Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Čtvrtek 8.4.2004
Svátek má Ema




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Nájemné a nůžky
 >GLOSA: Byrokracie non plus ultra.
 >INFO: Zasaď lípu - strom pro Evropu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Promarněná šance
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Čekání na Liferanta
 >PSÍ PŘÍHODY: To je tak hodnej pes
 >DETEKTIVKA: Černá noc
 >GLOSA: Slovanské poučení
 >SVĚT: Čeští Jihoafričané nebo jihoafričtí Češi
 >NÁZOR: Znovu o Palachovi
 >EKOLOGIE: Stop pro doly Frenštát
 >POSTŘEH: O plavání
 >PENÍZE: Podniky v EU: odkud tečou peníze?
 >INFO: Otevřený dopis předsedovi vlády ČR PhDr. Vladimíru Špidlovi.
 >POLITIKA: Věra putuje do Číny - skandál

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Politika  
 
8.4. TÉMA: Nájemné a nůžky
Dušan Polanský

Již několik let se až přímo s notorickou oblibou mluví o víc a víc rozevírajících se nůžkách mezi regulovaným a neregulovaným nájemným. Bohužel tohle mluvení postrádá hlubší souvislosti a někdy až příliš okatě připomíná revoluční neproduktivní třískání do stolu.

Všichni víme, že obecní byty patří obcím či městským částem (dále jenom obce). Obce jsou tu mimo jiné i proto, aby vytvářely občanům dobré podmínky pro bydlení na svém území. Drtivá většina obecních bytů byla postavena zhruba do roku 1990, takže současné obce výstavbu těchto bytů nefinancovaly. Obec při dnešním regulovaném čistém nájemném (tj. neuvažujeme služby a odběry energií a vodu), jež činí za třípokojový byt o ploše asi 70 metrů čtverečních něco přes 2 000 Kč, vybere od nájemníka za 50 let částku 1 milion 200 000 Kč. Při tržním neboli neregulovaném nájemném by se prý čisté měsíční nájemné pohybovalo kolem 4 000 Kč, takže obec by vybrala od nájemce za stejnou dobu, tj. za 50 let, částku 2 miliony 400 000 Kč. Uvedená čísla jsou orientační. Při zcela přesném výpočtu by bylo nutné zohlednit obec, přesnou lokalitu bytu, jeho kvalitu a obytnou plochu. Pro formální úplnost dodejme, že v průběhu a ani po skončení pronájmu bytu, nemá nájemník žádný vlastnický vztah k bytu, v němž bydlí nebo bydlel. Jednoduše jej po skončení placení nájmu musí uvolnit, a tím pro něho vše začíná znovu. Ne zbytečně se říká, že bydlení v podnájmu je nejdražší způsob bydlení, a naopak investice do nemovitostí jsou jednou z nejjistějších investic.

Ať si odborně zdatný čtenář zkusí laskavě sám na základě svých zkušeností odhadnout, jaká průměrná částka postačuje na správu a údržbu výše uvedeného bytu. Připomeňme si, že většina dnešních obecních bytů jsou byty v panelové zástavbě. Pochopitelně čtenář nesmí při svých výpočtech zapomenout započítat náklady na údržbu, provoz a předepsané revize celého obytného domu. Nechť si pro zajímavost zkusí provést obdobný výpočet pro rodinný domek o obytné ploše (ne půdorysné!) přibližně 100 metrů čtverečních (řekněme, že dnes u RD standard). Na základě těchto výpočtů si zodpoví, zda je nebo není současná částka tzv. regulovaného nájemného pro obecní byty přiměřená. A opět jenom pro formální úplnost připomeňme, že řada nájemníků obecních bytů investovala nebo investuje nemalé finanční prostředky do dnešních obecních bytů (tedy ne do svého majetku, ale do majetku obce), např. do nových podlah, do výměny umakartových jader za jádra zděná.

Ve většině dnešních bytů s regulovaným nájemným nedosahuje kvalita bydlení rodinných domků. To je pochopitelné a koneckonců lidé si staví domky právě proto, aby bydleli kvalitněji. Ovšem, že nedosahuje ani zdaleka kvality bydlení v obdobných nájemních bytech v Západní Evropě, v USA a v Kanadě, to je již z hlediska našich úvah podstatné. Proto i odvolávání se na nájmy na západě je dost problematické. Nemluvě o platových relacích. Zase jen pro úplnost dodejme, že kvalitou bydlení se zhruba rozumí: obytná plocha na jednoho člena domácnosti, stavební kvalita bytu či celého nájemného domu, kvalita služeb (např. oprav při závadách či havariích), kvalita úklidu a údržby nebytových prostor a okolí obytného domu a garance řádného chování nájemníků v celém nájemném domě.

Obce tvrdí, že výše uvedená částka regulovaného nájemného (adekvátně upravená pro menší či větší byty) jim na údržbu a opravy jejich bytového fondu nepostačuje. Pak je ovšem nepochopitelné, proč se tak neochotně a draze nájemních bytů zbavují? Vždyť zkušenosti z celého území ČR poměrně jednoznačně potvrzují, že tam, kde obce přistoupily k odprodeji obecních bytů za rozumnou částku - čímž nájemníkům zůstaly finanční prostředky na opravy a renovace nejen bytů, ale i celých domů - a nájemníci si začali hospodařit s prostředky na opravy a údržbu sami, tak peníze ekvivalentní tzv. regulovanému nájemnému nejenže na běžnou údržbu stačí, ale dokonce se stav bytů a domů začíná postupně vylepšovat.

To, že odprodej obecních bytů zkvalitňuje a obohacuje trh s byty, o tom je asi zbytečné mluvit. Dokonce si myslím, že bez většího prodeje těchto bytů se opravdový trh s byty ani nemůže naplno rozběhnout. Maďaři již pokus s neregulovaným nájemným bez určitého nadbytku bytů udělali. Dopadlo to prabídně. Regulace byla obnovena.

Obec je stát v malém a všichni známe pravicovou poučku o státu coby zlém hospodáři. Budiž. Pak je ale zcela logické, že pro obce nebude nikdy žádná částka čistého nájemného (či už regulovaného nebo neregulovaného) dostatečně vysoká.

A kdyby se snad některá dušička, která tak ráda mluví o závisti těch míň šikovných užírala kvůli tomu, že se nájemník obecního bytu jeho koupí lehce dostane k majetku, ať si jen vzpomene na dobu Klausových vlád. Právě v té době se hlavně skrze banky rozkutálelo nenávratně z našich peněz k takzvaným podnikatelům přes 1000 miliard Kč (v tehdejších cenách). A tehdy jsme neměli závidět těm šikovným, těm, co byli v pravý čas na správných místech atd. Neboli nepoužívejme slovo závist jenom v tom kontextu, který nám právě účelově vyhovuje.

To, že domy a byty s regulovaným nájemným potřebují další investice, není pochyb. Až zde místo nájemníků budou majitelé, tak se investovat bude, přinejmenším více než dnes. Většina z těchto investic zůstane v ČR. A právě takové investice přináší užitek nám všem: obchodníkům, stavebním firmám, řemeslníkům, bankám, ostatním občanům formou odvedeného DPH a v neposlední řadě i samotným majitelům bytů. Ovšem tento přístup chce od nás umět myslet makroekonomicky a mikroekonomicky nezávidět. Nemluvě o tom, že lákadlo pohodlného ždímání peněz z nájemníků, a poté přeinvestovaní vybraného tzv. neregulovaného nájemného na zcela jiné akce než je bydlení, je v případě obcí příliš veliké na to, aby mu dokázaly odolat.




Další články tohoto autora:
Dušan Polanský

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku