Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 16.4.2004
Svátek má Irena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Stranou minulosti je i ODS
 >POLITIKA: Eurohappening
 >EKOLOGIE: Mixéry oblohy
 >BÁSEŇ: Umírá člověk
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Kedsky
 >PSÍ PŘÍHODY: Zapomenutý čert
 >O KNIZE: Šejdíři, investigativci a záhadný svět tajných služeb
 >SVĚT: Shánění viníka , který usnul na stráži
 >PENÍZE: Stovky milionů úspor pohřbeny pod lavinou?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >TÉMA: Spor o regulování či neregulování nájemného
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jakým směrem se budou ubírat vztahy mezi Německem a Českem?
 >POLITIKA: Tolerance.
 >O KNIZE: Osudná domýšlivost Friedricha Hayeka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nesmrtelná motorka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
16.4. EKOLOGIE: Mixéry oblohy
Ivan Brezina

Josef Greš předpovídal v Respektu 24/2003 nástup větrných elektráren v Čechách (1). Umožní to rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z listopadu 2002 (2), podle něhož musejí domácí distributoři elektřinu z větrníků povinně vykupovat za trojnásobek běžné tržní ceny - jinak by totiž byla neprodejná. Podle zastánců neekonomického zdroje energie je jeho masívní státní podpora v zájmu životního prostředí. Na větrnou energii přitom paradoxně nedoplácí jen český spotřebitel, ale hlavně příroda.

Tvrzení o "ekologicky šetrných" větrnících sice jejich zastánci omílají jako mantru (3), názor nezávislých odborníků je ale poněkud odlišný. V září 1998 požadovala stovka německých univerzitních profesorů v tzv. Darmstadtském manifestu (4) ukončení dotací na "ekonomicky a ekologicky bezcennou" větrnou energetiku, která podle nich jen devastuje krajinu. Manifest upozornil i na ideologickou cenzuru: "Negativní efekty větrníků jsou zamlčovány, vědecké poznání ignorováno, kritika tabuizována." Paul Driessen (5), Thomas Moore (6) a další autoři mluví o "politické korektnosti" větrné energie, v jejímž zájmu média přehlížejí jakékoliv problémy, a o "greenwash" (od brainwash, "výplach mozku"), kterému nás její propagátoři podrobují.

S jednostrannou provětrnou propagandou se na internetu pokoušejí bojovat desítky lokálních občanských sdružení, kterých v evropských zemích i v USA neustále přibývá (7). Občané, žijící v okolí větrníků, si kromě hluku (8) nejčastěji stěžují na ničení typického krajinného rázu ("vizuální znečištění", /9/) a na to, že větrníky mění jejich poklidný venkov v obludnou industriální zónu. "Obnovitelné energii bychom neměli obětovat životní prostředí," shrnuje jeden z oponentů větrníků (10).

Vizuální znečištění

Zatímco zastánci větrníků mluví o "futuristických baletkách", britský publicista Bernard Ingham je označuje za "záchodové štětky nebe", které prý se mohou líbit jen milovníkům Hvězdných válek. Když byla v červnu 2002 v horách středního Walesu povolena stavba elektrárny Cefn Croes, herefordský biskup prohlásil, že je to stejné barbarství, jako když Taliban rozstřílel Buddhovy sochy v afghánském Bamjánu. Britští realitní agenti varují, že "vizuální znečištění" způsobované větrníky snižuje cenu okolních nemovitostí

až o třetinu a cestovní kanceláře namítají, že větrníky vyhánějí turisty, hledající klid a nezkaženou přírodu. Že zájem o rekreaci v blízkosti větrníků výrazně klesá prokázal také výzkum univerzity v holandském Leidenu.

Jestli jsou větrníky krásné či ošklivé je subjektivní. Podstatné je, že jsou to až sto třicet metrů vysoká monstra - skoro třikrát vyšší, než Socha svobody. Vítr nejvíc fouká v horách a elektrárenské firmy se proto v honbě za ziskem tlačí do ekologicky nejcennějších oblastí. K větrníkům je navíc třeba postavit elektrické vedení a obslužné silnice. Horské oblasti, dosud jen málo zasažené civilizací, se tak mění v průmyslovou zónu.

Rozsekaní orli

Imidž "ekologicky čisté" větrné energie ale asi nejvíc kazí fakt, že škodí ptákům. Podle ornitologů mohou větrníky způsobovat ztrátu jejich přirozeného životního prostředí a narušovat potravní, hnízdní a zimovištní podmínky ptáků (11). Smrtelným nebezpečím jsou pak pro ptáky dvoutunové lopatky otáčející se rychlostí až 200 kilometrů v hodině. Jan Beyea z Národní Abdubonovy

společnosti (největší spolek milovníků ptáků v USA) varuje, že by kvůli nim mohlo celé odvětví skončit stejně neblaze, jako vodní elektrárny. Ty byly původně také hitem zelené agendy, později byly ale kvůli svým negativním ekologickým dopadům zavrženy (12).

Kalifornská energetická komise (CEC) odhaduje, že jen v rotorech elektrárny v Altamont Pass každoročně kromě desetitisíců menších ptáků zahynou až čtyři stovky dravců patnácti druhů. Mezi nimi je také 40 - 60 orlů skalních (Aquila chrysaetos, v USA "golden eagle"), který patří k ohroženým druhům (13). V Kalifornii přitom hnízdí jen asi 500 párů orlů skalních (14), takže jde o každoroční úbytek 4 - 6 %. Čtyřletá podrobná studie ornitologa Graingera Hunta z Kalifornské univerzity v Santa Cruz v roce 1998 prokázala, že jejich populace se už zmenšuje (15). Hunt navíc hned v úvodu své studie uvádí, že usmrcených orlů bude ve skutečnosti mnohem víc, než kolik se jich podařilo zdokumentovat. Nejpodstatnějším závěrem studie je, že rotory elektráren jsou odpovědné až za 38 % všech úmrtí ze skupiny orlů, které Hunt označil vysílačkami. Přestože jsou některé zabité ptačí druhy chráněny

kalifornskými i federálními zákony a za jejich usmrcení hrozí vysoké pokuty (16), větrným společnostem to kupodivu prochází bez trestu. Kdyby přitom stát postupoval přesně podle litery zákona, měly by být podle amerického biologa Hanse Peterse větrné elektrárny zavřeny (17).

Právě masakrování ohrožených orlů zlatých přimělo před

několika lety prestižní ochranářskou americkou organizaci Sierra

club označit větrníky za "mixéry oblohy" (18). Audubonova ornitologická společnost sice větrníky obecně podporuje, požaduje ale moratorium na jejich výstavbu v oblastech, kde by mohly ohrožovat ptáky (19). V září 1999 se jejím aktivistům podařilo doslova na poslední chvíli zastavit projekt firmy Enron, jejíž větrná elektrárna v kalifornském Gormanu by se podle aktivistů stala "smrtící pastí" pro posledních 49 kondorů, přežívajících ve volné přírodě (20). Dnes se Audubonova společnost s dalšími 25 ochranářskými skupinami reprezentujícími 10 milionů členů snaží zastavit projekt mamutí větrné elektrárny v americkém Nantucket sound, který by mohl mít "devastující vliv" na přírodu (21). Organizace Greenpeace projekt naopak podporuje.

Smlouva s ďáblem

"Ekologicky přínosné" větrníky ale decimují opeřence i v Evropě. Měsíčník Winpower monthly před časem přiznal, že 269 turbín španělské elektrárny Tarifa zabíjí "významné množství" třinácti druhů ptáků, chráněných zákony EU (22). Fotografie supa, přeseknutého napůl jedním z jejích rotorů vzbudila mezi ochranáři pobouření (na obálce ji zveřejnil časopis americké Audubonovy společnosti, /23/). Loni na podzim pronikla na veřejnost utajovaná studie španělského biologa J. M. Lekuony, který v letech 2000-2001 napočítal pod 400 větrníky v severošpanělské provincii Navarra 432 mrtvých dravců, 671 netopýrů a 6152 menších ptáků. Přepočítáno na celkem 10 000 španělských větrníků to znamená každoroční smrt 10 800 dravců, 16 775 netopýrů a 153 800 menších ptáků (24).

Ornitologové Winkelman a Karlsson zjistili, že jedna jediná trubína

elektrárny Nasudden ve Švédsku zabila v období tahu za jedinou noc 49

ptáků (25). Holanská ornitologická skupina Vogelbescherming v létě 2001

protestovala proti vládnímu záměru postavit 200 větrníků s tím, že už ty dnes existující "rozsekají na malé kousky tisíce ptáků ročně" (26). V létě 2001 musel být po ostrých protestech britské Královské společnosti pro ochranu ptactva zastaven projekt větrné elektrárny Denbigh Moors, protože v lokalitě byly objeveny vzácné druhy ptáků (27).

Spor, který se o mrtvé opeřence vede už zhruba od počátku 80. let, rozštěpil ekologisty na dva tábory. Některé nadnárodní zelené skupiny (a elektrárenské společnosti) z ideologických důvodů vliv větrníků na ptáky

bagatelizují jako "biologicky a statisticky nevýznamný" (28). Opačný názor mají lokální spolky na ochranu fauny, argumentující výše uvedenými alarmujícími "tvrdými" daty. Boj má často až tragikomickou podobu.

Pobočka Přátel země (FoE) z britského Walesu se například snaží proti vůli místních občanů prosadit větrnou elektrárnu v Porthcawlu (29), zatímco německá pobočka stejné organizace se naopak pokouší stížností Evropské komisi zastavit plánovanou větrnou elektrárnu Butendiek (30). "Podporou větrníků uzavřeli ekologisté smlouvu s ďáblem," shrnuje americká publicistka Amy Linn. "Dosáhli bodu, kdy se řešení stávají problematickými a kdy

je na odpovědích krev" (31).

Dvojí metr

Americký program Capture the wind (tedy silně "provětrný" zdroj)

uvádí, že jen v USA větrníky každoročně zabijí až 40 000 opeřenců (32). Tento odhad představuje jen špičku ledovce, a to hned z několika důvodů: 1.

Ornitologové nestihnou monitorovat všechny elektrárny, ale jen vybraný vzorek, který navštěvují jen jednou či dvakrát týdně. Výsledek, přepočítaný na všechny větrníky, proto může být proto zatížen statistickou chybou. 2.

Pokud rotor větrníku zasáhne menšího ptáka, často z něj nezbyde skoro nic, co by bylo možno identifikovat. 3.

Z amerických výzkumů úmrtí ptáků na komunikačních věžích (které se v principu nijak neliší od větrníků) je doloženo, že až 64 - 100 % mrtvých ptáků seberou kočkovité šelmy a další zvířata živící se zdechlinami (33). 4.

Další část stihne ještě před příjezdem inspekčního týmu uklidit obsluha elektráren, kterým mrtví ptáci kazí imidž - mluví se o tzv. "cheating factor", čili podvodném faktoru (34). 5.

Provozovatelé větrných elektráren dnes představují silnou, vlivnou a bohatou průmyslovou lobby a některé ornitologické skupiny od nich dostávají peníze, což se bohužel týká nejen USA (35), ale také Evropy (36). Jejich tvrzení, že počet zabitých ptáci je ve skutečnosti menší, pak samozřejmě nelze brát příliš vážně. 6.

Navíc existují přímé důkazy o záměrně podhodnocených a zmanipulovaných statistikách (37). Příkladem takové "mírně doladěné" statistiky může být třeba souhrnný přehled amerického National wind coordinating committee (NWCC), podle něhož vlastně de facto žádný problém s ptáky neexistuje (38).

Skutečný počet zabitých ptáků je velmi těžké odhadnout, protože se musíme spolehnout jen na nepřesné extrapolace:

Španělský ochránce přírody Mark Duchamp po započtení všech výše uvedených "snižujících" faktorů odhaduje, že jen v USA zahyne více než 200 000 ptáků ročně (39 ). S využitím údajů ornitologů Winkelmanna a Karlssona došel Duchamp k celosvětovému číslu 24,5 milionu mrtvých ptáků ročně (40).

Ornitologové Howel a Noone uvádějí, že jeden kalifornský větrník zabije 0-37 ptáků ročně (41). Jestliže Kalifornie měla v roce 2000 asi 13 000 větrníků (42), mohly teoreticky ročně pozabíjet až 480 000 ptáků. S rozvojem větrné energetiky bude ale samozřejmě jejich počet prudce stoupat. "Větrníky se dnes začínají stavět ve východní polovině USA," napsal mi v e-mailu americký ornitolog Bill Evans, který smrt ptáků při střetu s průmyslovými stavbami dlouhodobě sleduje (43). "Je to oblast, kde se dá předpokládat větší množství mrtvých ptáků". V článku o Billu Evansovi prestižní odborný časopis Science odhadl, že na 140 000 vysílačích zabije asi 4 miliony ptáků ročně (44). Vysílače jsou přitom pro ptáky mnohem méně nebezpečné, protože se na nich na rozdíl od větrníků nic netočí.

Když loni v listopadu ztroskotal u španělských břehů tanker Prestige, zahynulo podle Respektu 10/2003 ve vyteklé ropě 100 000 ptáků (45) - tedy stejné množství, jaké v USA podle konzervativních odhadů propagátorů větrné energie (46) zabijí větrníky za pouhé dva a půl roku (40 000). Greenpeace, propagující větrnou energii, tak sice bojuje proti "vražedným" ropným tankerům, ptáky ale neváhá obětovat ideologii podpory obnovitelných zdrojů za každou cenu. Loni v květnu tato organizace představila studii, podle níž by měl vítr za dvacet let pokrýt 12 % celosvětové spotřeby, což prý je ekvivalent dvou třetin dnešní spotřeby USA (47). O ceně ve výši tří milionů mrtvých opeřenců ročně (tedy třiceti havárií Prestige) už

aktivisté Greenpeace nemluví (48). I kdyby se americká energetika přeorientovala na vítr jen z 20 %, jak požaduje Asociace pro větrnou energii (AWEA), znamenalo by to 880 000 mrtvých ptáků ročně (49) - tedy ekvivalent devíti havárií Prestige.

V srpnovém čísle časopisu Science (2001) vyšel článek dvou profesorů Standfordovy univerzity, podle něhož by ke splnění amerických závazků z Kjóta stačilo postavit 236 000 větrníků (50). Pokud to vynásobíme horní hranicí výše uvedeného odhadu ornitologů Howela a Noona, zjistíme, že by USA za vyřešení problému skleníkových plynů s pomocí "ekologicky čisté větrné energie" zaplatily každoroční cenu ve výši 87,3 milionu mrtvých ptáků. Pokud budeme pracovat s odhadem časopisu Science, podle něhož na 140 000 amerických komunikačních věžích každoročně zahynou 4 miliony ptáků (51), stálo by USA splnění Kjóta ročně životy 6,74 milionu ptáků. Šéf Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA) Klaus Rave letos v červnu odhadl, že v roce 2050 by měla mít Evropská unie instalovaný větrný výkon 50 000 MW, což je asi 25 Temelínů (52). S použitím amerického odhadu Roberta Bradleye by to teoreticky znamenalo smrt 1 155 200 ptáků ročně. Podle Hnutí Duha (53) je v české republice reálně využitelný potenciál asi 1600 větrníků. Ročně by teoreticky usmrtily až 59 200 ptáků (odhad Howel a Noone). Zatímco v USA se větrníky setkávají s bouří odporu nejvýznamějších národních "zelených" spolků, Hnutí Duha je paradoxně podporuje.

Možnosti, jak počet opeřených obětí "ekologicky šetrného zdroje energie" snížit, jsou přitom bohužel velmi omezené. Větrná lobby argumentuje novými typy "birdfriendly" turbín, které se otáčejí pomaleji, aby se jim ptáci stačili vyhnout (54). Pro zajištění stejného výkonu musejí být ale zase vyšší - výsledkem je silnější hluk a větší zásah do krajinného rázu. Zástupci amerického Výboru pro koordinaci větrné energie (NWCC) navíc loni v létě přiznali, že vlivu velikosti a designu turbín na ptačí mortalitu zatím příliš

nerozumíme (55).

Teoreticky je možné nestavět větrníky v místech zvýšeného výskytu ptáků. Dravce ale elektrárny lákají. U pat stožárů totiž hledají útočistě hlodavci, kterými se živí (56) a v době, kdy jsou elektrárny vypnuty, je dravci navíc využívají k odpočinku (57). Oba tyto faktory samozřejmě snižují jejich ostražitost. Orli skalní loví podél horských hřebenů a létají přitom ve výškách do 100 metrů - jejich predační etologie se tedy přímo protíná s topografickým umístěním větrníků, což zvyšuje mortalitu. K tomu je třeba přičíst fakt, že lovící pták fixuje svůj zrak na kořist a ve chvíli útoku nevnímá nic kolem sebe (58). Pokud je dravec rotorem zabit, snaží se uvolněné lovecké teritorium okamžitě obsadit další jedinec. Migrující ptáci jsou zase podle časopisu Science (59) v noci přitahováni červenými výstražnými světly pro leteckou navigaci, kterými jsou kromě vysílačů vybaveny také větrné elektrárny (60). Místa se silným, trvalým větrem, kde se větrníky stavějí, ptákům navíc často slouží jako migrační trasy. To je třeba případ španělské větrné elektrárny Tarifa, která stojí přímo na jedné ze dvou hlavních "ptačích dálnic" přes Středozemní moře (61). Plánovaná elektrárna v americkém Nantucket Sound, podporovaná Greenpeace (62) by zase měla ležet na tzv. "Atlantic flyway", jedné z největších ptačích migračních tras světa (63). "Pokud větrníky postavíte na migračních trasách, stanou se z nich ptačí mixéry," shrnuje Jeff Tittel, ředitel pobočky Sierra Clubu v New Jersey (64).

Mlčící česká veřejnost

Jaká je situace v Česku? Mediálně asi nejznámější větrnou elektrárnu v Jindřichovicích pod Smrkem stihly úřady povolit ještě předtím, než začal platit zákon požadující studii o vlivu na životní prostředí (EIA). Dopad Jindřichovic na ptačí populace neznáme - nebyla totiž zpracována ani ornitologická studie, kterou běžně vyžadují američtí ochranáři (65). Zkušenosti ze světa přitom dokazují, že nepříznivý vliv větrných elektráren na životní prostředí se často projeví až poté, co jsou uvedeny do chodu (66). Podle Hnutí Duha je v Česku reálně využitelný potenciál asi 1600 větrníků. Že by ročně teoreticky usmrtily až 60 000 ptáků se už od ekologistů nedozvíme. Zatímco západní veřejnost na obranu přírody proti invazi větrníků zakládá občanská sdružení a snaží se právními obstrukcemi blokovat jejich výstavbu, česká veřejnost je zatím přijímá bez výhrad. Monstra, která zničí ráz českého venkova a ohrožují ptáky, přitom našemu životnímu prostředí nijak nepomohou - už dnes se totiž 40 % domácí produkce elektřiny vyváží. Výstavba další nadbytečných (a zbytečných) zdrojů bude tedy de facto znamenat jen vývoz českého životního prostředí. Vražedné větrníky se k nám s podporou ekologistů paradoxně tlačí právě v době, kdy bylo v rámci sítě evropských chráněných území Natura schváleno 41 lokalit na ochranu ptáků (67).

POZNÁMKY:

1: http://respekt.inway.cz/clanek_detail.php?sel_id=803&rocnik=2003&cislo=24

2: http://www.eru.cz/frameset_cz.htm, cenové rozhodnutí 1/2002 z 28. listopadu 2002

3: Například Karel Polanecký z Hnutí Duha označil v Respektu větrníky za "čistý a ekologicky šetrný zdroj" (http://respekt.newton.cz/qfullhit.htw?CiWebHitsFile=%2Fnoviny%2Fspa%2Fre%2F2003%2F04%2F14%2FRE16a20A%2Ehtm&CiHiliteType=Full&CiRestriction=Polaneck%FD&CiCodePage=1250).

4: www.saveoursound.org/darmstadt.html

5: (http://mitosyfraudes.8k.com/INGLES/RenewableEnergy.html

6: http://www.stanford.edu/~moore/Renewable.html

7: Přehled občanských sdružení bojujících proti větrným elektrárnám včetně kontaktů lze najít například na adresách www.windkraftgegner.de, www.windkraftgegner.de/texts/ausland.html, www.countryguardian.net/actiongrps.htm, www.countryguardian.net/worldwide.htm, www.calaggio.it/spazio4.htm, www.geocities.com/nigbarnes/#links nebo http://www.saveoursound.org/moreoffshore.html

8: Například www.countryguardian.net/case.htm#gnoise

9: Například www.countryguardian.net/case.htm#dlandscape

10: http://www.sierraactivist.org/article.php?sid=30513

11: Například www.bsc-eoc.org/download/PEIwind.pdf nebo www.massaudubon.org/News_&_Action/Windpower2.pdf

12: Například www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html nebo www.darrylmueller.com/usatoday3.jpeg

13: www.darrylmueller.com/eaglewindmill593.html

14: http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html

15: http://www.nationalwind.org/pubs/avian98/03-Hunt-Golden_Eagles.pdf

16: www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html

17: www.darrylmueller.com/trib789opposew.jpeg

18: V originále "cuisinarts of the air", např. www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html, www.darrylmueller.com/usatoday2.jpeg nebo www.cato.org/dailys/11-21-97.html

19: Například www.darrylmueller.com/usatoday3.jpeg nebo http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html

20: www.safewind.info/articles/BirdsofaFeather.htm

21: Například http://www.safewind.info/articles/windpower_7_8_03.htm, http://www.saveoursound.org/ nebo http://www.iwc.org/IWC_at_work/windfarm/nantucket.pdf

22: Například http://www.geocities.com/nigbarnes/#bat,

http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html nebo

http://www.countryguardian.net/case.htm#lbirds

23: http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html

24: www.darrylmueller.com/navarra_spain_birdkills.html

25: www.protecttheflinthills.org/information/misap.pdf

26: http://www.heartland.org/archives/environment/jul01/fowl.htm

27: http://news.bbc.co.uk/1/hi/wales/1432541.stm

28: Například http://www.awea.org/faq/sagrillo/swbirds.html nebo http://www.geocities.com/nigbarnes/#bat

29: http://www.foe.co.uk/cymru/english/press_releases/2002/Porthcawl_windfarm.html

30: http://www.planetark.org/dailynewsstory.cfm/newsid/20649/story.htm

31: Amy Linn cituje například www.darrylmueller.com/usatoday2.jpeg, www.darrylmueller.com/usatoday3.jpeg nebo http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html

32: http://www.mpsutility.com/fall2002.htm. Tento velmi konzervativní odhad ale ve skutečnosti nepochází z roku 2002, ale z roku 1992 (http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html). Není zcela jasné, zda je vztažen k tehdejší instalované větrné kapacitě, ale analytik Robert Bradley jej v roce 1997 vztáhl k instalované větrné kapacitě 1731 MW - přijměme tedy tuto jeho extrapolaci jako vědomé zjednodušení. Jestliže je dnešní instalovaný větrný výkon v USA 4700 MW (http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=136723), zjistíme jednoduchou trojčlenkou, že dnes zabijí větrníky každoročně jen v USA nikoli 40 000, ale 108 600 ptáků. V dalším textu pro zjednodušení pracuji s původním číslem 40 000 (tj. jako kdyby od roku 1992 instalovaný větrný výkon v USA nevzrostl), pokud není uvedeno jinak.

33: www.iberica2000.org/Articulo.asp?CodArt=DD4554

34: www.darrylmueller.com/bird.kill.html

35: www.darrylmueller.com/bird.kill.html

36: www.iberica2000.org/Articulo.asp?CodArt=DD5930

37: www.darrylmueller.com/us.bird.fatalites.html

38: http://www.nationalwind.org/pubs/avian_collisions.pdf

39: www.darrylmueller.com/us.bird.fatalites.html

40: www.protecttheflinthills.org/information/misap.pdf

41: www.bsc-eoc.org/download/PEIwind.pdf

42: www.energy.ca.gov/wind/overview.html

43: www.towerkill.com

44: http://www.safewind.info/pdf/science_article.pdf

45: http://respekt.inway.cz/clanek_detail.php?sel_id=325&rocnik=2003&cislo=10

46: http://www.mpsutility.com/fall2002.htm

47: http://www.ewea.org/doc/28-05-02%20-%20Wind%20Force%2012%20-%20The%20Will%20for%20Wind.pdf

48: Robert Bradley (http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html) v roce 1997 přepočítal 10 000 ptáků zabitých podle konzervativních odhadů tehdejší instalovanou větrnou kapacitou /1731 MW/ na tehdejší celkovou energetickou kapacitu USA /cca 770 GW/. Dospěl k číslu 4,4 milionu, dvě třetiny z toho jsou 3 miliony.

49: Výpočet je odvozen stejně jako v poznámce č. 48.

50: www.darrylmueller.com/wind.verses.coal.html

51: www.safewind.info/pdf/science_article.pdf

52: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=136723

53: brožurka "Aby se nám rozsvítilo - šetrné zdroje energie pro každého", v roce 2000 vydalo Hnutí Duha

54: www.ceert.org/ip/wind.html

55: Například http://lists.essential.org/pipermail/ok-sustainability/2002-July/000493.html nebo http://www.nationalwind.org/pubs/avian_collisions.pdf

56: http://www.cato.org/pubs/pas/pa-280.html

57: www.protecttheflinthills.org/information/misap.pdf

58: www.bsc-eoc.org/download/PEIwind.pdf

59: www.safewind.info/pdf/science_article.pdf

60: http://www.massaudubon.org/News_&_Action/Windpower2.pdf

61: http://www.nationalwind.org/pubs/wes/wes02.htm

62: http://www.safewind.info/articles/windpower_7_8_03.htm

63: http://www.saveoursound.org/environmental.html

64: http://www.gsenet.org/library/11gsn/2002/gs021209.php#WINDMILLS%20MAY%20BLOW%20ENERGY%20THIS%20WAY

65: http://www.saveoursound.org/environmental.html

66: http://www.iwc.org/IWC_at_work/windfarm/nantucket.pdf

67: http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=156102


Další články tohoto autora:
Ivan Brezina

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku