Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 20.4.2004
Svátek má Marcela




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Dětské oběti – prevence
 >ARCHITEKTURA: Psí Kateřinky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pláč jazyka českého
 >FUTUROLOGIE: Je mu 136 let a je i sexuálně výkonný.
 >EKOLOGIE: K jezům aneb s bobrem ve znaku
 >EKOLOGIE: Rakousko méně zelené
 >SPOLEČNOST: Čtyři nohy dobrý, dvě nohy špatný!
 >PŘÍBĚH: Z dějin budování socialismu: Na Čůrandě
 >POSTŘEH: O volantu
 >EKONOMIKA: Růstový výhled americké ekonomiky podporuje pozitivní očekávání
 >PENÍZE: Složený úrok, reforma penzí a neznalost matematiky
 >POLITIKA: Unesli vás? Hlavně nebuďte Polák, Američan nebo Žid
 >POLITIKA: Teličkova šťastná hvězda?
 >ŠKOLSTVÍ: Nadaní v MŠ Rozmarýnek
 >GLOSA: Budeme hrát kanadským stylem ?!?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Kultura  
 
20.4. ARCHITEKTURA: Psí Kateřinky
Zdeněk Lukeš

V sobotu proběhla první letošní Psí vycházka. Tentokrát jsem se pohybovali na Novém Městě pražském. Vystartovali jsme na Karlově náměstí, pověděli si něco o historii nové a Pražany neoblíbené dominanty - administrativě na rohu Resslovy ulice, něco o četných pomnících na náměstí (Roezel, Purkyně, Krásnohorská, Světlá, Hálek).

Pak jsme pokračovali kolem nemocnic k areálu kateřinské zahrady a byli se podívat v tomto zpustlém parku. Za zdí stojí býv. Fysikální ústav německé university, kde mladý Albert Einstein se zálibou pozoroval pacienty psychiatrické léčebny (viz obrázek). K tomu se váže vtipná historka, kterou jsem kdysi někde četl, ale už si ji nepamatuju. Nezná ji někdo?

Pan doktor Slavík přítomnému publiku (tj.asi 60 lidí) představil revitalizační projekt, který počítá s tím, že se zahrada zpřístupní veřejnosti, trochu se upraví a mladí výtvarníci tam nainstalují své sochy. Kostel sv. Kateřiny (pův. gotický, přestavěný Kaňkou do barokní podoby, jen věž zůstala gotická) se opravuje a budou se tam pořádat koncerty a jiné akce.

Nedalo mi, abych nepřipomněl ponurý osud Kotěrova žáka Jana Letzela, který tu skončil svůj život. Proslavil se budovou Průmyslového muzea v Hirošimě, ale paradoxně až léta po své smrti, když jeho dům přežil atomový výbuch a stal se troskou - památníkem.

Pak jsem šli kolem Hlávkovy Zemské porodnice, která tvořívá kulisu filmových horrorů a detektivek, anžto je ve stylu cihelné gotiky, a po schodech dolů do areálu Albertova. Zde jsou nejcennější budovy arch. Aloise Špalka - Hlavův anatomický a Purkyňův patologický ústav (nebo je to naopak - Hlavův patologický…?). Tentokrát s námi nešli žádní psi a to bylo dobře, protože tady je jejich pohyb zapovězen, asi, aby neodnesli nějaký preparát (na obrázku zrovna jeden pes kráčí, ale ten k nám nepatřil a je na vodítku).

A to byl konec vycházky. Počasí bylo ideální a tak na závěr pivo v hospůdce u rozpadajícího se nádražíčka Praha-Vyšehrad. Příští Psí vycházka povede mezi secesní vily Bubenče a uskuteční se asi za tři týdny. Ještě upozorním.

Zdeněk Lukeš
Archiv rubriky Architektura až do r. 1998


Další články tohoto autora:
Zdeněk Lukeš

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku