká zahraniční politika, když by v Listopadu Bush prohrál? Nový president bude také hájit především americké zájmy ale změna politiky, opuštění neokonské filosofie, by mělo důsledky celosvětové. Abychom si přiblížili americký pohled na svět, představme si na okamžik alternativní vesmír v němž by Česko leželo ne blízko Ruska ale v Latinské Americe. Bylo by chudé, malé, slabé ... dosti těchto přívlastků. Prostě vládla by tam nevyspělá demokracie s korupcí. Řekněme, že nějaká solidní americká firma, třeba Intel, by chtěla do této zemičky investovat a postavit tam fab. Slovo fab je odvozeno ze stejného kořene jako fabrika. Fab stojí biliony dollarů zaměstná tisíce lidí . Vyrábět čipy je složitá operace. V tom alternativním vesmíru to vláda té zemičky nezpackala, dala Intelu větší úlevy a americká firma tu investici uskutečnila. Ale vláda té zemičky potřebovala stále víc peněz, prodávala luhy a háje, hory a doly, a přesto se jí nedařilo mít vyrovnaný rozpočet a tak stále zvyšovala daně. Konečně se lid naštval a zvolil do vlády komunisty. Ti znárodnili lesy a doly, rozdělili pole mezi bezzemky, a jak to odpovídá jejich filosofii, znárodnili i ten fab, co tam Intel postavil za poctivě vydělané peníze. V Americe je totiž možné skoro vše, dokonce i vydělat biliony poctivě a Intel je jedním z příkladů takového zázraku. Co má taková firma udělat , když jí tu investici takhle ukradnou?

Ten příběh z alternativního vesmíru je schválně čítankový, abychom ukázali oprávnění toho, co se děje i v našem vesmíru. Intel by si stěžoval u své vlády, a americká vláda by hájila americké zájmy. V některých případech je třeba nasadit vojsko. V mnoha případech je jednodušší si koupit pár politiků, tucet pisálků, zorganizovat zanícené pravičáky, naverbovat kontras a zorganizovat puč.

Výsledek je vrácení majetku a vytvoření klientského státu, v němž vládnoucí elita, klika, nebo diktátor, jsou závislí na velmoci která jim pomohla k moci a ne na místním obyvatelstvu. Není to stav příjemný - tedy jak pro koho - ale o tom se nemusíme rozepisovat, neb jsme to poznali na vlastní kůži. U nás se té době říká totalita, ale totalita byl jen specifický znak klientů Sovětského svazu. To že byrokracie neslouží lidem ale vládci, vládci který závisí na cizí velmoci je znak obecný. Jsou jistě i jiné rozdíly. Sovětský svaz tady těch investicí moc neudělal ale jako stát komunistický takové důvody nepotřeboval. Státy východní Evropy byly buržoazní a měli víc peněz a statků a nerostného bohatství než dokázali uhájit. Toto je faktický popis hobbesovského světa v němž žijeme.

Fakt není ani pro, ani proti americký, prostě je faktem. Nicméně se z něho můžeme poučit. A kde je tedy to slíbené poučení o rozdílu mezi politikou pragmatickou a neokonskou, mezi politikou strany republikánské (R) a demokratické (D)?

Metoda kantovská vs metoda hobbesovská

Mnoho lidí věří neokonské thesi že dodrřovat zákony je projevem slabosti a nemohoucnosti. To je ta OSN jako francouzská kavárna a žvanírna, jak jsme to jejich vidění světa popsali v Halekačce (1). To se ovšem aplikuje jen na scénu zahraniční, na škálu globální . Doma, v USA se zákony dodržují, někdy až do míry absurdní. Všichni američtí občané a všichni lidé na území US a mají nárok na ochranu svých lidských práv, ale za práva občanů klientských zemí nejsou Spojených státy zodpovědné. Zde je jeden rozdíl mezi Republikány a Demokraty. Byl to Carter, (D= Demokrat) kdo nechal proběhnout povstání v Iránu, a v Nicaragui, a byl to Reagan, (R=Republikán) kdo pak musel podporovat kontras aby Carterův čin či přečin odčinil.

Těch rozdílů je víc, Republikáni nejsou ochotni uznat pravomoc ICC (=mezinárodního soudu v Haagu). Za Bushe USA dokonce nabídlo dvoustranné smlouvy svým klientům, podle nichž se mezinárodní zákon se na americké občany nevztahuje. Rumunsko upustilo od podepsání takové smlouvy až když Evropská trojka té vládě pohrozila že by takový výprodej práv jejich poddaných mohl zabránit vstupu Rumunska to EU.

Doufám že takovéto mocenské ambice Francii zůstanou. Veřím totiž, že vláda zákona není slabostí a čas strávený v parlamentu není vždy promarněn. Vskutku, jeden z důvodů proč USA zvítězily, jak potenciální silou tak morálně, nad Sovětským svazem je právě to, že USA jsou právní zemí. Kantovská metoda jak se vypořádat se znárodnováním cizího majetku je omezit suverenitu států. To lze udělat mezinárodním zákonem. Schválení takového zákona nevyžaduje aby všechny země dohodu ratifikovaly. To by byl abstraktní pojem absolutní suverenity, který v praxi, v hobbesovském světě existuje jen na papíře.

Rozdíl mezi zahraniční politikou Demokratů a Republikánů tedy lze shrnout takto:

Clinton postavil “ most do dvacátého prvního století“,
ale Bush odmítl po něm přejít
a vede “svobodný svět” zpět do století dvacátého.

Někteří čeští politici “se nechávají west”. V případě že v Listopadu vyhrají Demokraté bude zajímavé pozorovat zda se jejich názory změní.

Pokračování zítra


Další články tohoto autora:
Podepsán Publius

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku