Neviditelný pes  |  Zvířetník  |  Ekonomika  |  Věda  |  SciFi Úterý 20.4.2004
Svátek má Marcela




  Výběr z vydání
 >TÉMA: Dětské oběti – prevence
 >ARCHITEKTURA: Psí Kateřinky
 >ŠAMANOVO DOUPĚ: Pláč jazyka českého
 >FUTUROLOGIE: Je mu 136 let a je i sexuálně výkonný.
 >EKOLOGIE: K jezům aneb s bobrem ve znaku
 >EKOLOGIE: Rakousko méně zelené
 >SPOLEČNOST: Čtyři nohy dobrý, dvě nohy špatný!
 >PŘÍBĚH: Z dějin budování socialismu: Na Čůrandě
 >POSTŘEH: O volantu
 >EKONOMIKA: Růstový výhled americké ekonomiky podporuje pozitivní očekávání
 >PENÍZE: Složený úrok, reforma penzí a neznalost matematiky
 >POLITIKA: Unesli vás? Hlavně nebuďte Polák, Američan nebo Žid
 >POLITIKA: Teličkova šťastná hvězda?
 >ŠKOLSTVÍ: Nadaní v MŠ Rozmarýnek
 >GLOSA: Budeme hrát kanadským stylem ?!?

 >>> HLAVNÍ STRÁNKA  >>  Společnost  >>  Ekologie  
 
20.4. EKOLOGIE: Rakousko méně zelené
Jaroslav Jirát

Rakouský ministr životního prostředí Josef Pröll částečně ustoupil minulou středu v otázce emisních limitů tlaku podnikatelů a resortu hospodářství a na období 2005 až 2007 a zvýšil objem bezplatných certifikátů na emise pro průmyslové a energetické podniky na 33 milionů tun oxidu uhličitého ročně. Alpská republika se v rámci Kjótského protokolu zavázala, že do roku 2010 sníží objem skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 13 procent. V roce 2002 však celkový objem emisí činil 84,6 milionu tun, což bylo v porovnání s rokem 1990 o 8,5 procenta více. To znamená, že nyní musí země každý rok snižovat skleníkové plyny o nejméně 1,4 milionu tun, aby dostála svým závazkům.
Rakouští ekologisté Prölla kritizují. "Rozhodnutí znemožňuje v oblasti průmyslu a energetiky investice do možných úspor oxidu uhličitého," řekl mluvčí rakouské pobočky Greenpeace s tím, že jde o povolení devastace klimatu. Nejspíš už zapomněl, jak jeho předchůdci v roce 1978 buntovali proti jaderné elektrárně v Zwettendorfu a bylo jim úplně jedno, že Rakousko tehdy, "díky ekologické ohleduplnosti" dováželo elektřinu také z neodsířených polských uhelných elektráren. Pokud by zwettendorfská elektrárna pracovala, mělo by dnes Rakousko starosto podstatně menší: naše dvě jaderné elektrárny, dukovanská a temelínská, ušetří ročně 28 mil. tun CO2, čili téměř přesně kompenzují ekologický hřích rakouského průmyslu.
Nedlouho po ukončení kampaně proti Temelínu se tak ekologistická chcíplá kočka vrací na rakouské území. Zlomyslnost by teď velela s poukazem na závazky z Kjótského protokolu okázale nabízet Rakušanům čistou energii z Temelína a nenápadně poukazovat na Zwettendorf, který se rozpadá na Podunajské stezce. Můžeme se též tázat, co udělají naši ekologisté? Blokádu hraničních přechodů s Rakouskem s hesly "Chceme kyslík! - ať žije jaderná energie"? Nebo si snad budou v Českých Velenicích lehat pod kola vlaků dovážejících do Rakous uhlí?
Pocit uspokojení z přehození kočky na dvůr souseda je příjemný, rakouské rozhodnutí má však důležitější stránku: potvrdilo, že v tržních a demokratických systémech přežívají ideologické žvásty jen do prvého střetu s tvrdou realitou. Zájmy průmyslu, který živí lidi, se i v Rakousku ukázaly silnější než pochybné kjótské závazky a normy.




Další články tohoto autora:
Jaroslav Jirát

Počet přístupů na stránku:

Komentáře ke článku