Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Středa 31.3.2004
Svátek má Kvido




  Výběr z vydání
 >ZE ŽIVOTA: Směna peněz
 >EKONOMIKA: ČNB se zvyšováním sazeb zřejmě nebude pospíchat
 >MROŽOVINY: Jasínovská koláž
 >TECHNO-PODIVNOSTI: Internet na každý hřbitov
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Řádně vedený rodinný podnik
 >GLOSA: Končí konečně sparťanský kult?
 >PRÁVO: Ke komentářům k článku o Mgr. Borkové
 >HISTORIE: Nižní Tagil 1918 (1/2)
 >FEJETON: Hospody mizejí a proto fast-food
 >ZELENÉ MYŠLENÍ: Čtěte Britské listy, stojí to za to!
 >SPOLEČNOST: Chyby dopravního bodování
 >SPOLEČNOST: "Superstar" a serióznost médií
 >PENÍZE: Sazebníky bank: zpřehlednění či maskování?
 >POSTŘEH: O hříčkách
 >TÉMA: Kdo przní spisovnou češtinu? Celoplošná média!

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Právo  
 
31.3. PRÁVO: Ke komentářům k článku o Mgr. Borkové
Valentýn Plzák

19.3.2004 byl na Neviditelném psu uveřejněn můj příspěvek s názvem " Co dělá u Ústavního soudu Mgr. Nikolina Borková ". K tomuto příspěvku se shromáždilo značné množství komentářů, na které bych rád odpověděl.
Jsem samozřejmě rád, že o článek byl velký zájem,ale nesepsal jsem jej jenom kvůli tomu,a rozhodně ne proto, aby mně nadšeně aplaudovali. Už v prvním komentáři se objevila námitka, že v případě vzniku škody mám podat civilní žalobu. To téměř jistě udělám,ale byl bych rád , kdyby si byl čtenář vědom následujícího. Jestliže bude počínání osob v úředních funkcí, které je tr.činem, řešeno pouze žalobami na náhradu škody, budeme následky nést mi ostatní- tedy daňoví poplatníci, protože za škodu bude odpovědný stát ( event. spolu s ním exekutor, který by se tak zbavil odpovědnosti elativně zanedbatelnou částkou ). Osoby při výkonu moci tak budou prakticky beztrestné, takže takový faktický stav by se mohl stát další " předností " výkonu veřejné funkce, o kterém si obyčejní pachatelé tr. činů nebudou moci zdát. Nebudeme tak daleko od poměrů v diktaturách ( kde není ani naděje na náhradu škody). Jsem však poněkud roztrpčen, že to musím vysvětlovat znova někomu, kdo je patrně právník, protože jsem citoval judikát soudu ve Štrasburku, kde je právě toto argumentem.
Obracet se na mezinárodní soud v Haagu resp. Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti , jak dosti posměšně navrhoval jiný čtenář, nebudu,a to s ohledem na jeho kompetence ( rozhoduje jen spory mezi státy, co dotyčný asi ví).
Další komentář obsahuje námitku, že " kdo zná tr. zákon , tak ví,že ,nerespektování zdravotního stavu exekutorem, či ,vystavení ponižujícímu zacházení provedením exekuce, není trestným činem ". Ano, takto formulované skutkové podstaty tr.zákon skutečně neobsahuje, ale zná tr.čin ublíženi na zdraví ( § 221 tr. zák.),poškozování cizích práv ( § 209 tr.zák. )popř. i zneužití pravomoci veřejného činitele ( § 158 tr.zák.). Mnohé cizí trestní zákoníky ( např. francouzský ) mají podrobněji formulované skutkové podstaty podle typických forem výkonu veřejné moci. Je rovněž věci státu, aby s ohledem na srozumitelnost a vytváření jistoty a důvěry v ochranu práv skutkové podstaty těsněji korespondovaly s vymezeních chráněných práv. Čtenář nebo čtenářka by ale tato ustanovení měla znát, takže bych si nebyl tak jistý, zda o sobě může říci " známe zákony".
Jeden čtenář zastává názor, že moje stížnost byla odložena jako ostatní milión podání od nejrůznějších šílenců. Nevím, zda lze stěžovatele označit za šílence, jsem si ale jistý,že číselný údaj o počtu stěžovatelů je nemístnou a dosti hloupou nadsázkou, počet předložených věcí, které od zahájení své činnosti v r. 1993 ústavní soud obdržel, dosahuje zhruba 10 000.
K tomu, zda lze věc považovat za " pšouk", nebo za " drobnost z ústavního hlediska" ( neopomíjím ovšem rozdíl v kultivovanosti formulací) bych podotkl, že následkem vystěhování jsem přechodil chřipku, onemocněl gastritidou, ztratil 12 kg na váze atd. Pochybuji, zda by čtenáři ,kdyby se jim stalo totéž , byli ke státní moci tak shovívaví. Na exekutorskou komoru jsem se obrátil , ale ta doposud po roce neodpověděla ( toto si myslím hovoří za vše, případem se nyní zabývá i ochránce práv- " ombudsman ").
Jiný čtenář uvádí, že moje podání neobsahovalo skutečnosti , nasvědčující tomu, že byl spáchán tr. čin,a bylo podle pokynu NSZ č. 9/94 odloženo bez dalšího. Souhlasím, že tyto skutečnosti neobsahovalo, ale měl by si všimnout,že bylo určeno ústavnímu soudu, nikoli orgánům činným v tr.řízení a nejednalo se o tr. oznámení, přičemž odložení podle § 41 písm. a) zák.o ústavním soudu je něco jiného než odložení podání podle cit pokynu.
Pořízení právníka je nepochybně nejistou a nákladnou investicí. Platformu, která by se zabývala konkrétními případy činnosti soudů, bych podpořil, jelikož je to patrně jediná možnost kontroly soudní moci veřejností( kromě přenosů ze soudních síní, s nimiž ale ve větším měřítku asi nelze počítat), když při jednáních jsou síně většinou prázdné, jelikož v prac. době má málokdo čas navštívit soud.
Na závěr bych doplnil pro čtenáře, argumentující tím, že nemůže být nic trestného , pokud exekutor jednal přesně podle rozsudku soudu, že ono to tak přesně nebylo ( došlo k uzavření nové nájemní smlouvy po právní moci rozsudku o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, to ale soud vůbec nezajímalo), ale tím se v rámci tohoto příspěvku zabývat nebudu ( v případě zájmu čtenářů se k tomu mohu vrátit), jelikož jsem se chtěl výhradně soustředit na postup ústavního soudu.

30.3.2004 Valentýn Plzák




Další články tohoto autora:
Valentýn Plzák

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku