Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 9.4.2004
Svátek má Dušan




  Výběr z vydání
 >PLZEŇ: Jáma a rypadlo
 >TÉMA: Evropa vymírá
 >LIDŠTINY: Zvyky spojené s vítáním jara a s vejci (1)
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Stalinův pomník
 >PSÍ PŘÍHODY: Bartíkův brloh
 >POLITIKA: Proč si pleteme bič na Českou republiku
 >EKOLOGIE: Teď zase vrtule…
 >INFO: Drogy
 >KULTURA: Vzteklí kritici Dajdou mají nevědomé mindráky !!! (díl.2)
 >POSTŘEH: O smíchu
 >PENÍZE: Krausovo kukaččí vejce omezuje daňové odpočty
 >TÉMA: Nájemné a nůžky
 >GLOSA: Byrokracie non plus ultra.
 >INFO: Zasaď lípu - strom pro Evropu
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Promarněná šance

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  
 
9.4. TÉMA: Evropa vymírá
Stanislav Reiniš

Jsou toho plné noviny. Klesá počet narozených dětí, klesá počet sňatků. Existuje dnes přes šedesát zemí, které nedoplňují dostatečně úbytek obyvatelstva.
Počítá se, kolik nás bude za deset let, kolik v roce 2050, jak to bude s pensisty, na které nebude mít kdo dělat, nikdo jim nedá penzi, nikdo jim neošetří bércové vředy. A že bychom měli nahradit náš úbytek přistěhovalci. Jakými ale? Pomůže to? A co když budou plodnější a zbaví se nás? Nebudou pak Češi, nebudou ani Němci, budou jiní s jinými zvyky a zlozvyky. Tohle mají Evropané jako odměnu za holokaust.
Nebojme se ale, nebudou ani ti jiní. Existují zajisté sociální příčiny úbytku obyvatel. Kdysi Evropu obsadili a zúrodnili Indoevropané, a to z toho jednoduchého důvodu, že potřebovali mít hodně dětí, aby děti mohly pomáhat v zemědělství. Děti, to bylo bohatství. Kmeny sběračů a lovců, jejichž počet musel být malý, proti množícím se Indoevropanům neměly šanci.
Dnes už tomu tak není. Každý dostane penzi od státu a tak se nemusí mazat s dětskými plínkami. Co by se snažil o děti, když se o něj ve stáří nebo v nemoci postará stát. V zemích, kde tyto sociální vymoženosti nejsou, musí mít rodiče aspoň čtyři děti, aby ve stáří měli zaopatření. Tak je to v Indii a Indové se tedy množí.
Tento sociální důvod však není jediný. Lidé chtějí mít děti také pro radost, že je mají rádi, že se na ně těší, že jsou pokračováním jejich života. A přesto je nemají. Je to hrozivý problém, problém obrovitý. Už od třicátých let dvacátého století se děje cosi biologicky nekalého. U evropských mužů se zmenšuje objem spermatu a počet spermií v něm. Postupuje to rychle. V Evropě dosahuje úbytek asi tří procent ročně, v USA asi jeden a půl procenta. Nastane doba, kdy spermie budou tak vzácné jako zlato. Budou se zlatem vyvažovat.
Do jisté míry je to regionální jev, v některých krajích je pokles větší, v jiných je menší. V Evropě známe přesná čísla u dánských mladých mužů. Dánská armáda vyšetřuje každoročně stovky branců. Branci ve věku od osmnácti do dvaceti let mají počet spermií v ejakulátu takový, že skoro polovina z nich není schopna zplodit děti. Tato studie byla udělána v roce 1996 až 1998 a vyšla v časopise Human Reproduction. Deset let před tím bylo takto postižených mladíků mnohem méně. Je to patrně způsobeno některými chemikáliemi v ovzduší, ve vodě nebo v potravinách. Dochází k narušení hormonální rovnováhy. Podobné je to asi v jiných industrializovaných zemích.
Látek, které by tento pokles mohly způsobit, je mnoho. Bisfenol A je jednou z nich. Je v plastiku, v plastických lahvích, v obalech konserv a na mnoha jiných místech. Tyto látky jsou také v pesticidech, kterými se ošetřují pole. Dostává je tedy do těla každý, kdo jí. Látky se jmény jako alachlor, diazinon a atrazine dramaticky snižují kvalitu spermatu.
Ve třicátých letech dvacátého století těchto látek bylo málo, dnes jich jsou stovky. Tyto látky mají vesměs účinek, podobný ženským pohlavním hormonům, estrogenům. Vážou se na spermie a ničí je nebo je znehybňují. Není v tom rasový rozdíl. Ti, kteří se dnes stěhují do Evropy z rozvojových zemí, jimi také budou poškozeni.
Některé z nich patří k tzv. fytoestrogenům, které existují v mnoha potravinách rostlinného původu. Nejvíc jich obsahuje soja. Tyto fytoestrogeny vytvářejí rostliny na svoji obranu, snižují totiž plodnost zvířat, které se jimi živí, a tím rostliny ochraňují svoje přežití. Také my požíváme tyto rostliny. To je ale jev, s kterým se vyrovnáváme již po staletí.
Postihuje to také zvířata, podobný pokles byl zjištěn u polárních medvědů a u jiných zvířat.
Snad se naučíme se těmto látkám bránit a v Evropě zase dojde k vyrovnané populaci.




Další články tohoto autora:
Stanislav Reiniš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku