Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Pátek 16.4.2004
Svátek má Irena




  Výběr z vydání
 >POLITIKA: Stranou minulosti je i ODS
 >POLITIKA: Eurohappening
 >EKOLOGIE: Mixéry oblohy
 >BÁSEŇ: Umírá člověk
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Zlatá padesátá - Kedsky
 >PSÍ PŘÍHODY: Zapomenutý čert
 >O KNIZE: Šejdíři, investigativci a záhadný svět tajných služeb
 >SVĚT: Shánění viníka , který usnul na stráži
 >PENÍZE: Stovky milionů úspor pohřbeny pod lavinou?
 >MEJLEM: Ohlasy a názory čtenářů
 >TÉMA: Spor o regulování či neregulování nájemného
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Jakým směrem se budou ubírat vztahy mezi Německem a Českem?
 >POLITIKA: Tolerance.
 >O KNIZE: Osudná domýšlivost Friedricha Hayeka
 >RODINA A PŘÁTELÉ: Nesmrtelná motorka

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
16.4. O KNIZE: Šejdíři, investigativci a záhadný svět tajných služeb
František Schilla

Renomovaný britský publicista Paul Eddy, který se zhruba tři desetiletí specializuje na bezpečnostní problematiku, tedy starší kolega obdobně specializovaného investigativce Jaroslava Spurného z Respektu, se podobně jako Spurný věnuje také tvorbě beletristické.

Napsal mimo jiné sérii thrillerů s hlavní hrdinkou Grace Flintovou, inspektorkou britského Útvaru pro závažné trestné činy. První román flintovské série vyšel předloni v české verzi "péčí" nakladatelství Jiří Buchal - BB art. Slovo "péče", v nakladatelské branži tradičně používané, zde ovšem záměrně klademe do ironizujících uvozovek. V daném případě znamenala totiž ona "péče" spíše medvědí službu. Z napínavého akčního čtiva, jakým originál nepochybně je, vzniklo v české verzi něco jen velmi těžce čtenářsky stravitelného.

Pokud bychom měli dotyčný překladatelsko-nakladatelský produkt BB artu (Paul Eddy: Profesionál. Přeložila Lenka Macků, redakce textu Zuzana Pokorná, jazyková korektura Kateřina Kebrtová. Vydal Jiří Buchal - BB art v roce 2002, 346 s.) v určitém až brutálním zjednodušení charakterizovat jednou větou, byla by to věta o tom, že pachatelé daného produktu obecně investigovali velice málo. Skutečný obsah díla, tj. obsah románu ve smyslu anglického originálu, tak pro čtenáře české mutace románu namnoze zůstává záhadou. S přibývajícími stránkami se zato v české knize hromadí věcné chyby a nesmysly natolik zásadní povahy a v takovém rozsahu, že vzhledem k formátu, odborné erudici a dlouholeté praxi britského autora prostě nemohly vzejít z jeho pera.

Málokterý čtenář se přenese zejména přes vyslovené protimluvy a nesrovnalosti. Zlotřilec jménem Cadessi třeba během akce protiteroristického komanda přiskočí uvnitř obklíčeného domu k oknu a "spustí palbu od boku", a to dokonce po tak dlouhou dobu, dokud "nevyprázdní zásobník"(s. 308). Jeden z připravených ostřelovačů hbitě ustřelí Cadessimu hlavu, a to prý - navzdory časovému údaji z předchozí pasáže - okamžitě, jakmile postřehne za oknem podezřelý pohyb a zalesknutí zbraně (s 308). Podle jiné pasáže je ovšem Cadessi od určité chvíle až do své smrti již střelných zbraní zbaven (jeho zbraní se zmocní hlavní hrdinka), takže by ani neměl čím střílet (s. 313). K dovršení informačního guláše se po obsazení domu protiteroristickou jednotkou najde v celém domě jenom jediná střelná zbraň - v jiné místnosti a pod jinou mrtvolou (s. 316)!

Podle zákonitostí žánru by měl čtenář vysoce akční čtivo zhltnout "na jeden zátah". Tak to nepochybně funguje při četbě originálu. (Proto je koneckonců Paul Eddy autorem čtenářsky úspěšným a opakovaně vydávaným.) Postupně se vršící věcné nesrovnalosti v české mutaci však čtenáře dezorientují natolik, že se knihou může prokousávat jenom se stále vzrůstajícími obtížemi.

Jako určitý svérázný doplněk ke vzájemně rozporným pasážím se v české mutaci porůznu vyskytují nejrozmanitější "volné kreace" - samostatné, z kontextu jakoby vyčleněné zmatečné motivy, nepříliš smysluplné momenty, mátožné postavy. Typickým společným rysem všech takových "volných kreací" je jejich náhlý, jednorázový, místy až šokový výskyt. Nebývají nijak uvedeny; v dalším textu knihy sice nejsou výslovně zpochybněny, leč ani blíže objasněny. Zanechají po sobě pokaždé jenom jeden otazníček navíc v postupně se prodlužující řadě. A každý z těchto otazníků přímo volá po letmé či hlubší rešerši.

Za všechny kuriózní "volné kreace" made in BB art uveďme fantasmagorickou postavu jakéhosi pana Langleyho. Ta se na scéně objeví zčistajasna na s. 336 a stejně náhle ze scény záhy zmizí. V celé knize figuruje pan Langley pouze a jenom na s. 336 a nikde jinde. Jedna z románových postav prý poslala "vzkaz Langleymu, že ví o několika operacích CIA, které byly zmanipulovány…", načež prý o nabízené informace "Langley projevil zájem". Zoufalý čtenář, který se na předchozích třech stovkách stran s žádným panem Langleym nesetkal, se otáže: "Jaký zas Langley?! Co tady má co dělat nějaký Langley? Odkud se vzal? Kdo to vůbec je?!" Později se zase táže: "Kam se jen poděl pan Langley?" Odpovědí na tyto zcela logické otázky se na stránkách české mutace románu nedočká. A tak čtenáři nezbude než zainvestigovat vlastními silami pomocí vymoženosti, kterou v BB artu zjevně neznají, totiž internetu. Internetové encyklopedie mu prozradí, že příjmením Langley se honosil či honosí mimo jiné významný chemik, dále dva známí architekti, americký astronom atd., atd. Především však ze všech těchto internetových databází na uživatele doslova křičí údaj o tom, že v městě Langley ve Virginii se nachází ústředí CIA! Záhada ze s. 336 je rázem vysvětlena! Nejednalo se o vzkaz žádnému panu Langleymu, nýbrž o vzkaz DO LANGLEY čili do ústředí CIA! A nikoli jakýsi pan Langley, nýbrž opět uvedené ÚSTŘEDÍ CIA (čili CIA sama) pak o nabízené informace PROJEVILO ZÁJEM!

Jaký z toho všeho plyne závěr? U překladových publikací by nemělo docházet k šizení čtenáře (= zákazníka, spotřebitele) v žádném ohledu, tedy ani k šizení co do objemu a intenzity doprovodných rešerší. Jinak má o investigativní kratochvíle postaráno pro změnu jeden každý čtenář, který si podobnou knihopodnikatelskou slátaninu pořídí.




Další články tohoto autora:
František Schilla

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku