Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 12.3.2004
Svátek má Řehoř




  Výběr z vydání
 >DOLLY BUSTER: Porno háže ručník do ringu
 >POLITIKA: Majestát prezidenta káže nelhat
 >MÉDIA: Hloupost, nebo korupce?
 >NÁZOR: Vytváří se znovu umělé přehrady?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Sáňkování v Riegráku
 >PSÍ PŘÍHODY: Ten lotr mi zase dal!
 >ZDRAVOTNICTVÍ: Motol
 >PENÍZE: Z úředníka obchodníkem
 >POVÍDKA: Pult plný desertérů a zákusků
 >POLITIKA: Prezident Klaus provokuje ?
 >EVROPA: Co je "pravé"?
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Národnost NATO
 >ŽERTÍK: Slunce na podlaze
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Je těžké být pamětníkem
 >PSÍ PŘÍHODY: Zmýlená neplatí

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Bartovy příhody  
 
12.3. PSÍ PŘÍHODY: Ten lotr mi zase dal!
Ondřej Neff

Hodnej? Nic takového, dobytek je to! Rval by se jako zjednanej! Teď mi leží u nohou a tváří se jak vycpanej, ale ráno, to bylo zase dílo!

Šli jsme obvyklou trasou na starou Mrázovku, pod závoru na cestu ke kolonii. Bylo hezky, už začalo svítit sluníčko, nálada výborná v mé hlavě i v Bartově kotrbě, až do chvíle, kdy jsme se ocitli za zátočinou.
Bart šel pět metrů přede mnou. Zastavil se, já udělal krok a uviděl jsem ve vzdálenosti padesáti metrů obrovského jedlého psa. Byl též volně ložený, stejně jako Bart, na rozdíl od něho neměl na hubě košík. Jeho pán byl taky nějakých pět metrů za ním. Já zařval, ten druhý pán zařval, ale psi jen stáli a pozorovali se. Opatrně jsem se k Bartovi blížil. Slyšel mě, dobytek, a postupoval vpřed, pomaličku, krok - sun, krok - sun. Nicméně nevystartoval, jak by to udělal za mlada (božínku, v dubnu mu bude devět, už by mohl mít v hlavě špetku rozumu!). Takže jsem ho došel - ohnul jsem se, popadl ho za řetěz co má kolem krku - a teď vypálil vpřed.
Zatracený hovado! To že mi neluply záda, za to vděčím R Studiu na Vinohradské, kam chodím cvičit, když to jde, dvakrát až třikrát týdně. Byl jsme v předklonu a samozřejmě na ledu a on zabral veškerou svou nemalou silou a rval mě a pral mě dopředu.
No, ustál jsem to, zabrzdil jsem ho, ten druhý pán byl podobně úspěšný, takže jsme pejsky zvládli a odvedli. Myslel jsem na to, jak by asi dopadla Vločka, kdyby Barta venčila ona.
Ne nadarmo zkušení pejskofilové radí dámám, aby si na procházku s rotvajlery braly plechovou podprsenku. Ono to vlečení po břiše není nic příjemného a ani já, přesomdesátikilový chlápek, jsme od toho nebyl daleko.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku