Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 30.3.2004
Svátek má Arnošt




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Kdo przní spisovnou češtinu? Celoplošná média!
 >ARCHITEKTURA: Otevírá se Sazka arena
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Proces usmiřování mezi Čechy a Němci
 >EKONOMIKA: Firemní výsledky napoví, zda akcie budou růst
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Magor na Rue de Rivoli
 >PSÍ PŘÍHODY: Orvaný límec? Ne! Urvaný límec!
 >TÉMA: Unikátní hnus zdravotních registrů (díl. 3).
 >VELIKONOCE: Tak už si na nás zase pletou bič
 >TÉMA: Terorismus a my
 >Radčin světelný gramofon: Roztančená Beoyncé ve víru lásky
 >PRÁVO: Nápady komunistky Levé aneb Za češtinu češtější
 >REAKCE: Verbum sapienti sat est neboli Moudrému napověz
 >NÁZOR: Sexuální harašení: cherchez la prachy
 >NÁZOR: S kůží na trh
 >PENÍZE: Odvodem daně vítr v peněžence nepoleví

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
30.3. RODINA A PŘÁTELÉ: Magor na Rue de Rivoli
Ondřej Neff

O víkendu jsem byl se Sněhovou Vločkou v Paříži. Zažili jsem tam několik legračních výjevů, postupně je zde budu vyprávět.

Byli jsme v Paříži s Uměleckým klubem, to je skvělá instituce, která pořádá zájezdy po uměleckých památkách Evropy - s odborným výkladem (tentokrát to byl skvělý pan profesor František Dvořák, provázel nás po Louvru a Centre Pompidou). A teď k první legrační historce:

V Paříži se pořádají jakési hromadné jízdy městem na kolečkových bruslích. Rue de Rivoli, to je osa historického centra na pravém břehu Seiny. Sedíme s Vločkou v kavárničce a chutnáme víno a sluníčko a najednou - hukot. Vstaneme a najednou - tisíc bruslařů, těžko odhadnout kolik vlastně, valili se po celé šíři vozovky, od chodníku k chodníku. Jeli minutu, jeli pět minut, jeli čtvrt hodiny, neubývalo jich, byla to živá řeka na kolečkových bruslích, mladí, staří, chlapi, holky.
A teď k tomu magorovi.
Ten si to šupajdil po chodníku a usmyslel si, že přejde. Postavil se tedy k semaforu na přechodu. Svítila červená (po celou dobu semafor fungoval, ale ta lidský řeka ho ignorovala). Pak semafor přepnul na zelenou a magor vešel do té řeky.
Srazil ho chlap ve žlutém svetru, napálil to do něho v plné rychlosti, sestřelil ho. Magor nadával, chlapík sebou mlel, nadával čím dál víc, až se ten chlap ve žlutém svetru lamích, načež se rozvinul asi takový dialog:
"Já mám zelenou, dobytku, jak to že jsi mě srazil?"
"tady jede deset tisíc bruslařů, kreténe, jak se ti mám vyhnout?"
"To mě nezajímá, vrahu, já mám zelenou!"
"Zelenou si strč někam, pitomče, když jedou bruslaři!"
"Já můžu na zelenou přejít kdy chci, hulváte!" "Když chceš tak si zlomíš hnáty, idiote!"

Byl to zajímavý střet právního positivismu s tvrdou realitou na kolečkových bruslích.




Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku