Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pondělí 15.3.2004
Svátek má Ida




  Výběr z vydání
 >TEROR: 328 tun trhaviny, ale Česku nebezpečí nehrozí?
 >FEJETON: Patnáctého března
 >NÁZOR: Armády a terorismus
 >PENÍZE: Podniky v EU: liberalizace služeb
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Motocyklová výstava
 >PSÍ PŘÍHODY: Zase na veterině
 >NÁZOR: Co nekáže majestát
 >KULTURA: Moje kniha - moje knihy
 >ZE ŽIVOTA: Co si myslím já: o jedné paní doktorce velké nejen postavou.
 >NÁZOR: České školství- jak dál?
 >NÁZOR: Komplikovaný způsob sebevraždy
 >NÁZOR: Západ a spirála terorismu
 >REAKCE: Ani větu nazmar!
 >FOTOGRAFOVÁNÍ: Pokropený kropič
 >SVĚT: Předáci kteří se ocitli v pozadí exilu

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
15.3. KULTURA: Moje kniha - moje knihy
Eva Muzikantová

Opět je tu březen, měsíc knihy a internetu, prostě měsíc psaní a čtení, jak na papíře tak na obrazovce. Jedno bez druhého nemůže v současné době existovat, neboť pojem gramotnosti dnes zahrnuje mnohá media. Kniha zůstává však stále na předním místě.
V tomto svátečním měsíci březnu přinesl Svaz knihovníků a informačních pracovníků české společnosti, ale jistě i sobě, zvláštní dárek, velikou anketu, nazvanou MOJE KNIHA.
Zúčastněme se tedy této rozsáhlé a na výsost zajímavé akce!
První setkání s knihovnickou výzvou vyvolává rozpaky, tím větší, čím dříve jsou čtenáři narozeni. Je to vůbec možné vybrat jen jednu jedinou knihu z toho obrovského množství autorských jmen a nepřeberné spousty titulů české a světové literatury? Je třeba se dlouze a hluboce zamyslet, zvážit nejdůležitější hlediska podle návodu autorů ankety. Bude to kniha, která nás nejvíc ovlivnila, ke které se opakovaně vracíme, která změnila náš život, na kterou nemůžeme zapomenout nebo ta, kterou bychom doporučili svým přátelům? V úvahu je jistě nutné vzít také úsek života, v kterém jsme se s knihou potkali, proč právě tehdy na nás zapůsobila. Je třeba se rozhodnout právě jen pro to životní období, které považujeme pro svou volbu za nejdůležitější. Sama se domnívám, že je to dětství a mládí, kdy je člověk nejcitlivější a nejvnímavější, ovšem současně také nejzranitelnější. V dětství kniha rozhoduje, zda se z človíčka, který zvládl písmena, slabiky, slova a věty stane skutečný zvědavý čtenář, toužící číst nejen slabikář, ale opravdovské knihy, jaké čtou starší sourozenci, táta i máma. I jedna z těchto prvních knih může ve čtenářském embryu zanechat trvalý dojem. Později v době dospívání uspokojuje kniha touhu po dobrodružství a po objevování exotických krajů. Vždycky jsou to příběhy, v kterých mladý člověk poznává život a neznámá prostředí, oceňuje hodnoty jako jsou odvaha, statečnost, věrnost, láska a přátelství. Estetické literární hodnoty se bezděky ukládají do podvědomí. Teprve v dospělosti jsou tyto kvality případně cíleně vyhledávány společně s uspokojováním vyhraněných individuelních zájmů. V dnešní době představují globálnější audiovisuální zážitky z televizní obrazovky právě u dětí a mládeže pro knihy velkou konkurenci a v nevyváženém rozsahu i nebezpečí vzniku druhotné negramotnosti, to znamená neschopnost vyhodnocovat získané informace a proměňovat je ve znalosti. Anketa MOJE KNIHA si klade za cíl, mimo jiné, čelit také tomuto nebezpečí. Představíme-li si současnou českou společnost, je zřejmé, že ji tvoří příslušníci nejméně čtyř čtenářských generací. Každá z generací prožívala své dětství a mládí jindy, v jiných dějinných společenských a kulturních podmínkách.Ta nejstarší v první polovině 20.století, tedy mezi dvěma válkami, ostatní v druhé polovině, tedy po 2. světové válce a po roce 1968. S rozvojem vědy a techniky, spolu se změnami společenskými a politickými se vyvíjely všecky druhy umění, tedy i literatura. Především mnoho nových knih bylo napsáno, samizdatová literatura byla zpřístupněna celé veřejnosti. Společnost se proměnila v každodenním způsobu života a změnila se i její mentalita. Zůstává jednou z otázek, jak dalece se změna mentality různých generací do volby knihy promítne a zda bude možné z výsledků ankety na ni usuzovat.
Česká literární věda přinesla v publikaci z r. l999 i laickým čtenářům přístupný přehled literatury dvacátého století. Je to rozsáhlé dílo Jiřího Pechara - Dvacáté století v zrcadle literatury. Autor v něm uvádí a rozebírá nejdůležitější díla evropské literární produkce celého století s výjimkou literatury severské a literatury východoevropských národů. Bude jistě zajímavé porovnat, v jakém počtu se díla renomovaných českých a evropských autorů ve výsledcích ankety objeví, jak se vedle toho uplatní americká a ostatní světová tvorba, jak v této konkurenci obstojí čeští klasikové jako např. Jirásek, Němcová, Neruda, Vrchlický, Zeyer, Hašek, Čapek ,Vančura, Seifert, Nezval, Havel, Kundera, případně jména autorů starší i moderní dětské literatury. Je téměř jisté, že renomovaní autoři nemusí být těmi nejoblíbenějšími doma ani ve světě.
Konkrétní výběr jediné knihy by měl být čistě subjektivní záležitostí. Padne-li volba na román, je pravá kniha ta, ve které se na základě prožitků příběhů a osudů románových postav, děje a atmosféry prostředí vytváří jedinečný intimní vztah čtenáře k autoru vyvoleného literárního díla. Správnost volby lze znovu a znovu ověřovat při opakovaných návratech k vybraným kapitolám i k celému románu. V kladném případě se dostavuje totéž okouzlení jako při prvotní četbě. Nemohou na tom nic změnit ani nové okolnosti a poznatky. Tak tomu bylo a je pro mě v případě románu, po prvé vydaného snad v r.1918. K opětnému vydání díla na počátku padesátých let připsal sám spisovatel pod tlakem doby novou předmluvu. V této předmluvě, sám proti sobě, v intencích třídní komunistické ideologie, se snažil setřít poetický a romantický opar svého románu z prostředí umělecké herecké společnosti a maloměstské Prahy druhého desetiletí 20. století. Z dnešního pohledu je tato předmluva zcela zbytečná, pouze dokumentuje atmosféru padesátých let v oblasti kultury. Ostatně sám autor už nežije. Obsahem knihy není jen život pražské bohémy, ale také smýšlení českých lidí v době, kdy se připravoval vznik československé republiky, je v něm mnoho snů, touhy, bolesti a zklamání, ale také vážná životní moudrost, neokázalé vlastenectví, mnoho lásky a hlubokého přátelství.
To je tajemství mé osobní volby v literární anketě r.2004 - MOJE KNIHA.



Další články tohoto autora:
Eva Muzikantová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku