Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 16.4.2004
Svátek má Irena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Stranou minulosti je i ODS
 >POLITIKA: Eurohappening
 >EKOLOGIE: Mixéry oblohy
 >BÁSEŇ: Umírá člověk
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Kedsky
 >PSÍ PŘÍHODY: Zapomenutý čert
 >O KNIZE: Šejdíři, investigativci a záhadný svět tajných služeb
 >SVĚT: Shánění viníka , který usnul na stráži
 >PENÍZE: Stovky milionů úspor pohřbeny pod lavinou?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >TÉMA: Spor o regulování či neregulování nájemného
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jakým směrem se budou ubírat vztahy mezi Německem a Českem?
 >POLITIKA: Tolerance.
 >O KNIZE: Osudná domýšlivost Friedricha Hayeka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nesmrtelná motorka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kronika dne  
 
16.4. Obchod jako obvykle, pane prezidente
(nov)

Na rčení Bussines as usual, které používali britští premiéři, kupříkladu Winston Churchill a Margaret Thatcherová, jako odpověď na otázku, co je devízou Velké Británie - jsem si vzpomněl při sledování diskuse, která se rozproudila kolem cesty prezidenta Václava Klause do Číny ještě dříve, než na ni včera vyrazil - i s početnou delegací českých podnikatelů a obchodníků.
Různé iniciativy za lidská práva, jako např. sdružení Olympic Watch, se na něho obrátila, aby za státní návštěvy mluvil s čínskými představiteli o lidských právech "v míře co nejvíce možné". Nu, kdyby si tak opravdu počínal a zaměnil diplomatická jednání, jež mají Česko představit jako obchodního partnera v tom nejlepším světle, za čtení morálních levit hostitelům, choval by se nejen jako nevychovanec, ale i jako politický jeliman.

Ano, v Číně je více než čtvrt milionu lidí, jež nesouhlasí s režimem, drženo v pracovních táborech a ročně popraveno na 15 tisíc odsouzenců. Jenže vadilo to, kupříkladu francouzskému prezidentovi Chirakovi, který tak rád rozdává morální poučení, aby koncem ledna čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa za jeho návštěvy Francie osobně nevítal již na letišti? Chirac se sice během společných rozhovorů dotkl lidských práv - avšak jen letmo - o to vehementněji pak ale odsoudil tchajwanské referendum o hrozbě raketového arsenálu na čínské straně Tchajwanské úžiny. Proč by se tedy měl Klaus chovat jinak než Chirac? Neuplatňují tady bojovníci za lidská práva Orwellův bonmot, že všechna zvířata jsou si rovná, ale některá (ta velká) jsou si rovnější?

Četl jsem i v jednom komentáři větu, že Klausova návštěva potvrdí legitimitu čínského komunistického režimu - jako by se jednalo o bezvýznamnou banánovou republiku po stém převratu a nikoli o stálého člena Rady bezpečnosti OSN a zemi se standardními diplomatickými vztahy prakticky s celým světem (k výjimkám patří pochopitelně Tchaj-wan). To možná není žádný důvod k jásotu, leč do komunisticko-kapitalistické Číny každý týden připlyne miliarda USD zahraničních investic, za posledních 5 let přírůstky HDP neklesly pod 7,5 % a snad neexistuje světová firma, která by v Číně už neměla svou filiálku.

I toto zaznělo jako argument proti Klausově návštěvě v doprovodu obchodní delegace. Diplomatický zisk čínských komunistů je prý jistý, kdežto komerční úspěch českých podnikatelů více než nejistý - právě kvůli té obrovské konkurenci. Což je úvaha na úrovni hráče, který si stěžuje: Nikdy jsem nevyhrál a proto jsem nikdy nevsadil.
Chápu, že to organizace pro ochranu lidských práv musely zkusit i na českého prezidenta, nicméně politik není aktivista a proto lze Klausovi do Číny jenom přát - obchod jako obvykle, pane prezidente.

Mrož


Další články tohoto autora:
(nov)

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku