Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Sobota 27.3.2004
Svátek má Dita




  Výběr z vydání
 >PRÁVO: Majetková přiznání především pro veřejné činitele
 >SVĚT: Neroňte slzy nad zabitim Šejka Nenávisti
 >SVĚT: Svatá válka je čím dál tím jasnější
 >NET: Páteční hodinka virologie.
 >MOBY DICK: Loď s názvem Transformace
 >MÉDIA: ČT a její vyváženost
 >MÉDIA: Hemeroidy slavných
 >PENÍZE: Zhubnou se špeky i daně?
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Mlácení žen
 >PSÍ PŘÍHODY: Orvaný límec
 >NÁZOR: Bublina šéfzpravodajce Bublana
 >POLITIKA: Bydlení podle ODS
 >TÉMA: Zlatý důchod
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Byli komunisté úspěšní ve vytvoření negativního stereotypu Německa a Němců?
 >POLITIKA: Sudy s dynamitem

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
27.3. PRÁVO: Majetková přiznání především pro veřejné činitele
Hana Marvanová

Úmysl vlády bojovat s daňovými úniky a závažnou majetkovou trestnou činností je chvályhodný a zaslouží podporu. To však neznamená, že by měly být schváleny všechny zákony, které vláda s tímto cílem předkládá. Je-li boj s šedou ekonomikou míněn vážně, je nesmysl přijímat zákony, které budou spíše jen potěmkinovou vesnicí, aby to vypadalo že se něco proti podvodům dělá, ale ve skutečnosti ničemu nepomohou a budou představovat zbytečnou zátěž jak pro občany, tak pro státní rozpočet.

Takovým problematickým návrhem je současná podoba vládního návrhu o majetkových přiznáních. Podle něj by každá fyzická osoba měla na výzvu finančního úřadu povinnost podat přiznání k registrovanému majetku (např. vozidlo, loď, letadlo, nemovitost, byt), který nabyla, pokud jeho pořizovací cena překročí 1,5 mil. Kč. V případě, že se jedná o obchodní podíly, účast v družstvu nebo cenné papíry, musí podat přiznání i bez výzvy finančního úřadu. Osoba povinná podat majetkové přiznání, musí prokázat, že majetek nabyla ze zdaněných prostředků. Pokud to neprokáže, bude jí vyměřena dodatečná daň.

I když v současné době přichází ministr financí se změkčením návrhu, takže by majetkové přiznání podával jen ten, u koho finanční úřad bude mít pochybnost o původu prostředků, základní problém zůstává: Zákon zavádí fikci, že kdo státu neprokáže, že majetek pořídil ze zdaněných prostředků, je považován za někoho, kdo stát zkrátil na daních a může být zdaněn podruhé. Obrácení důkazního břemene ze státu na občana by se ještě dalo pochopit u někoho, kdo je odsouzen za závažnou majetkovou trestnou činnost. Ale zavést toto pravidlo by bylo nejen nespravedlivé, ale také protiústavní. Ne náhodou právě na nesoulad s ústavou upozornila vládu i její legislativní rada. Mohlo by se lehce stát, že občan, který si pořídil třeba nový byt z úspor za řadu let, by nebyl schopen předložit důkazy, že jeho příjmy byly již zdaněny. Navíc není jasné, jaké důkazy bude úřad považovat za dostatečné, aby nevyměřil dodatečnou daň. Posouzení je ponecháno plně na vůli finančního úřadu a to vytváří velký prostor pro korupci.

Celkově to vypadá, že cílem zákona ani tak není bojovat proti daňovým únikům a hospodářské kriminalitě, ale jen získat z daní další příjmy do státního rozpočtu. Jinak by přece nebylo možné, aby, jak vláda navrhuje, dodatečným zdaněním majetku řízení skončilo, přestože by mělo spíš vést k trestnímu stíhání například pro zkrácení daně. V případě prokázání trestné činnosti by takto nabytý majetek neměl být zdaněn, ale měl by rovnou propadnout státu nebo by měl být použit na náhradu škody.

Přesto by se dalo o zavedení majetkových přiznání uvažovat, ale v jiné podobě, než to vláda navrhuje. Především by měla být podrobná majetková přiznání zavedena u ústavních činitelů a zastupitelů obcí a krajů. Již dlouho se čeká na přísnější zákon o střetu zájmů. Plošná majetková přiznání by měla být zavedena také u výše postavených zaměstnanců státu. Kdyby se totiž stát včas zabýval například majetkovými poměry bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby a tím, že zaměstnanec státu ze svého platu nemůže získat legálně tak rozsáhlý majetek, dalo se zabránit mnoha škodám a také přípravě vraždy, za kterou byl Srba odsouzen. Kontrola majetkových poměrů by měla být možná u všech státních zaměstnanců, pokud by se ocitli v podezření z korupce.

Ve vztahu k občanům by neměla být zaváděna plošná majetková přiznání, ale měly by být posíleny pravomoci finančních úřadů zjišťovat od občanů informace o původu majetku uvedeného ve veřejných registrech, pokud z daňových přiznání tohoto občana je zřejmé, že majetek nemohl získat legálně ze zdaněných prostředků. Zjištěné poznatky by pak mohly být podkladem pro zahájení trestního stíhání. Finanční prostředky ušetřené státu tím, že nebudou zavedena plošná majetková přiznání, by měly být věnovány na činnost specializovaných složek policie a státního zastupitelství, které se závažnou majetkovou trestnou činností bojují.

článek vyšel v MfD ve čtvrtek, NP publikuje se svolením autorky

13.3.2004 Hana Marvanová




Další články tohoto autora:
Hana Marvanová

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku