Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 9.4.2004
Svátek má Dušan




  Výběr z vydání
 >PLZEŇ: Jáma a rypadlo
 >TÉMA: Evropa vymírá
 >LIDŠTINY: Zvyky spojené s vítáním jara a s vejci (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Stalinův pomník
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartíkův brloh
 >POLITIKA: Proč si pleteme bič na Českou republiku
 >EKOLOGIE: Teď zase vrtule…
 >INFO: Drogy
 >KULTURA: Vzteklí kritici Dajdou mají nevědomé mindráky !!! (díl.2)
 >POSTŘEH: O smíchu
 >PENÍZE: Krausovo kukaččí vejce omezuje daňové odpočty
 >TÉMA: Nájemné a nůžky
 >GLOSA: Byrokracie non plus ultra.
 >INFO: Zasaď lípu - strom pro Evropu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Promarněná šance

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
9.4. EKOLOGIE: Teď zase vrtule…
Luboš Svoboda

Ta zpráva se objevila v televizním zpravodajství. Jedna rakouská společnost chce stavět na českém území poblíž hranic s Rakouskem asi 150 m vysoké stožáry s vrtulemi - větrné elektrárny. První, co mne zarazilo, byl udávaný výkon - tedy ne, že by rakouská společnost lhala, jen jaksi… ehm… neřekla vše. Uvedeného výkonu (tuším kolem 860 kW jedna) by tyto větrníky opravdu mohly dosahovat, ovšem za předpokladu neustálého a potřebně silného větru…což ovšem na našem území nelze předpokládat, natož pak zaručit.
Zatím všechny tzv. alternativní zdroje energie, které jsou známy a s nimiž se experimentuje, jsou schopny vyrábět elektřinu. Dlužno ovšem dodat, že pouze takovou, pro niž mají Američané označení "prohibitively expensive" - nepřípustně drahou.
Patří mezi ně fotovoltaické a fototermické články, využívající k výrobě elektřiny v prvém a ohřevu vody ve druhém případě energie sluneční, dále malé vodní elektrárny, využívající síly vodního proudu a konečně i zmíněné větrníky.
Nejméně výhodné jsou zřejmě fototvoltaické články (a kolektory z nich). K jejich výrobě je totiž třeba tavit křemík, což spotřebuje tolik energie, kolik ony sami vyrobí až za sedm let (při optimálním umístění). Fototermické články jsou jen jakýmsi nepříliš efektivním přilepšením k výrobě teplé vody - ovšem počítat s nimi jako s jediným zdrojem tepla třeba pro rodiný domek, brzo se stanete zdatnými otužilci - v našem klimatickém pásmu nemohou splnit roli jediného zdroje.
Malé vodní elektrárny lze považovat toliko za užitečné hobby. K provozu jednoho moderního elektrizovaného obydlí potřebujete výkon alespoň 30 kW. Bydlíte-li třeba v bývalém mlýně s funkčním náhonem… proč ne. Nutno říci, že míst, kde by se malé vodní elektrárny daly stavět není na našem území tolik, aby takto vyrobená energie byla v celkovém úhrnu nějak výrazněji zaznamenatelná.
Využití sluneční a vodní energie výše popsanými způsoby je možné, sice nikterak efektivní, ale životní prostředí nijak nenarušující. Což ovšem není možno říci o větrnících.
V Dánsku a Holandsku, na pobřežích s téměř nepřetržitou "dodávkou" větru, jich před řadou let vyrostly celé kolonie. V posledních letech jsou zase rušeny - stovky a tisíce mrtvých ptáků, zabitých nemilosrdnými a pro ptáky neviditelnými listy vrtulí, byly dostatečným protiargumentem - alespoň pro Dány a Holanďány.
Ano, fotografie například z arizonské pouště, kde jsou "lesy" těchto větrníků, jsou efektní a tyto větrné elektrárny na pustém místě s téměř nepřetržitým silným větrem i efektivní. Česká republika je ovšem příliš malá na to, aby se takovým způsobem mohla zbavit obrovských ploch. Nemluvě o absenci pravidelného přísunu dostatečně silného větru.
Proti postavění větrných elektráren v lokalitách zmiňovaných v televizním zpravodajství hovoří tedy nejméně tři důvody.
1. Dost brutální znásilnění přírody a znetvoření rázu krajiny 150 metrů vysokými stožáry s vrtulemi.
2. Zamýšlenou oblastí vede tah stěhovavých vodních ptáků na novomlýnské nádrže z jejich zimovišť. Stovky, možná i tisíce z nich by tady svoji cestu skončili.
3. Málo je známo, že kromě slyšitelného zvukového efektu vydávají větrníky i ultrazvuk (tedy zvuk o kmitočtu mimo práh vnímání běžným lidským uchem). V obcích ležících poblíž takové kolonie větrníků by zakrátko řada obyvatel trpěla silnými bolestmi hlavy a rozhodně nelze vyloučit ani závažnější poškození mozku zaviněné dlouhodobějším působením ultrazvuku.
A to jsem nezmínil ne zrovna řídké havárie rotoru, což by v blízkosti lidských obydlí mohlo mít fatální následky.
Shrnuto a sečteno: jedna kilowatthodina z ekologisty tolik vzývaných alternativních zdrojů je ještě asi třikrát až desetkrát dražší, než ze zdrojů uhelných. Externality potřebné na výrobu jedné kilowatthodiny z obnovitelných zdrojů jsou 0,06 Kč, tedy řádově třikrát vyšší, než u jádra (dle studie Evropské unie). Zvýšení podílu alternativních zdrojů z dnešních necelých dvou procent na 8 % by si jen do roku 2010 vyžádalo přes 240 miliard korun, tedy téměř dva a půl dalšího Temelína.
Je tedy třeba se zatím smířit s tím, že ze na základě soudobých vědeckých a technických znalostí žádná reálná, tedy ekonomicky odůvodněná a dostatečně efektivní alternativa k jaderné energii neexistuje.
Luboš Svoboda
Autor je bývalý novinář




Další články tohoto autora:
Luboš Svoboda

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku