Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 13.4.2004
Svátek má Aleš




  Výběr z vydání
 >ARCHITEKTURA: Ještě jednou Sazka arena, ale nejen ona
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jakým směrem se budou ubírat vztahy mezi Německem a Českem?
 >VÁLKA V IRÁKU: Muktada Sadr a triviální americké chyby
 >REAKCE: Aston kontra dvojí poučení
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - dvakrát po japonsku
 >PSÍ PŘÍHODY: Zlobivý pejsek v botanické zahradě
 >Islamistický nacismus
 >PRÁVO: Lidská a občanská práva
 >PRÁVO: Zákony a spiritismus
 >EKONOMIKA: Začíná výsledková sezóna
 >PENÍZE: Prodáváme nemovitost
 >NÁZOR: Bobo bouda či dobrý úmysl?
 >SVĚT: Záskok do Namibie a nerozum emigrovat do Zimbabwe
 >BÁSEŇ:Sonet o tesknotě
 >MÉDIA: Dobré počty a peníze ještě neznamenají automatický úspěch

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Rodina a přátelé  
 
13.4. RODINA A PŘÁTELÉ: Do kina - dvakrát po japonsku
Ondřej Neff

Samuraj je film japonský, Ztraceno v překladu se v Japonsku, převážně v Tokiu odehrává. Žánrově jsou to filmy odlišné - jen mě hned nenapadá vhodné přirovnání. Posuďte sami.

Ztraceno v překladu je film Sofie Coppolové s Billem Murrayem (mám rád jeho film Na Hromnice o den více) a Scarlett Johanssonovou. Reklamní slogan udává, že jde o drama, komedii a romanci. Nevím kde vzali to drama. Komedie? Je tam několik dobrých, dokonce velmi dobrých komediálních momentů. Murray hraje kdysi významného herce, který za dva milióny dolarů natáčí v Tokiu reklamu na whisky Santori. Pár epizod v hotelu, scéna z natáčení reklamy, z focení a scéna z jeho vystupování v televizní show, to jsou komediální skeče prvotřídní kvality a kdyby se Coppolová usadila v tomto žánru, brzy by zasvítila jako hvězda. Bohužel jich je tam málo. Film je "o něčem jiném" - o tom, že odkvetlý herec Bob se nudí v hotelu a v témž hotelu se nudí mladá krásná Charlotta. Bohužel spolu s nimi se v hotelu nudí i divák. Málokdy se stává, že by diváci odcházeli z kina, kde lístek stojí 150 babek - a tady jsem to viděl na vlastní oči. Že jsem neodešel taky? Milosrdný spáneček mě zachránil, jako naposledy v druhém díle Pána prstenů. Na některé filmy bych radil polštářek sebou - Ztraceno v překladu patří mezi ně.

Samuraj (neplést s Posledním samurajem) je dílo režiséra Takeshi Kitana. Hleděl jsem na něj poněkud nevěřícně - dokonce mě napadlo, jestli to není obdoba našeho Mazaného Filipa. Kdybych byl Japonec a viděl v životě jen půl tuctu gangsterek, napadlo by mě snad, že je Mazaný Filip jen parodická variace na dané téma? Asi bych zíral s otevřenou hubou, jako zírá našinec na vodopády krve v Samurajovi. Nebo spíš na gejzíry, protože zde krev zpravidla stříká zdola nahoru, jako když funí velryba. Děj je v podstatě prostý. Slepý masér Zatoichi je neporazitelný šermíř a sám samojediný během filmu dá vydělat přinejmenším pěti pohřebním ústavům, takže takový chlapík ve městě dá funerálnímu byznysu pěkný rozkvět, skoro takový, jako morová rána. K ruce má dvojici sourozenců, kteří prahnou po pomstě za zavražděné rodiče - a proti němu stojí superšermíř Hattori, potulný samuraj bez pána (rónin), který se nechá najmout gangstery, aby získal peníze pro smrtelně nemocnou manželku v naději, že ji nechá vyléčit.
V recenzích srovnávají tento film s Kill Billem - a vychází jim to srovnání v neprospěch Tarantina. Že by se báli, že je kousne stříbrný lev z Benátek do hýždí? Tarantinův film je bravurní, ironický, a Uma Thurmanová má aspoň pořád otevřené oči, kdežto Takeshi Kitano se musel po většinu filmu pohybovat po place opravdu naslepo. Ale nenechte se odradit, stojí za to na ten film jít. Polštářek nebudete potřebovat, spaní na vás nepřijde. Pokud ale budete sedět v řadě od čísla deset dopředu, vezměte si pláštěnku, abyste nebyli od krve.


Další články tohoto autora:
Ondřej Neff

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku