Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 24.3.2004
Svátek má Gabriel




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Chybí systematická právní reforma
 >FEJETON: Mějte se stejně dobře, jako my!
 >MROŽOVINY: V čelistech civilizačních kleští
 >SPOLEČNOST: Oplzlý beránek
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsme byli s Čermákem za světáky
 >PSÍ PŘÍHODY: Jazyková Popelka
 >SPORT:Vrtulníkem a na snowboardu v okolí Mont Blanku.
 >GLOSA: Thank You, Mr. Bush!
 >PENÍZE: Systém sociální podpory přináší změny
 >NÁZOR: Ceska televize bez reklamy - dalsi prispevek televizi Nova?
 >NÁZOR: Důchodová reforma
 >SPOLEČNOST: Drogové represe
 >POSTŘEH: O dětech
 >EKONOMIKA: Čekání na impuls
 >ARCHITEKTURA: Město mrtvých

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
24.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Jak jsme byli s Čermákem za světáky
Ondřej Neff

S Milošem Čermákem z Lidových novin a dříve Reflexu nechodím na oběd často a když k tomu dojde, mám z toho radost a příležitosti si vážím. Miloše je člověk, se kterým je radostno a užitečno si popovídat a když se u toho člověk dobře nají, tím líp.

Takže jsme se domluvili, kde se sejdeme a v kolik a sešli jsme se přesně a objednali si a povídali si a oběd snědli a pak už jsme museli jeden i druhý nastoupit u strojů a bylo třeba platit.
"Já tě pozval," bránil mi Miloš, když viděl, že tahám peněženku.
"Ne, ty jsi platil posledně," namítal jsem.
"Já platil předposledně, ty posledně."
"Tak se pánové dohodněte," řekl vrchní.
"Tak dobře, povídám, příště platím já," řekl jsem velkomyslně.
Miloš zalovil v kapse a zvážněl.
"Tady jsem měl pětikilo," pravil.
"Však ono se najde," chlácholil jsem ho.
"Nejdřív ale zaplaťte," obrátil se na mě vrchní. "Pak hledejte."
"Jistě, jistě," řekl jsem. "Já to vezmu. Žádné starosti." Vytáhl jsem peněženku, otevřel ji a... v ní ani kačka. No jo, ráno jsem dělal účetnictví a tahal jsem paragony a odložil jsem peníze, aby se nepletly a zpátky dal jen občanku a řidičák, hýml, ty prachy leží na stole!
"Tak pánové, necháte tu sako a běžte pro prachy," řekl vrchní bez špetky sympatie v hlase.
Sako jsem neměl, jen motorkářskou bundu. Tu bych tam nenechal. Zůstal jsem tedy jako rukojmí, a Miloš běžel do bankomatu.
Ještě štěstí, že si vrchní neřekl o moje hodinky. Ty jsem taky neměl.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku