Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 6.4.2004
Svátek má Vendula




  Výběr z vydání
 >DOKUMENT: ODS o Špidlově vládě
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Odškodnění pro odsunuté Němce? Jistě, z reparačního fondu!
 >EKONOMIKA: Německá ekonomika brzdí Evropu
 >TECHNO: Chladnička pracující bez elektřiny.
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Selské léčebné metody
 >PSÍ PŘÍHODY: Bezu kornoutu - a zachráncem!
 >SVĚT: Eurozatykače.
 >KULTURA: Superstar Dajdou Anna Gleisnerová. Proč ta nenávist?
 >REAKCE: Politolog z podhradí
 >SPOLEČNOST: Nemusím, NE-MU-SÍM!
 >MÉDIA: Televizní poslanecká zvůle
 >NÁZOR: Odstraní žaloby šikanu na školách?
 >NÁZOR: Internet a střet civilizací
 >PENÍZE: Procházka poplatkovým sadem
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
6.4. ŠAMANOVO DOUPĚ: Odškodnění pro odsunuté Němce? Jistě, z reparačního fondu!
Jan Kovanic

Za Britskou akademii se ptal Zdeněk Hausvater, odpovídal Šaman.
(Viz i odpověď na minulé otázky 8-12.)

13. Během příprav na vstup do EU, získal odsun Němců z Čech a z Polska na důležitosti jak ve veřejné tak i v politické rozpravě ve všech třech zemích.

- Proč si myslíte, že tahle událost je probírána zrovna teď, po tolika letech?

Právě kvůli našemu vstupu do EU. SL pocítil, že má poslední možnost, jak může ovlivnit naši vnitropolitickou situaci a po roce 1990 vytrvale žádal, aby německý souhlas s tímto vstupem byl podmíněn zrušením našich zákonů, zvaných "Benešovy dekrety".

SL také cítí nebezpečí, že nyní bude možno slyšet v Evropě i náš hlas. Dosud zněly v Evropském parlamentu o naší společné historii pouze sudetoněmecké lži.

- Domníváte se, že se Německo a Česko tímto tématem zabývaly v odpovídající míře?

Na jedné straně se tím zabývaly moc, protože se o tom halasně hovořilo, ale na druhé straně málo - protože se máloco vyřešilo. Ale nakonec si myslím, že jsme se tím zabývali "přiměřeně". Z toho hlediska, že by bylo neštěstím, kdyby tohoto tématu zneužívali vrcholoví politici na obou stranách.

Jsem přesvědčen, že Česko-německá deklarace byla odpovídajícím počinem. Existuje expertní skupina historiků, která se zabývá česko(slovensko) - německými vztahy, v rámci debat a různých náhledů se zde hledá jednotný názor, leckdy je respektováno, že ho nelze nalézt.

Myslím, že němečtí politici až přespříliš finančně podporují "sudetoněmecké spolky". Myslím, že je chyba českých politiků, že úplně zapomněli na vyhnání Čechů z českého pohraničí v roce 1938. Německé spolky v Česku jsou podporovány jednak z SRN jako zahraniční etničtí Němci a zároveň z českého rozpočtu jako etnické menšiny, čeští vyhnanci (včetně vnitrostátních na Benešovsku) nedostali ani odškodnění za zabrané majetky...

- Z německé strany se opakovaně objevují požadavky adresované české straně na zrušení legislativy, na jejímž základě byl odsun realizován. Měla by o tom česká vláda vážně uvažovat?

Jakákoliv česká vláda vzniká na základě demokratických voleb. Do těch jdou politické strany s volebním programem. Má snad nějaká politická strana u nás takový bod volebního programu???

Pokud by někdo chtěl rušit naše poválečné zákony, musel by o smyslu tohoto činu a jeho užitečnosti pro budoucnost českého státu přesvědčit voliče a získat pro to českou veřejnost. Pravda, například některé české noviny se o to snaží, ale s nevalným výsledkem. Zatím toto žádná strana do svého volebního programu nedala, nejspíš proto, že je každému jasné, že strana s takovým programem by se stala spolehlivě nevolitelnou, a to v celé šíři politického spektra. To spíš "sudetoněmecká" lobby lanaří jednotlivé politiky.

- Zvláště zevnitř Landsmanšaftu opakovaně vycházejí nároky na návrat odsunutých občanů a jejich potomků, na navrácení jejich majetků a nebo jejich kompenzaci. Je to podle Vás přijatelný požadavek?

Je to nepřijatelný požadavek. I vzhledem k našim poválečným mezinárodním závazkům. Zabavený německý majetek měl být součástí německých reparací, kterých jsme se nikdy nedočkali. (A už nedočkáme, když Německo za svobodu a obnovu svých východních území vyplatilo řádově bilión marek.)

Vždy, když se z Německa ozve nějaký takový požadavek, měl by od nás zaznít požadavek na ony reparace. Vážně jsem proto v jednom svém článku navrhl, aby Německo zřídilo reparační fond. Na něj by se obraceli Němci, kteří by se cítili majetkově poškozeni Českou republikou a z tohoto fondu - naplněného německými penězi - by mohli být vyplaceni. A o tutéž sumu by se snížil virtuální reparační německý dluh vůči Česku.

Mimochodem - německá vláda jisté odškodnění těmto lidem již zaplatila v padesátých letech.

A ještě jedna poznámka. Součástí majetku odsunutých Němců bylo i to, k čemu si "pomohli" po záboru našeho pohraničí Německem po Mnichovské dohodě v r.1938 i za cenu lidských životů, součástí jejich majetku bylo i to, co "arizovali". Domníváte se, že by bylo lidsky přípustné, aby se původní majitelé (pokud přežili - případně jejich potomci či blízcí) dožili toho, aby se majetek, který jim byl ukraden, vracel těm, kteří je o něj připravili? (Naše restituční zákony, přijaté po roce 1989 se vztahují jen na majetek, zestátněný komunisty po roce 1948.)

- Jak podle Vás tato oživená debata o odsunu ovlivnila situaci německy hovořící menšiny v Česku, pokud jde o postup vlády, ale i o veřejné mínění a také o postoj veřejnosti vůči etnickým Němcům?

Jsem přesvědčen, že česká veřejnost považuje naše Němce za přirozenou a samozřejmou součást společnosti.

Ať už jakkoli jurodiví lídři německých organizací (pan Piverka) působí v našem politickém spektru zcela přirozeně. Řeči o nějaké "diskriminaci německé menšiny" považuji za neopodstatněné. Osobně jsem se s něčím takovým, ač pocházím z Liberce, kde žije hodně původních německých obyvatel, nesetkal. Ani pravidelné zprávy komisí EU a Amnesty International nám něco takového nevyčítají. Jistě je té diskriminace méně, než pociťují Lužičtí Srbové ve východním Německu...

Česká vláda v tomto podle mne žádný postup nemá. Její místopředseda pro menšiny pan Mareš je však, bohužel, politik silně ovlivněný jednou z mnoha lobby.

Myslím si, že veřejnost přímo nespojuje odsunuté Němce a naše občany s německou národností. Vždyť Němci, kteří zde zůstali, osvědčili ve valné většině svou "národní spolehlivost" jako antifašisti.

- Dalo by se říci, že odsun byl z určitého pohledu aktem humanity? V tom smyslu, že Beneš v té nenávistné atmosféře prosadil transfer, který zabránil masovým poválečným masakrům?

Ano, ačkoliv se to z dnešního hlediska zdá podivné, v kontextu s tehdejší dobou se o akt humanity vůči našim Němcům nepochybně jednalo. Toto byl jeden aspekt odsunu. Ne ten hlavní, kterým bylo zachování budoucí existence české státnosti v dlouhodobé perspektivě. Šlo o jeden z aspektů, který je v poslední době zapomínaný. Byl to sice vedlejší aspekt, ale nikoli bezvýznamný. Beneš neprosazoval transfer, aby ochránil Němce, ale transfer nepochybně zabránil možným masakrům. Česká veřejnost věděla, že "Němci půjdou", takže budou svým způsobem "potrestáni" a neprahla tak po jejich fyzické likvidaci. Prezident dr. Edvard Beneš si toho byl jistě vědom. Mohu citovat z jeho Pamětí, kdy v prosinci 1942 vysvětluje německým sociálním demokratům v londýnském exilu děsnou situaci, která pro Čechy doma panuje (už po heydrichiádě, Lidicích, transportech českých Židů...) a vyvozuje:

"Z toho je, moji drazí, jediný chladný, byť i drsný závěr: spravedlivá odplata všem přímým i nepřímým, aktivním i pasivním viníkům války pro poučení všem budoucím a - definitivně se rozejít! Jinak by po této hrozné válce musilo dojít mezi našimi národy k neslýchanému masakru! Tomu můžeme a musíme stůj co stůj svým definitivním rozchodem zabránit!
Jen tak budeme moci jednou - až na dnešní bolest zapomeneme - se zase jako sousedé sejít a každý ve svém novém domově bez hořkosti a v míru žíti dále odděleně, jeden vedle druhého."

Edvard Beneš byl velmi prozíravý politik - vždyť jeho slova se naplňují právě dnes, více než šedesát let poté, co je pronesl.

Psáno v Praze v lednu 2004

(Pokračování příště)


Další články tohoto autora:
Jan Kovanic

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku